Námořnické povolání je jedním z nejstarších na světě a má dlouhou tradici. Zatímco moderní systémy, jako je autopilot, jsou dnes již mnoha námořníky akceptovány, autonomní lodě nikoliv. Proč tomu tak je, bylo nyní prošetřeno.
Seznam úkolů námořníka je dlouhý: od zvedání plachet až po navigaci lodí. To, co dříve dělali lidé, dnes stále častěji podporuje nebo dokonce nahrazuje technika. Došlo to už tak daleko, že lodě plují ve vodách zcela autonomně – například Yara Birkeland, 3 000 tun vážící nákladní loď v Norsku. Názory námořníků na tuto problematiku se různí.
„Můstkoví důstojníci se spoléhají na automatizované systémy, které jsou již na palubě, jako jsou pokročilé systémy autopilota. Panuje však velká skepse, téměř nedůvěra, že zvyšující se automatizace a samořízené lodě pozitivně přispějí k bezpečnosti,“ domnívá se Asbjørn Lein Aalberg z Norské univerzity vědy a techniky (NTNU).
Ve své doktorské práci Aalberg zkoumal vztah mezi profesním nasazením námořních důstojníků a jejich postojem k autonomním lodím. Za tímto účelem provedl v roce 2023 průzkum, kterého se zúčastnilo více než 8 000 norských můstkových důstojníků, tedy lidí, kteří dosud navigovali a řídili lodě. Ukázal, že zkušení námořníci této technologii plně nedůvěřují.
Důvěra je dobrá, kontrola je lepší
„Dříve nebo později se společnost bude muset smířit s tím, že dopravní prostředky, jako jsou osobní trajekty, budou využívány s malou nebo žádnou posádkou na palubě,“ říká Aalberg.
Aby se tak ale stalo, musí být autonomní technologie dobře vyškolena, protože může být jen tak dobrá, jak dobrý je její učitel. „Pro dosažení tohoto cíle je důležité pochopit, co stojí za skepticismem námořníků. Potřebujeme jejich odhodlání, ochotu a zájem, abychom zajistili, že vyvíjené technologie a systémy splní svůj účel,“ říká výzkumník.
Aby zjistil, proč jsou námořníci k autonomii skeptičtí, podíval se Aalberg blíže na některé odpovědi ze svého průzkumu – konkrétně na odpovědi 1789 norských a 227 mezinárodních kapitánů a navigačních důstojníků. Zastoupeny byly všechny věkové skupiny a dotazovaní muži a ženy měli až 26 let profesní praxe.
Můstkoví důstojníci byli dotazováni mimo jiné na tato témata:
- jejich názory a pocity na automatizaci pracovních úkolů
- jejich důvěra v autonomní technologie
- jejich profesní nasazení a hrdost
- jejich vlastní řídící práce v oblasti bezpečnosti
- jak vysoký je jejich smysl pro povinnost
Důvodem, proč důstojníci akceptují používání autopilotů a podobných zařízení, je skutečnost, že mají stále kontrolu nad situací. „Mají možnost systémy zapnout nebo vypnout, kdykoli to uznají za vhodné,“ shrnuje Aalberg.
Pýcha, nebo oprávněná opatrnost?
Podle Aalberga byli nejkritičtějšími důstojníky také ti, kteří jsou na svou práci velmi hrdí a cítí vůči své profesi velký smysl pro povinnost. Překvapivě mezi ně patřili zejména mladí důstojníci, kteří mají nejmenší důvěru v autonomii.
„Tato hrdost může vést k další nedůvěře při konfrontaci s radikálními změnami. Když si představí svou budoucí kariéru, mohou mít pocit, že mohou více ztratit,“ interpretuje výsledky průzkumu Aalberg.
Skepsi by mohla podpořit i skutečnost, že autonomních lodí zatím není mnoho. K tomu se přidávají první dojmy a pozitivní hlasy od hráčů, kteří jsou relativně noví nebo nejsou součástí námořního průmyslu. To by mohlo mezi námořníky vyvolat nejistotu, a to jak z hlediska motivů, tak záměrů, které za autonomií stojí, říká Aalberg.
Kdo by měl rozhodovat v nouzových situacích?
Asbjørn Lein Aalberg také vyzpovídal 31 norských námořníků na palubách vysoce automatizovaných norských osobních trajektů ohledně jejich důvěry v instalované automatizované systémy.
Mimo jiné uvedli, že nemají důvěru ve vykonávání profesionální diskrétnosti v dopravě a ve schopnost strojů prokázat skutečné „námořnické umění“. Kromě toho respondenti nevěřili, že stroje dokáží dostatečně dobře zvládat nouzové situace. K rozhodování ve složitých situacích se nejlépe hodí lidé.
Celkově studie ukazuje, že můstkoví důstojníci jasně rozlišují mezi automatizací a samostatností. Zda se skepse námořníků potvrdí nebo vyvrátí, mohou ukázat až jejich vlastní zkušenosti v budoucnu.
„Víme, že námořníci mohou získat důvěru až poté, co si sami vyzkouší pokročilé technologie. Nestačí, aby se o systémech příznivě vyjadřovali jejich podporovatelé nebo dokonce kolegové. Chtějí si je sami vyzkoušet a přesvědčit se, zda automatizace dělá stejná rozhodnutí, jaká by dělali oni,“ říká Aalberg.
Zda autonomní lodě skutečně nahradí člověka, se však teprve ukáže. Mnozí výzkumníci jsou toho názoru, že lidé budou i v budoucnu hrát na autonomních lodích rozhodující roli.
Studie byla zveřejněna 14. února 2024 v časopise Journal of Maritime Affairs.
–etg–
