Když se v úterý projdete po Victorii v kanadské Britské Kolumbii, můžete narazit na veselou ženu v oblečení z 50. let.
Pětapadesátiletá Mollie Kayeová se zářivým úsměvem a veselou chůzí se obléká nápadně ze zcela konkrétního důvodu: chce poukázat na potřebu sociální interakce prostřednictvím síly módy.
Kayeová, zakladatelka projektu Turned-out Tuesdays, se každé úterý obléká do historických šatů z poloviny 20. století, doplněných rukavicemi a ozdobnými klobouky, aby navázala kontakt s cizími lidmi a zlepšila jim náladu.
„Oblékání v úterý je altruistický čin,“ řekla Epoch Times. „Šaty, které nosím, mohou být dárkem pro někoho jiného.“
Cesta k „neformálním úterkům“
„Když jsem byla malá, řekla bych, že asi od 12 let, objevila se u mě vášeň pro experimentování s oblečením,“ říká Kayeová, která se narodila v Columbusu ve státě Ohio.
Její „bláznivý, eklektický styl oblékání“ pokračoval i během dospívání a v rané dospělosti, kdy studovala na Rhode Island School of Design a absolvovala obor výtvarné umění.
„Když jsem se oblékala tímto radostným způsobem, byla jsem více spojena se svou komunitou a lidmi kolem sebe,“ říká.
V dospělosti se však Mollie Kayeová snažila zapadnout a přizpůsobit se běžnému módnímu proudu.
„Během těch desetiletí […] jsem měla problémy s depresemi a úzkostmi a nyní již chápu, že způsob, jakým jsem se oblékala, měl vliv na to, zda jsem se cítila osamělá nebo spojená s okolím.“
Když jí bylo 40 let, připojila se tato grafická designérka k a cappella pěvecké skupině The Millies, která zpívala hudbu z 50. let. Ona a další dvě členky skupiny nosily stejné šaty s úzkým pasem a širokou sukní a také bílé rukavičky, které lidé milovali.
Při nakupování po vystoupení paní Kayeovou oslovili zákazníci, kteří obdivovali její oblečení.
„Lidé mi říkali: ‚Jé, ty vypadáš jako moje maminka v té době‘ nebo ‚Vzpomínám si, že jsem taky nosila ty bílé rukavičky‘, a to mi umožnilo navázat kontakt s lidmi způsobem, který bych nikdy nenavázala, kdybych si vzala džíny a halenku,“ řekla.
To ji přivedlo na nápad: co kdyby se takhle oblékala jen tak pro zábavu?
Když k tomuto rozhodnutí dospěla, musela se poprat se svými myšlenkami, protože byla dlouho zvyklá na konformní oblékání a zapomněla na svobodného ducha svého mládí.
Přesvědčily ji však četné pozitivní reakce, kterých se jí dostalo pokaždé, když si oblékla oblečení z 50. let. Před pěti lety věděla, že se do toho musí pustit, a tak se zrodilo Turned Up Tuesday.
Zpočátku, když vycházela z domu, se cítila trapně a říkala si, jestli si lidé nebudou myslet, že je to „divné“. Ale její pochybnosti se brzy rozptýlily.
„Úterky se konají už pět let a nikdo za mnou nepřišel naštvaný,“ řekla paní Kaye.
Zamyšlení nad módou 50. let
Kayeová poznamenává, že mnozí si dnes spojují módu 50. let s „represí“, a vysvětluje, že moderní oblečení podle ní nejlépe odpovídá obrazu „represe“.
„Když mluvím s devadesátiletými lidmi, kteří žili jako dospělí v 50. letech, stýská se jim po tom,“ vysvětluje. „Stýská se jim po dobách, kdy se člověk převlékl, než vyšel z domu.“
Podle Kayeové by nikdo neodešel z jejího domu ve stejném oblečení, v jakém by šel umýt podlahu v domě nebo uklidit garáž.
Lidé oblékali různé styly, protože věděli, že se budou setkávat a komunikovat s lidmi, a oblékání bylo projevem úcty k sobě samým i ke komunitě.
