Česká dálniční síť má aktuálně bezmála 1 400 kilometrů. Letos se zprovozní 118 km, dalších víc než sto kilometrů se staví. Příští rok by mělo přibýt podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dalších 56 km. Ministr dopravy Martin Kupka je přesvědčen, že dálniční síť v ČR bude kompletně hotová v roce 2033 s celkovou délkou 2 094 km.
Martin Felix, mluvčí sdružení automobilových přepravců ČESMAD Bohemia, uvedl v debatním pořadu České televize Zkraje, že by slibu ministra rád věřil, ale zároveň připomněl, že kompletní dálniční síť měla být hotová již v roce 2010. „Nějaká skepse přetrvává, ale doufejme, že tomu tak bude,“ řekl k plánovanému termínu.
Propojení se sousedy
Jedenáctého října se začal stavět úsek dálnice D11 z Trutnova k polským hranicím. Práce na 21,2 kilometru dlouhé stavbě, která má být dle šéfa ŘSD Radka Mátla „jednou z nejnáročnějších v historii ŘSD“, mají vyjít na 11,7 miliardy Kč bez DPH a potrvají 3,5 roku, tedy do konce roku 2028.
Zhotovitel nejdřív zprovozní tříkilometrový úsek u hranice s Polskem, který naváže na polskou rychlostní silnici S3. První vozidla by po něm měla jezdit již na jaře 2026, slibuje Mátl. Příští rok plánuje ŘSD stavět poslední chybějící úsek D11 z Jaroměře do Trutnova.
„Význam dálnice D11 je i celoevropský, podle mezinárodní dohody náleží k evropskému dopravnímu koridoru, který spojuje západní a východní Evropu,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka v den zahájení stavby.
Dalším důležitým úsekem je prodloužení D3 z Českých Budějovic do Rakouska, který je součástí mezinárodního silničního tahu E55 ze Skandinávie do Řecka. Českým turistům v budoucnu umožní rychlejší cestu do Alp nebo do Chorvatska. Hotová má být na přelomu let 2026 a 2027, předpokládá ŘSD.
Teprve ve fázi posudků je dokončení D52, která má spojit Brno s Rakouskem. Stavět by se podle ŘSD mohlo začít do tří let s tím, že dokončení je plánováno na rok 2032, asi třicet let poté, co česká vláda o stavbě dálnice rozhodla.
Mátl pro Českou televizi uvedl, že zřejmě ještě letos se začne také s výstavbou jižní části pražského obchvatu, která by měla být dokončena do tří let. Severní část stále prochází fázemi přípravy.
Co výstavbu brzdí?
Stavba dálnic je dlouholetý projekt, na kterém se musí účastnit několik vlád, zásluhu na jejich dokončení mají tedy všichni, kdo se na jejich přípravě a realizaci podíleli, zaznělo v pořadu Zkraje.
„Každý, kdo je dnes u moci, by se měl také podívat, kdo tam byl před ním a kdo tam bude třeba jednou, protože jde především o občany a nám všem se tu má dobře žít,“ prohlásila místopředsedkyně ODS Eva Decroix, která žije na Vysočině a dálnici D1 využívá velmi často.
Přiznala, že svůj podíl na tom má i ODS v dobách, kdy byla ve vládě a mohla výstavbu ovlivnit. Infrastruktura v té době „nebyla politickou prioritou“, uvedla. Příklad bychom si podle ní měli vzít z Polska, které je ukázkou toho, „že by to bývalo bylo možné, kdyby se bývalo bylo chtělo“.
Poslanec za SPD Radek Koten podotkl, že zásluhu na výstavbě dnešních dálničních úseků má i předchozí vláda ANO. „Mnoho těch projektů bylo připraveno ještě z minulých období, takže musíme chválit i předchozího ministra dopravy.
Největší překážku vidí v legislativě. „Naším největším problémem je územní dokumentace, ta papírová část. Ta nám často trvá několik let,“ řekl. Zároveň věří, že tento zádrhel se podařilo koalici vyřešit novelou stavebního zákona a tzv. liniovým zákonem, který usnadňuje výstavbu strategicky významných staveb.
