V loňském roce zažilo Německo skutečný průmyslový kolaps. Aritmeticky řečeno, každé tři minuty byl uzavřen jeden podnik. Jen malá část podniků podala návrh na insolvenci. Jejich odumírání již dlouho nahlodává jádro ekonomiky.
Deindustrializace v Německu postupuje: čistě matematicky řečeno, každé tři minuty skončí v Německu jedna firma. Ukazují to údaje z nejnovější zprávy o uzavírání podniků Leises Industriesterben in Deutschland ratingové agentury Creditreform a Leibnizova centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW).
Podle této zprávy bylo v loňském roce uzavřeno 176 000 společností. Většina těchto společností v tichosti opustila trh, neboť pouze 11 % těchto ukončení činnosti bylo důsledkem platební neschopnosti. V porovnání s údaji o počtu uzavřených podniků v roce 2022 to představuje nárůst o 2,3 % – ve všech odvětvích a velikostech podniků.
Ne vždy si všimnete, že společnost ukončí svou činnost. Zatímco v centrech měst je rychle patrné, když zavře kadeřnictví, pánské oblečení nebo restaurace za rohem, u průmyslových podniků tomu tak často není. „Opuštěné obchody a prázdné výlohy ovlivňují lidi v jejich okolí jak ekonomicky, tak emocionálně. Zavírání v průmyslu však zasahuje jádro naší ekonomiky,“ říká Patrik-Ludwig Hantzsch, vedoucí ekonomického výzkumu společnosti Creditreform.
V roce 2023 bylo uzavřeno přibližně 37 000 maloobchodních společností. V sektoru služeb souvisejících se spotřebiteli bylo uzavřeno dobrých 51 000 společností. Ve stavebnictví vzrostl počet zavíraných podniků od roku 2022 do roku 2023 o 2,4 % na 20 000 – ve zpracovatelském průmyslu o 8,7 % na 11 000 zavíraných podniků. Podle studie se jedná o nejvyšší úroveň od roku 2004. Hantzsch označuje tento vývoj za alarmující. „Průmyslová základna se zmenšuje,“ říká.
Obzvláště postižená je ekonomika náročná na výzkum
Postižena jsou zejména odvětví hospodářství náročná na výzkum. „Rozlišujeme-li v rámci zpracovatelského průmyslu podle míry inovací, je patrné, že počet ukončených provozů roste mnohem výrazněji v odvětvích náročných na výzkum než v odvětvích, která na výzkum náročná nejsou, a to o plus 12,3 %,“ uvádí studie.
„V odvětvích, jako je výroba nábytku nebo výroba hraček a sportovního vybavení, dokonce pozorujeme pokles počtu uzavíraných provozů,“ uvádí dr. Sandra Gottschalková, vedoucí výzkumná pracovnice ZEW.
V jiných odvětvích, jako je chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství a technologicky náročné služby, však podle zprávy trh opouští více společností. Tento efekt je v nich obzvláště silný, protože uzavírání podniků je doplněno stagnací nově vznikajících podniků. „Pokud portfolio neroste, počet zániků neúměrně roste,“ vysvětluje Gottschalková.
Hlavní příčinou jsou ekonomické problémy
Gottschalková v této souvislosti odkazuje na nejnovější údaje panelu pro začínající podniky ZEW a Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Podle nich se počet nově založených podniků v roce 2022 snížil o 13 % a ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 16 %. Tento vývoj vedl k poklesu investic a vytváření nových pracovních míst v těchto odvětvích.
V roce 2017 vytvořily nově založené společnosti ve zpracovatelském průmyslu 65 000 pracovních míst v ekvivalentu plného pracovního úvazku, zatímco nedávno tento počet klesl na 47 000. Investiční výdaje se ve stejném období snížily z 1,3 miliardy na 873 milionů eur.
Důvody, proč podniky ukončují činnost, jsou podle studie velmi různorodé: ekonomické potíže jsou jejich součástí stejně jako neúspěšná podnikatelská sukcese nebo ukončení činnosti z důvodu úmrtí, nemoci, stáří či jiných soukromých důvodů. Zpráva však zdůrazňuje, že vysoký počet uzavřených podniků je způsoben především ekonomickými problémy. Problematické jsou vysoké náklady na energie a investice, přerušené dodavatelské řetězce, nedostatek zaměstnanců a politická nejistota.
