Doba praporů, rodových erbů, nedobytných hradů a chladných zbraní stále přitahuje řadu nadšenců, kteří nelitují peněz a volného času, aby si ušili dobové oblečení, vyráběli zbraně a brnění, a účastnili se rekonstrukcí bitev, které se odehrávaly před stovkami let.
Po celé republice můžeme nalézt desítky klubů historického šermu, které se tu a tam scházejí na větších společných akcích a rekonstrukcích bitev. Mezitím trénují bojové techniky s historickými zbraněmi, které si při bitvách mohou vyzkoušet na vlastní kůži.
„Protože mě baví historie, tak to alespoň trochu chci zažít,“ říká dvanáctiletý nadšenec Richard, který se věnuje historii a historickému šermu v rámci klubu Přemyslova rota. „Vyzkoušet si, jaké to je zúčastnit se bitvy, aniž bych se musel bát, že se mi něco stane, nebo že někomu ublížím. Zabírám místo kušníka. Na hroty šipek používáme velké korkové špunty obalené molitanem, aby nedošlo ke zraněním.“
Šití oblečení a výroba zbraní
Mnozí nadšenci si šijí oblečení sami. Tím myslím i muže, kteří po večerech stříhají látky a ručně je sešívají do konečných košil, kalhot, kápí nebo prošívanic.
Někteří se dávají také do časově náročné výroby drátěných košil nebo do výroby kuší, mečů a štítů. Ti, kteří vystudovali kovářské řemeslo, mají přirozeně výhodu, ale jsou i nadšenci, kteří si doma vyrobí vlastní výheň, nahřejí železo, začnou kovat a učí se přímo ze zkušeností.
Při výrobě kuší je třeba vybírat správné dřevo. Zejména na lučiště. Nebo vybrat dobrý materiál na konstrukci spouště. Každý výrobce má své postupy a fígly.
Některé rekonstrukce bitev nebo kluby historického šermu se specializují na omezené časové období v historii. Někdy se tak stane, že pokud se chcete se zúčastnit nějaké bitvy, musíte mít věrné dobové oblečení i zbraně. Není tedy možné používat například v bitvě u Lipan zbraně, které se začaly používat později. To stejné platí o oblečení.
Co na tom ti nadšenci mají?
Zajímavostí je, že účast na takových bitvách zahrnuje například striktní zákaz používání technologií jako jsou mobilní telefony, fotoaparáty a podobně.
Účastníci rekonstrukcí tráví jeden nebo více dní v dobovém oblečení, jedí z dobového nádobí (například dřevěného) dobovým příborem. Vaří se na ohni a také pokrmy jsou přizpůsobeny době. Neuvidíte zde jogurty v kelímku, nerezové nádobí a tak podobně.
Některé akce jsou ve formě několikadenního obléhání hradu a života ve vesničce zbudované kolem hradu. Po ranní snídani se mohou účastníci zapojit do pomoci v krčmě, rytířských her, potyček s obránci hradu nebo života ve vesničce.
Nadšenci si odnášejí radost ze setkávání s ostatními, z dobových her, ze zážitků z bitev a příprav akcí. Níže nabízíme záběry z rekonstrukce bitvy u Kolína 2024, historické bitvy na kolínské jízdárně. Součástí akce byl dobový jarmark, průvod městem a šermířský turnaj.
Ptačí pohled na rekonstrukci bitvy u Sudoměře
Bitva u Sudoměře se odehrála 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý, jihovýchodně od usedlosti Sudoměř. Husitský oddíl, přemisťující se z Plzně směrem ke vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor, zde porazil početnější a lépe vyzbrojené vojsko strakonických johanitů a katolických šlechticů Plzeňského landfrýdu včetně oddílu rytířů přezdívaných „Železní páni“.
Střetnutí obou protivníků bylo první větší bitvou husitských válek a předznamenalo směr, kterým se dále vyvíjelo husitské válečnictví.