Rada Evropské unie dnes oznámila nový rámec opatření vůči „destabilizujícím akcím Ruska v zahraničí“, od fyzických sabotáží po hybridní hrozby.
V době maďarského předsednictví přijímá Rada EU další krok vůči určitým proruským aktivitám a entitám. Poprvé začala unie přijímat sankční opatření vůči Rusku v roce 2014 po anexi Krymu.
Tentokrát se opatření týkají destabilizačních aktivit v zahraničí. Přijatý rámec má unii umožnit zaměřit se na „jednotlivce a subjekty zapojené do akcí a politik vlády Ruské federace, které podkopávají základní hodnoty EU a jejích členských států, jejich bezpečnost, nezávislost a integritu, jakož i hodnoty mezinárodních organizací a třetích zemí“.
Cílem má být schopnost čelit vzrůstajícím hybridním hrozbám, jakými jsou „podkopávání volebních procesů a fungování demokratických institucí, ohrožení a sabotáž hospodářských činností, služeb veřejného zájmu nebo kritické infrastruktury, používání koordinovaných dezinformací, informační manipulace a vměšování v cizině, škodlivé kybernetické aktivity, instrumentalizace migrantů“.
Rozhodnutí je dle zprávy Rady založeno na návrhu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
V další související tiskové zprávě Rada některé aktivity více konkretizuje: „Rusko rovněž nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a provádí fyzické útoky proti jednotlivcům na území EU.“
Nový rámec, který byl z části vytvořen i kvůli ruskému podkopávání snah EU k podpoře Ukrajiny, má dle zprávy pomoci unii „zaměřit se na ty, kdo jsou zodpovědní za destabilizující akce Ruska po celém světě, provádějí je, podporují je nebo z nich mají prospěch, jakož i na jejich spolupracovníky a podporovatele“.
Půdu pro přijetí rámce si Rada EU připravila už v roce 2022 dokumentem „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu, schválenými závěry o růstu používání hybridních taktik z letošního 21. května, a nakonec závěry přijatými Radou 27. června.
V části týkající se hybridních hrozeb ministři unijních zemí v červnu konstatovali, že „Evropská rada důrazně odsuzuje všechny druhy hybridních aktivit, které jsou na vzestupu“, přičemž „Evropská unie a členské státy budou na tyto akce reagovat jednotnou a rozhodnou reakcí“ v podobě „nového režimu sankcí“.
Obdobně na ruské aktivity reagovala i naše BIS, která ve své nedávno vydané výroční zprávě označila Rusko za „zdaleka největší hrozbu pro bezpečnost naší země“ s tím, že zdůraznila právě hybridní útoky a vzestup využívání moderních technologií k vedení takových útoků. Jako konkrétní příklad BIS ve zprávě zmiňuje web Voice of Europe, v rámci kterého mělo docházet k ovlivňování veřejného mínění v letošních volbách do Evropského parlamentu a jehož cílem mělo být „naplňování ruských zahraničně politických zájmů“ jdoucích proti Ukrajině.