„To je pro ekonomiku toxický koktejl,“ říká Patrik-Ludwig Hantzsch ze společnosti Creditreform. Obzvláště tvrdě jsou zasaženy malé a střední podniky. „Turbulence ve významných a velkých podnicích v současnosti dominují diskusím o možné deindustrializaci,“ říká expert. „Tichý zánik mnoha menších společností a vysoce specializovaných podniků je však přinejmenším stejně závažný.“
Důsledek slabé konjunktury
„Počet zavíraných podniků se zvyšuje. Většina těchto zavírání je způsobena tím, že mnoho malých podniků již není rentabilních nebo jim chybí pracovní síla. A netýká se to hlavně průmyslových podniků, ale především malých firem v mnoha odvětvích služeb,“ komentoval Marcel Fratzscher ve Focusu údaje ze zprávy o uzavírání podniků.
Podle prezidenta německého Institutu pro ekonomický výzkum v Berlíně „není míra uzavírání podniků historicky vysoká, ale je logickým důsledkem slabé ekonomiky“. Na základě těchto čísel také „není důvod hovořit o deindustrializaci“, dodal Fratzscher.
Ekonom předpověděl, že v nadcházejících letech dojde k dalšímu nárůstu počtu zavírání. „Ekonomická transformace znamená, že některé podniky budou ukončovat činnost, aby mohly vznikat a rozvíjet se nové společnosti,“ řekl Fratzscher. „Některá průmyslová odvětví se budou nadále zmenšovat, ale to se v historii dělo vždy a není to nutně důvod k obavám.“
Podle Fratzschera je klíčovou otázkou, zda vznik a růst nových společností vytvoří dobrá pracovní místa a posílí Německo jako místo pro podnikání. Zdůraznil také, že přesun některých energeticky náročných výrob do zahraničí „může být nutný a správný, aby se v Německu udržela dobrá pracovní místa“.
Zpomalující se tempo pro začínající podniky
Také Ulrich Kater, hlavní ekonom Deka Bank, zůstává ve svém úsudku ve Focusu diferencovaný: „Ve fungující tržní ekonomice neustále vznikají podniky a jiné zase z trhu mizí.“ To je doprovázeno novými produkty a procesy, zkrátka pokrokem, který „lze v nových podnicích realizovat rychleji než v těch dlouhodobě zavedených“.
„Tento vývoj můžeme klidně sledovat,“ říká Kater. Hlavní ekonom nicméně varuje, že by mohlo dojít ke ztrátě konkurenčních pozic. „Firmy z Evropy a Německa zde mají objektivní problémy, zejména kvůli demografickému vývoji. To se pomalu projevuje na počtu firem. Mnoho podnikatelů již nemůže najít nástupce.“
Ekonom také zdůrazňuje klesající dynamiku začínajících podniků. Vyzývá k hospodářské politice, která vytvoří stabilní prostředí pro strukturální změny, například prostřednictvím atraktivních rámcových podmínek pro začínající podniky a investice.
Kater však upozorňuje, že „z povahy věci vyplývá, že ekonomickou slabost lokality nelze přesně vyčíslit“. Vlivné faktory jsou různorodé a obtížně měřitelné. Německo se sice stále drží v první třetině mezinárodních žebříčků, ale již několik let v žebříčku klesá. „Tento trend je třeba zvrátit.“
Deindustrializaci bylo možné předejít
Hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer v souvislosti s počtem zavíraných provozů ve Focusu zdůraznil, že „žádný ekonom nemůže říci, jak vysoký by měl být podíl určitého odvětví na celkové ekonomice“. Je to výsledek vzájemného působení nabídky a poptávky v tržním hospodářství.
Krämer však kritizoval současnou energetickou politiku, která podle něj „má mnoho společného s probíhající deindustrializací“. „Kvůli ní jsou energie, zejména elektřina, mnohem dražší než v jiných zemích. To v současné době vyhání ze země například chemický průmysl. Velké části této deindustrializace bylo možné se vyhnout,“ říká ekonom.
Krämer poukázal na to, že „podniky neustále opouštějí tržní hospodářství a nové vznikají a rostou“. Mnoho podniků, které opouští zemi, není samo o sobě nehospodárných, ale k odchodu je motivují relativně vysoké ceny energií.
Podle Krämera deindustrializace přirozeně uvolňuje pracovníky. „Propuštění pracovníci si obvykle opět najdou novou práci,“ dodává ekonom, „často však za výrazně nižší mzdu.“
