V předcházejícím článku inspirovaném novou filmovou adaptací románu Alexandra Dumase staršího, Hrabě Monte Christo, jsme se čtenářů ptali, co by udělali s pokladem v hodnotě deseti miliard dolarů.
Ještě než nabídnu jejich odpovědi, zeptal jsem se svých dětí, co by s velkým bohatstvím udělaly ony.
„Koupila bych si sladkosti, bonbóny a cukrovou vatu. A nakoupila bych hračky,“ řekla mi dcera (5 let).
„Koupil bych meloun,“ pravil mladší syn (2,5 roku).
A tady už naši čtenáři:
„Vyplatil bych hypotéku, pomohl rodině vyplatit hypotéky a snažil se pomoct lidem okolo sebe. Část bych si nechal jako zálohu (nějaké investice), ale takový majetek vlastnit je strašně moc,“ Michal (41 let), OSVČ.
„Poklad bych rozdělil mezi úředníky na resortech, krajských úřadech, městech a obcích, aby alespoň na chvilku přestali brát úplatky,“ Josef (69 let), důchodce.
„Nadace pro vzdělávání,“ Václav (66 let), důchodce.
„Nejdříve bych vypátral a odsoudil ty, kteří špatně řídí hospodářskou politiku státu. Rozdělil bych převážnou část mezi mladé lidi, kteří mají rodinu a zodpovědně se o ni starají a hlavně jsou zapojeni do pracovního procesu. Určitě bych taky zajistil svoji rodinu na standardní životní úroveň,“ Václav (80 let), důchodce.
Na Facebooku se pod příspěvkem objevily také odpovědi:
„Já bych kupovala nemovitosti. Dokončila bych rekonstrukci našeho domu. A pak mám vyhlídnutý jeden dům na úpatí kopce v Irsku. K tomu trochu pastvin, lesů a byla bych spokojená,“ napsala paní Hana.