Koten poznamenal, že výstavbu brzdí i různá ekologická sdružení a občanská hnutí, což by se mělo novým liniovým zákonem změnit.
Nedávno jsme informovali o průtazích na D49 mezi Hulínem a Fryštákem, kdy Nejvyšší správní soud dal za pravdu námitkám ekologické organizace Děti Země a spolku Egeria a zrušil stavební povolení úseku.
Starosta blízkého Holešova Milan Fritz si posteskl, že kvůli tomu město trpí zácpami v exponovaných časech a projekt se prodraží. „Dopravu to výrazně zpožďuje. Jsme z toho znechucení, že tady jeden člověk bude držet v šachu 20 tisíc obyvatel. On ani není místní, žije v Brně,“ uvedl Fritz pro Epoch Times.
Dálniční známka – zvyšovat nebo ne?
Od příštího roku se zvýší cena za roční známku z 1 800 na 2 440 Kč. Je takový nárůst opodstatněný?
Decroix to ospravedlňuje tím, že si platíme za kvalitu. „Všichni bychom chtěli mít kvalitní infrastrukturu, průjezdné dálnice, odpočívky …, ale tento komfort něco stojí,“ argumentovala.
Koten byl však toho názoru, že vyšší poplatky by byly na místě, kdyby byla dálniční síť dobudována do své konečné podoby, zatímco Decroix se vyslovila, že je v pořádku zvyšovat poplatky souběžně s výstavbou, ne až po dokončení.
Chybějící stání pro kamiony, absence gentlemanství, poničené silnice
Páteřní dálnice D1 je denně silně zatížena. Hlavně v pondělí a pátek se tu tvoří kolony, špatná bývá situace zejména u Brna. Výjimkou není ani neděle u Prahy, kdy se řidiči vrací z víkendu.
Podle Kotena je naše dálniční síť vytížená zahraničním tranzitem, zejména kamiony z Polska, Rumunska a dalších zemí. Hustá doprava pak zpomaluje provoz na D1. V pořadu zaznělo, že nejvíce přestupků se dopouštějí právě řidiči kamionů, kteří nerespektují zákaz předjíždění.
Podle Felixe z ČESMAD se musíme vzhledem k naší poloze a zaměření na export smířit s tím, že přes republiku jezdí velký počet kamionů našich i zahraničních, proto bychom jim podle něj měli vytvořit takové podmínky, aby tuto trasu absolvovaly co nejrychleji, ale zároveň jim i poskytnout prostory pro povinné přestávky.
Na D1 je kritický nedostatek odpočívek pro kamiony, celkově je jich v obou směrech mezi Prahou a Brnem třicet, uvedla ČT. Podle ČESMAD chybí na českých dálnicích až 2 000 míst pro kamiony, přičemž v provozu je jich 3 292.
Poslanec Koten vinu ale vidí i u řidičů osobních aut, kteří někdy jedou v levém pruhu, i když mají malou rychlost, čímž opět blokují plynulost provozu. S tím souhlasí i Pavel Greiner, majitel Autoškoly King, který uvedl, že amatérští řidiči neví, jak mají na dálnici jezdit. „Z 80 % za to (pomalý provoz) mohou řidiči a to, jak se tam chovají,“ řekl v pořadu a dodal, že z českých silnic se úplně vytratilo gentlemanství.
Podle Felixe je klíčem vzájemná ohleduplnost mezi řidiči, zatímco dopravní psycholog Jan Sojka poradil, že abychom se vyhnuli kolonám a tím pádem i stresu, je třeba dobře cestu plánovat a zvolit i vhodný čas.
Silný transportní provoz a nedostavěná síť dálnic vytváří tlak na využívání silnic nižších tříd, které nejsou na vysoké hmotnosti uzpůsobené a plně ložené nákladní automobily zvyšují opotřebení a ničení takových komunikací exponenciálně. Zaznělo to nedávno na veřejném slyšení pořádaném v Senátu PČR. To s sebou nese i miliardové finanční náklady na opravy.
