Takový krok by podle zprávy prověřil odhodlání Spojených států účinně reagovat na takovou krizi a důvěru jejich obranných spojenců.
Podle nové zprávy by Čína mohla během příštích šesti měsíců převzít kontrolu nad taiwanskými pobřežními ostrovy Kinmen v domnění, že Spojené státy na její agresi rázně nezareagují.
Výzkumníci z Institute for the Study of War a American Enterprise Institute varovali, že vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping se může domnívat, že má v nadcházejících měsících „jedinečnou příležitost“ provést krátkou válečnou donucovací kampaň proti ostrovům Kinmen, a to vzhledem k politické situaci na Taiwanu i ve Spojených státech.
„Ve Spojených státech je prezident Joe Biden v období tzv. lame-duck poté, co oznámil své odstoupení z prezidentského klání v roce 2024. Vnitřní politická scéna USA je v souvislosti s probíhajícími volbami neklidná a rozpolcená, zahraničně politický establishment je zaměstnán probíhajícími válkami na Ukrajině a v Gaze a obyvatelstvo USA nemá příliš velkou chuť na další války,“ napsali výzkumníci ve své zprávě, která byla zveřejněna 21. srpna.
„Xi se může domnívat, že tyto faktory znemožní včasnou a silnou reakci USA na jeho kampaň na Kinmenu před inaugurací nového amerického prezidenta v lednu 2025.“
Zveřejnění zprávy přichází v době zvýšeného napětí mezi Čínou a Taiwanem po lednovém zvolení Lai Ching-teho, který v květnu složil přísahu jako taiwanský prezident.
Taiwanská správa pobřežní stráže uvedla, že její hlídková plavidla od ledna do 25. června vyhnala z vod kontrolovaných Taiwanem 835 čínských lodí, což přimělo ministra obrany ostrova Wellingtona Woo varovat, že se Čína snaží zavést novou normu ve vodách kolem ostrova Kinmen.
V červenci se napětí v Taiwanské úžině zvýšilo poté, co čínská plavidla pobřežní stráže obsadila a zadržela taiwanskou rybářskou loď, která se nacházela v čínských vodách asi 17,5 námořních mil od taiwanských kontrolovaných vod ostrovů Kinmen.
Pokud jde o současnou politickou dynamiku na Taiwanu, výzkumníci uvedli, že Laiova administrativa „je stále relativně nezkušená“ a vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP) se musí vypořádávat s „častými politickými boji“ s opoziční koalicí Kuomintangu (KMT) a Taiwanské lidové strany (TPP), které se podle nich „snaží bránit programu DPP“, jehož cílem je zastavit autoritářskou expanzi.
V důsledku toho výzkumníci tvrdí, že Spojené státy ani Taiwan pravděpodobně nebudou reagovat „účinným nebo eskalačním způsobem“, pokud se Čína rozhodne zakročit proti ostrovům Kinmen.
Karanténa
Ostrovy Kinmen se nacházejí asi tři kilometry od čínské pevniny a asi 124 kilometrů od Taiwanu. Vzhledem k „těsné blízkosti“ Kinmenu k Číně je pro Taiwan „velmi obtížné ostrovy bránit“, uvádí se ve zprávě.
K obsazení Kinmenu by Čína podle zprávy mohla učinit první krok „za tři až čtyři měsíce“ poté, co čínská pobřežní stráž „normalizuje vplouvání do zakázaných vod Kinmenu, dokud k takovým vplouváním nebude docházet téměř denně“.
Dále by se Čína začala pokoušet nalodit a zadržet taiwanské lodě ve vodách, které Čína „nesporně nekontroluje“, a začala by létat „se zdánlivě civilními sledovacími drony přímo nad vojenskými základnami Kinmenu“, uvádí se ve zprávě.
Výzkumníci uvedli, že čínská pobřežní stráž „nešťastnou událost“ buď zinscenuje, nebo využije a „zřídí kolem Kinmenu karanténní zónu a zabrání dodávkám dalších zbraní nebo ‚kontrabandu‘ na ostrovy“.
„Karanténa stále umožňuje většině civilních lodí po inspekci proplout, ale blokuje průjezd většiny vládních plavidel ROC,“ napsali výzkumníci s odkazem na oficiální název Taiwanu – Čínská republika.
Aby Čína ostrovy Kinmen ještě více izolovala, zavedla by podle zprávy nad oblastí bezletovou zónu a poškodila by podmořské kabely napojené na Taiwan.
Výzkumníci předpověděli, že taiwanská vláda nakonec ustoupí a bude souhlasit s přeměnou ostrovů Kinmen na „demilitarizovanou zónu“ (DMZ).
„ČLR nakonec zřizuje na Kinmenu vlastní základny a vládní styčné úřady s odůvodněním, že dohlíží na demilitarizaci a udržování míru. Tyto instituce může provozovat společně s civilními orgány Kinmenu,“ napsali výzkumníci s odkazem na oficiální název Číny – Čínská lidová republika.