„Když si vezmu tyhle šaty pro ženy středního věku z padesátých let, už se neoblékám jako teenagerka z padesátých let. Oblékám se jako dospělá žena z 50. let, což odpovídá mé roli v této komunitě,“ řekla.
Kayová si všimla, že v úterý je lichotivější, velkorysejší a vzpřímenější. Když je takto oblečená, chová se přirozeně jinak.
„Oblečení mi pomáhá soustředit se na tyto aspekty mé povahy,“ říká.
Její typické úterý zahrnuje návštěvu starožitnictví, návštěvu zubaře a nákupy.
„Někdy se trochu zaseknu, pořád chodím do toho nebo onoho obchodu a lidé jsou na mě zvyklí, už mě znají a znají i můj projekt,“ řekla. „Snažím se ukáznit, abych šla i jinam, do jiné části města, a potkávala tam nové lidi.“
Kayeová své oblečení nakupuje v obchodech s použitým zbožím a ve starožitnictvích. Obzvláště rozsáhlá je její sbírka klobouků – má jich už více než sto, některé z nich restaurovala z obchodů s použitým zbožím a také z klobouků, které jí lidé v průběhu let darovali.
Mnohé z jejích klobouků vypadají jako extravagantně květinami zdobené „přehlídkové lodičky“. Když si Kayeová jeden z těchto klobouků nasadí, říká, že se cítí jinak.
„Je to, jako kdybyste si ten klobouk nasadili a museli držet hlavu nahoře. V takovém klobouku se nemůžete předklonit a shrbit. Musíte ho nosit důstojně a s rozmyslem,“ vysvětlila a dodala, že klobouky jsou pro její projekt zásadní.
„Ze společenského, neurofyziologického hlediska si klobouku nemůžete nevšimnout, a když se někdo podívá na klobouk, automaticky se podívá na můj obličej. Následně dochází k očnímu kontaktu a úsměvu,“ řekla.
To často vede k rozhovorům – nebo, jak je nazývá Kayeová, „rozhovorům o klobouku“.
Prostřednictvím svého projektu Kayeová pozvedá náladu těm, kteří truchlí nad ztrátou milované osoby nebo procházejí těžkým obdobím.
„Je skvělé, že jen díky tomuto oděvu se můžeme jako cizí lidé v této době spojit a vzájemně se podpořit,“ řekla.
Kromě mnoha komplimentů, které za svůj styl oblékání dostala, jí za nošení těchto krásných šatů děkovali i kolemjdoucí.
Sociální zdraví je podstatnou součástí módní filozofie Kayeové. „Naše mysl a tělo vzkvétají v sociální interakci,“ řekla.
Ze své zkušenosti vypozorovala, že lidé, kteří se elegantně oblékají, vyzařují kolem sebe jinou energii.
„Je to, jako by mě ctili, když jsou takto oblečeni,“ řekla.
Kayeová v různých obdobích roku obohacuje společenský aspekt akce Turned Up Tuesday svými „dny výzdoby“. Vyrábí květy, které potom při procházkách městem rozdává lidem.
„Říkám jim: ‚Můžu vás ozdobit? Chtěla byste?’”
„Připněte si ji kamkoli. Připněte si ji do vlasů, na klobouk, na klopu, na popruh batohu, prostě si ji připněte.“
Někdy se stane, že po měsících potká někoho, kdo jí kytičku ukáže, což je podle ní skvělý začátek konverzace.
Kromě toho, že každý týden rozdává lidem radost a štěstí, přednáší Kayeová o své filozofii na konferenci TedX a během několika týdnů oslovila statisíce lidí. Spousta lidí uvedla, že je Kayeová inspirovala a že se snaží začlenit něco z její filozofie do svého vlastního stylu.
Těm, kteří by chtěli napodobit její filozofii, doporučuje začít nošením šátku. Říká, že je to snadný způsob, jak přidat do svého šatníku vintage nádech a skvělý začátek konverzace.
Pohled na úterní outfity Mollie Kayeové
–etfr–
