Fotograf zachytil ohromující snímky Mezinárodní vesmírné stanice při průletu přes Slunce

Miguel Claro má sen o tom, jak by se všichni lidé pod velkým zlatým Sluncem mohli sblížit a učinit svět šťastnějším a mírumilovnějším místem – a tento svůj sen zachytil na kameru. V červnu se vydal do divočiny poblíž svého domova v Portugalsku a namířil fotoaparát přímo do Slunce.

„Slunce je právě teď, v tuto chvíli, úžasné,“ říká 46letý astrofotograf Claro deníku Epoch Times a mluví o tom, co popisuje jako období sluneční nestability, které se opakuje spolehlivě každých 11 let.

„Každý den je to jiné, uvolňuje se spousta různých struktur a prvků, jako jsou protuberance, erupce a sluneční skvrny, vše je na Slunci velmi dynamické,“ řekl a dodal: „Důležitá část mé práce je také věnována fotografování Slunce.“

Ale samo Slunce nestačilo na fotku, kterou opravdu chtěl.

Ke splnění svého snu potřeboval Claro pro svůj portrét Slunce určitý objekt v popředí.

Na své nedávné exkurzi se Claro inspiroval k zachycení mezihvězdného objektu, který by zastoupil celé lidstvo. Jeho popředí obíhá kolem Země a toho dne mělo vytvořit neuvěřitelně vzácnou konjunkci s naší nejbližší hvězdou pro dokonalý fotografický záběr.

Mezinárodní projekt Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) znamená pro Clara víc než jen další vesmírný projekt. ISS je územím mírové spolupráce mezi odlišnými národy ve světě bouřlivých neshod nebo ničivé války. Je to projekt, který spojuje lidi z celého světa – všechny zastoupené v jednom z nejdokonalejších technických děl, jaké kdy lidstvo vytvořilo, které obíhá 407 km nad Zemí a pohybuje se závratnou rychlostí 28 000 km za hodinu.

ISS je rozsáhlá, 109 metrů dlouhá soustava – délka fotbalového hřiště – složená ze solárních panelů a vzájemně propojených tubusových modulů. Při pohledu ze Země je však téměř nepostřehnutelná; přesto ji lze občas ze Země vyfotografovat, pokud máte správné schopnosti, dostatečně silný objektiv a výpočty, které vám umožní přesně určit, kdy a kde vám bude přecházet nad hlavou.

A někdy, při nejvzácnějších z nevypočitatelně vzácných sblížení, kdy se vesmírné dráhy a časy dokonale sladí, lze vesmírnou stanici vyfotografovat nad hlavou při přechodu nebo přejezdu před Sluncem. Je to sen astrofotografů. Byl to Clarův sen.

Slunce zastiňuje ISS, když jsou oba vidět na obloze; ISS je jen smítko prachu před zářící kulatou fotosférou. I když je Slunce od Země vzdáleno 151,9 milionu kilometrů, takže se zdá být menší, jeho průměr je nepochopitelně obrovský, přes 1 389 990 kilometrů. Tento okamžik přechodu by byl pouhým zábleskem, který se objeví doslova v mžiku oka. Zachytit ISS při průletu jeho velikostí by bylo náročné.

Claro byl na tuto výzvu připraven.

„Mou motivací je tato výzva,“ řekl. „Hodně jsem se naučil při rozvíjení vlastních dovedností při zachycování Slunce a mám k tomu správné vybavení.“

Chtěl demonstrovat obrovský rozsah těchto dvou mezihvězdných objektů, aby vytvořil dramatický obraz, ale hlavně doufal, že prozkoumá hlubší význam toho, co ISS představuje.

„ISS je pravděpodobně nejpokročilejší konstrukcí, kterou jsme jako lidstvo [rasa] zkonstruovali a umístili do vesmíru a na oběžnou dráhu,“ řekl, „ukazuje naši schopnost, když něco děláme jako tým a mezi různými zeměmi a všechno společně bez politiky.“

Dalším důležitým bodem je, že vesmírná stanice jednoho dne zmizí, řekl, takže jejím vyfotografováním člověk získá kus vzácné historie.

Při takovém projektu je zapotřebí tolik pečlivého plánování a nejmodernějšího specializovaného vybavení – a to vše pro pouhých 0,5 sekundy, kdy nastane okamžik pravdy, doslova v mžiku oka, řekl Claro. Začal několik týdnů před dnem focení, plánovaným na 2. června.

Naštěstí měl náskok. Claro vlastní a umí používat velmi specializovaný typ teleskopu a filtru, který potřebuje pro skvělou sluneční fotografii. Jeho teleskop má vestavěný filtr, který zachycuje světlo H-alfa (podobné infračervenému), které dokáže kromě ISS zachytit mnoho působivých detailů slunečního povrchu neboli chromosféry, které by se jinak nezdály tak ostré a jasné.

Bylo také štěstí, že matematici se zálibou v astronomii si s tím poradili a sestrojili stroj, který lidem na Zemi přesně řekne, kdy a kde bude ISS procházet přes Slunce, a vložili ho na webovou stránku, aby ho mohli všichni používat. Claro přesně určil čas a místo, kde bude vesmírná stanice procházet přímo nad ním, aby se minimalizovalo rušení atmosférou a její vzdálenost od něj. Nechal si pouze dva týdny, aby minimalizoval šanci, že ISS změní svou trajektorii.

Claro si sbalil fotoaparát, teleskopický objektiv, notebook, baterie a sofistikovaný software do svého kombíku a jel tři hodiny ze svého domova v Alquevě do nepřehledného lesa, aby tam pod žhnoucím portugalským sluncem pořídil své snímky.

Musel přitom brát ohled na sálající horko, které mohlo zkreslit expozici. Sledoval počasí a plánoval své terénní pracoviště; deštník by mu pomohl udržet notebook v chladu. Jeho fotoaparát, Player One Astronomy Apollo-M Max, by byl jiný příběh, protože mířil přímo do Slunce.

V den focení, 2. června, se Claro vydal na cestu, a když dorazil na určené místo, které se neobtěžoval předem prozkoumat, jak by asi měl, kromě Google Maps, bylo slunečno. Počasí bylo pěkné a výhled na Slunce mu nic nebránilo.

„Bylo to docela v pohodě. Myslím, že byla téměř dokonalá modrá obloha,“ řekl a dodal, že teplota se pohybovala kolem 30 stupňů Celsia. „Všechno šlo naštěstí dobře.“

Jeho fotoaparát byl časován po dobu 10 sekund a pořizoval stovky snímků za sekundu, aby zachytil okamžiky před, během a po přechodu ISS přes Slunce. Jakmile byly snímky bezpečně uloženy v jeho notebooku, zamířil domů a pak je snímek po snímku proséval a hledal správnou fotografii s charakteristickou komáří siluetou vesmírné stanice procházející planoucím talířem.

Sestavil tuto neuvěřitelnou kompozici.

„Myslím, že to bylo velmi ostré,“ řekl deníku Epoch Times, než popsal nádherné detaily chromosféry: filamenty, sluneční skvrny a protuberance, což jsou obrovské záblesky záření způsobené magnetickými deformacemi na povrchu Slunce. „S výsledky jsem byl velmi, velmi spokojen.“

–ete–