V konečném důsledku by Čína z Kinmenu udělala „příklad schématu ‚jedna země, dva systémy‘, který chce vnutit Taiwanu,“ uvádí se ve zprávě.
„KS Číny využije své mediální a informační války k propagaci vyprávění o svobodě a ekonomické prosperitě ostrova Kinmen, čímž zvýší přitažlivost takového modelu pro ostatní odlehlé taiwanské ostrovy a nakonec i pro samotný Taiwan,“ napsali výzkumníci.
Čína zavedla v Hongkongu politický systém „jedna země, dva systémy“ poté, co byla tato bývalá britská kolonie v roce 1997 předána zpět Číně. Xi ve svém projevu z ledna 2019 navrhl, že by Taiwam mohl být sjednocen s pevninou v rámci stejného politického systému.
Většina Taiwanců se staví proti tomu, aby žili v politickém systému KS Číny pro pevninskou Čínu. Podle nedávného průzkumu taiwanské Rady pro záležitosti pevninské Číny, vládní agentury pověřené řešením záležitostí napříč průlivem, 85 % respondentů s návrhem KS Číny buď „nesouhlasí“, nebo „rozhodně nesouhlasí“.
Možné důsledky
Výzkumníci také poznamenali, že sled kroků, které by Čína přijala, aby se zmocnila Kinmenu, „je nejlepším možným scénářem“ a určitě existují rizika, která by mohla čínský plán zhatit. Například pokud by došlo k „nechtěné eskalaci konfliktu“, spojenci Taiwanj by mohli čínské karanténní opatření interpretovat „jako válečný akt, který by ospravedlnil násilnou reakci“.
„Výhody obsazení Kinmenu se netýkají ani tak strategické hodnoty samotného Kinmenu, jako spíše psychologického efektu, který by taková operace měla,“ napsali výzkumníci.
Psychologické dopady podle zprávy zahrnovaly ztrátu morálky v taiwanské armádě a ztrátu důvěry Taiwanu v to, že Spojené státy a další spřátelené země přijdou ostrovu na pomoc v případě čínského vojenského útoku.
Kromě toho může být Laiho administrativa konfrontována s novou politickou krizí, dodali výzkumníci, zatímco opoziční strany mohou být schopny tlačit tchajwanský zákonodárný sbor k větší diplomatické a ekonomické angažovanosti s Čínou a ke snížení závislosti na Spojených státech.
„Operace [proti Kinmenu] by proto zvýšila pravděpodobnost, že Taiwan v budoucím konfliktu kapituluje,“ varovali výzkumníci.
23. srpna se Lai poprvé od svého květnového nástupu do funkce vydal na Kinmen, aby si připomněl 66. výročí dělostřeleckého bombardování 823, události, která vedla k druhé taiwanské krizi v roce 1958.
„Naším cílem je, že doufáme v mírový vývoj přes Taiwanskou úžinu. Taiwan je mírumilovná země a taiwanský lid je laskavý k ostatním,“ uvedl Lai v projevu během své cesty. „Nejsme také ochotni nechat se ovládat [čínskou] komunistickou stranou. Chceme pokračovat v životě v demokracii, svobodě, lidských právech a právním státě.“
Zpráva navrhla řadu preventivních opatření, včetně toho, aby tchajwanská vláda vytvořila obchodní námořní síly a zajistila větší přítomnost pobřežní stráže v okolí ostrova Kinmen.
Pokud Čína provede karanténu proti Kinmenu, jedním z doporučených opatření, které mohou Spojené státy a jejich spojenci společně koordinovat, je podle zprávy průjezd jejich válečných lodí Taiwanským průlivem. Druhým doporučením je společně uvalit na Čínu finanční sankce a obchodní omezení.
Aby se předešlo pravděpodobnosti budoucí agrese KS Číny proti taiwanským zámořským ostrovům, včetně ostrovů Kinmen a Matsu, měl by americký Kongres rovněž přijmout změnu zákona o vztazích s Taiwanem, která by těmto ostrovům pomohla „odolat nátlaku ze strany KS Číny“.
Zákon o vztazích s Taiwanem je zákon, který opravňuje Spojené státy poskytnout ostrovu vojenské vybavení pro sebeobranu. Zákon byl podepsán poté, co Washington v roce 1979 ukončil diplomatické styky s Taipejí ve prospěch Pekingu.
„Neschopnost Spojených států účinně reagovat na takovou krizi by měla kaskádovité negativní dopady na důvěru amerických spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea a Filipíny, v americký obranný deštník,“ napsali výzkumníci. „Udržení tchajwanské svrchovanosti nad těmito ostrovy je tedy nejistým, ale životně důležitým úkolem.“
–ete–
