Zvýšení cel cílí na „škodlivé politiky a praktiky Pekingu“, uvádí americká obchodní zástupkyně Katherine Taiová.
Výrazné zvýšení cel na dovoz z Číny, včetně sta procent na elektromobily, vstoupí v platnost 27. září, potvrdila Bidenova administrativa 13. srpna.
Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) potvrdil většinu zvýšených sazeb, které Bílý dům oznámil v květnu, s několika úpravami v seznamu.
Od 27. září se clo na elektromobily (EV) dovážené z Číny zvýší čtyřnásobně z původních 25 na 100 procent.
USTR rovněž potvrdil, že se clo na jehly a stříkačky zvýší na 100 procent, na polovodiče, solární články, obličejové masky a chirurgické rukavice se clo zdvojnásobí na 50 procent, a na baterie pro elektromobily a jiné, díly baterií, kritické minerály, ocelové a hliníkové výrobky a přístavní jeřáby se zvýší na 25 procent.
Některá navýšení vstoupí v platnost 27. září, jiná od 1. ledna v následujících dvou letech.
V prohlášení ze 13. září americká obchodní zástupkyně Katherine Taiová vysvětluje, že zvýšení cel se zaměřuje na „škodlivé politiky a praktiky Pekingu“ a „zdůrazňuje závazek Biden–Harrisové administrativy chránit americké pracovníky a podniky před nespravedlivými obchodními praktikami“.
Lael Brainardová, hlavní ekonomická poradkyně Bílého domu, sdělila pro Reuters, že rozhodnutí bylo učiněno s cílem zajistit, aby americký průmysl elektromobilů diverzifikoval mimo dominantní čínský dodavatelský řetězec.
Podle Brainardové jsou taková „tvrdá, cílená“ cla potřebná k protiútoku na čínské státní dotace a politiku technologických transferů, které vedly k nadměrným investicím a nadkapacitě výroby. Washington však investuje stovky miliard dolarů do svých vlastních daňových dotací, aby rozvíjel domácí sektory elektromobilů, solárních technologií a polovodičů.
„Stoprocentní clo na elektromobily odráží výraznou, zejména nespravedlivou cenovou výhodu, kterou čínské elektromobily využívají k tomu, aby závratným tempem ovládly automobilové trhy v jiných částech světa,“ zmiňuje Brainardová. „To se pod vedením prezidenta a viceprezidentky v USA dít nebude.“
Bidenova administrativa poprvé oznámila zvýšení cel v květnu poté, co USTR – po čtyřleté revizi cel zavedených za Trumpovy éry na čínské zboží – doporučil prezidentu Joeu Bidenovi, aby cla zachoval a přidal další.
USTR oznámil výjimku pro dovoz přístavních jeřábů objednaných před 14. květnem 2024, pokud dorazí do USA do 14. května 2026. Úřad reagoval na připomínky „mnoha komentátorů“, kteří upozornili, že dokončení těchto objednávek často zabere více než dva roky.
„Podle plánu začne 1. ledna 2025 platit 50procentní clo na polovodiče z Číny. Dále se od 1. ledna 2026 zavádějí 25procentní cla na přírodní grafit, permanentní magnety a baterie netýkající se elektromobilů.“
USTR dříve navrhl zavést alespoň 25procentní clo na obličejové masky a lékařské rukavice a nejméně 50procentní clo na stříkačky a jehly.
Clo na obličejové masky se nyní zvýší na 25 procent tento měsíc a na 50 procent v roce 2026.
Clo na lékařské rukavice vzroste na 50 procent v roce 2025 a na 100 procent v roce 2026.
Clo na stříkačky a jehly se stoupne na 100 procent tento měsíc, přičemž pro enterální stříkačky byla udělena roční výjimka.
USTR rovněž rozšířil proces výjimek pro stroje, aby zahrnul další typy zařízení potřebných pro domácí výrobu.
V květnu USTR zpřísnil výjimky z cel, když zrušil výjimky pro tarifní položky, u nichž názory komentátorů neprokázaly, že produkty nejsou dostupné mimo Čínu, nebo že by další prodloužení cel mohlo podpořit snahy o přesun výroby z Číny v blízké budoucnosti.
Na reportáži se podílela agentura Reuters.
–ete–
