Maďarský předseda vlády Viktor Orbán nedávno uvedl ke konfliktu na Ukrajině, že „nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí“ a dodal, že je třeba podniknout „první kroky na cestě k míru“.
Orbánův postoj ke konfliktu komentoval na platformě X také Donald Trump ml.: „Premiér Orbán, stejně jako můj otec, chce, aby se do světa vrátil mír. Dost bylo neustálých válek a nekonečných peněz na jejich financování… Konečným cílem musí být mír. Blahoslavení budiž tvůrci míru.“
V tomto duchu se Orbán vyjádřil v sérii nových příspěvků také ke své návštěvě Číny. Prohlásil svou návštěvu za „mírovou misi 3.0“ a tvrdí, že „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou“.
„Proto jsem přijel na setkání s prezidentem Xi do Pekingu, jen dva měsíce po jeho oficiální návštěvě Budapešti,“ dodává Orbán.
„Prezident Xi mi dnes jasně řekl, že Čína bude pokračovat v úsilí o vytvoření podmínek pro mír. Nejsme sami! Mírová mise bude pokračovat,“ píše na svém profilu Orbán.
Orbán před Čínou navštívil ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby s ním jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Od této návštěvy se distancovala řada evropských lídrů i českých politiků podporujících Ukrajinu.
O mírových snahách jednal ještě před návštěvou Ruska s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym.
Po návštěvě Ukrajiny, Ruska a Číny odcestuje Orbán k navštěvě USA, což označuje jako další zastávku při hledání mírového řešení války na Ukrajině
Čína, Rusko a Ukrajina
Peking nikdy vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu neodsoudil, ani nepřestal nakupovat ruskou ropu a energie. Před invazí na Ukrajinu podepsala Čína a Rusko dohodu o „neomezené spolupráci“.
Podle odborníka na Čínu Philipa Cunninghama je Rusko vůči Číně v historicky slabé pozici, přičemž ruská vláda se chová jako vazalský stát. V článku v časopise China-U.S. Focus napsal, že prohlášení jsou „plná jazyka, kterým Rusko demonstruje svou věrnost nejen standardním zahraničněpolitickým postojům, například v otázce Taiwanu, ale i novým, inovativním a dosud nevyzkoušeným vizím, které (Čínský vůdce) Xi prosazuje“.
Z analytického hlediska je Čína ve vztahu k Rusku spíše tím, kdo jeho invazi na Ukrajinu dlouhodobě podporuje a umožňuje v ní pokračovat.
Ruský prezident Vladimir Putin nejdříve opakovaně potvrdil, že útok na Ukrajinu neplánuje, ale na zahájení zimních olympijských her v Pekingu na začátku února 2022 se setkal s nejvyšším čínským vůdcem Xi Jinpingem, kde mezi nimi došlo k podepsání zmiňované dohody o „neomezené spolupráci“. Asi o 20 dní později začala válka na Ukrajině.
Některé strategické analýzy ukazují, že taktika Komunistické strany Číny směřuje k podpoření rozpoutání hned několika vojenských konfliktů najednou v různých částech světa, které zaměstnají Spojené státy. Prvním z nich je podle analytiků Ukrajina, druhý je konflikt mezi Hamásem a Izraelem.
Další konflikty, včetně toho s Taiwanem, se rýsují zejména v Jihočínském moři. Zde se Komunistická strana Číny dlouhodobě snaží o rozšiřování vojenské přítomnosti v mořské oblasti, kterou procházejí klíčové mezinárodní obchodní a dopravní cesty. Konflikty v Ukrajině a v Izraeli a jinde by mohly navázat vojenskou (minimálně materiální) podporu USA a zemí EU, čímž omezí jejich schopnost případné intervence při pokusu čínského režimu o anexi Taiwanu nebo dalšího zabírání oblastí Jihočínského moře.
