Po odpálení rakety, která dopadla téměř 700 kilometrů od Francouzské Polynésie, Peking nyní pozval delegaci z této malé pacifické země na státní návštěvu.
Raketový test Pekingu vyvolal šok a obavy mezi lídry pacifických zemí, kteří nebyli o odpalu předem informováni.
Mezikontinentální balistická raketa (ICBM) odpálená 25. září údajně dopadla do oceánu přibližně 700 kilometrů od ostrovů Marquesas, které jsou součástí Francouzské Polynésie, ale mimo její výlučnou ekonomickou zónu (EEZ).
Jedná se o první odpálení ICBM do Tichého oceánu ze strany Pekingu za více než čtyři desetiletí. Předpokládá se, že se jednalo o raketu Dong Feng-41, mezikontinentální balistickou střelu známou svým maximálním doletem, který se odhaduje na 12 000 až 15 000 kilometrů, což z ní dělá raketu s nejdelším dosahem z čínského arzenálu.
Tato raketa může nést až 10 samostatně zaměřitelných jaderných hlavic (MIRV), což jí umožňuje zasáhnout více cílů současně s přesností na zhruba 100 metrů.
Raketa odpálená směrem k Francouzské Polynésii nesla falešnou hlavici, uvedla Komunistická strana Číny (KS Číny) v oficiálním prohlášení.
Francie zareagovala jen mírně. Francouzský vysoký komisař ve Francouzské Polynésii Eric Spitz poznamenal, že raketa dopadla do mezinárodních vod a že Peking francouzské úřady o odpalu předem informoval. Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy byly také informovány.
Francouzská Polynésie a další malé pacifické země však zůstaly bez povědomí.
Regionální napětí
Zástupce Francouzské Polynésie ve francouzském Senátu, Teva Rohfritsch, popsal obyvatele ostrovů jako „hluboce šokované“ raketovým testem KS Číny.
Zveřejnil text dopisu, který zaslal francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby vyjádřil své obavy, a požádal Paříž o „silné a jasné“ vyjádření.
„Bylo nám řečeno, že se jedná o běžné každoroční cvičení (i když poslední odpal proběhl v 80. letech) a že bylo respektováno mezinárodní právo, o čemž nejsem zcela přesvědčen,“ napsal.
„Toto nemůže zůstat bez reakce naší země na nejvyšší úrovni, ve jménu míru v našem pacifickém světě a zejména na francouzských pacifických ostrovech.“
Rohfritsch vyzval Francii, aby „ujistila naše obyvatelstvo“, že budou nasazeny odpovídající vojenské a diplomatické prostředky k „uchování míru v našem regionu“.
Prezident území a zastánce nezávislosti Moetai Brotherson konstatoval, že bude rovněž žádat vysvětlení jak od Spitze, tak od Macrona a zamýšlí předat své obavy diplomatickému zástupci Pekingu ve Francouzské Polynésii.
„Osobně předám dopis, ve kterém vyjádřím naše stanovisko ohledně tohoto odpalu, stejně jako naše zklamání z toho, že jsme nebyli informováni o odpalu směřujícím k našim vodám,“ poznamenal Brotherson.
„Co tento odpal však skutečně odhaluje, je celkové napětí v tichomořské oblasti. Všichni víme, že tyto dvě supervelmoci jsou zde, sledují se navzájem, vzájemně se zkoumají a testují se. A my, uprostřed toho všeho, jsme jako zrnko rýže v oceánu,“ sdělil místním médiím.
Generální konzul Pekingu Lixiao Tian novinářům oznámil, že odpal byl součástí každoročního výcvikového programu a že nepředstavoval žádnou hrozbu.
Později téhož dne na akci k oslavě 75. výročí KS Číny formálně pozval Brothersona a delegaci na cestu do Číny.
Fidži předkládá své obavy OSN
Nicméně pacifičtí lídři – kteří se stále více cítí opomíjeni v rámci soupeření větších zemí o regionální dominanci – už nejsou tak snadno utěšitelní.
Fidži své obavy vzneslo na půdě OSN, přičemž prezident země Ratu Viliame Katonivere ve svém projevu vyzval k okamžitému ukončení testů.
„Vyzýváme k respektu vůči našemu regionu a žádáme o zastavení těchto akcí v souladu s čtvrtým principem Oceánu míru, jak to schválili pacifičtí lídři na Tongě minulý měsíc,“ uvedl.
„Naše prohlášení zdůrazňuje pacifický příklad míru, který podporuje mezinárodní právo, a vyzývá ostatní, aby se zdrželi akcí, které podkopávají mír a bezpečnost v modrém Pacifiku.“
Novozélandský ministr zahraničních věcí Winston Peters označil odpal jako „znepokojivý vývoj“.
„Stále shromažďujeme další informace,“ řekl. „Pacifičtí lídři jasně vyjádřili svůj požadavek na mírový, stabilní, prosperující a bezpečný region. Nový Zéland, jako součást regionu, tento požadavek plně podporuje.“
Rostoucí vojenská agrese
Analytici uvedli, že neobvyklé oznámení KS Číny o testu mělo sloužit jako varování Spojeným státům a jejich spojencům uprostřed rostoucího napětí v okolních vodách – od Východočínského moře a Taiwanského průlivu po Jihočínské moře – že zásah do konfliktu v regionu by znamenal, že by se Amerika sama stala zranitelná vůči útoku.
Ministerstvo obrany Taiwanu potvrdilo, že v den raketového testu zaznamenalo 23 vojenských letadel čínského komunistického režimu operujících v blízkosti svého území. Oznámilo, že Peking v poslední době prováděl intenzivní odpaly raket a další vojenská cvičení v okolí tohoto samosprávného ostrova.
V posledních týdnech Japonsko silně protestovalo proti vniknutí čínských a ruských vojenských letadel do svého vzdušného prostoru.
Čínská a filipínská plavidla se rovněž zapletla do několika kolizí v blízkosti útesu Sabina.
Podle každoročního hodnocení Pentagonu o čínských vojenských schopnostech měla KS Číny k roku 2023 více než 500 funkčních jaderných hlavic a do roku 2030 pravděpodobně přesáhne 1 000 hlavic.
–ete–
