„Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyplatilo 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob. Zda jim podpora skutečně pomohla, ale nelze vyhodnotit,“ píše Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě, která se týká dotací vyplacených v letech 2016 až 2022.
Problém je podle NKÚ skutečnost, že ministerstvo „nestanovilo, jaké změny má být dosaženo“, a kvůli tomu „nemůže kontrolovat dlouhodobý přínos podpořených projektů“ operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 v rámci cíle zvýšit zaměstnanost podpořených osob, zejména starších, nízkokvalifikovaných a znevýhodněných osob.
Kontrola NKÚ ukázala, že 78 % všech rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci.
„Celkem 9,1 mil. Kč vydalo ministerstvo na nezpůsobilé výdaje, když například podpořilo osoby, které nespadaly do stanovených cílových skupin,“ dodává NKÚ, který kontroloval peněžní prostředky státu a EU určených na zvyšování zaměstnanosti různě znevýhodněných skupin osob.
MPSV podle kontrolorů stanovilo „pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl“, a to „dosažení 75% míry zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let.“ Stanovená hodnota však byla podle NKÚ „překročena již v roce zahájení podpory (na konci roku 2016)“ a v roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 % osob v uvedeném věkovém rozmezí.
Hodnocení úspěšnosti postavilo MPSV podle zprávy „především na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci“, jenomže to podle NKÚ ještě nezaručuje v řadě případů, že tito lidé naleznou uplatnění na trhu práce.
Kromě MPSV kontroloři prověřili také 10 vybraných projektů u šesti příjemců podpory.
Příjemce dotace například podle zprávy organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů, pečovatelek a jiných. Kontrola NKÚ ukázala, že „78 % všech rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci“.
Vynaložení prostředků mimo vytyčené cíle
Některých projektů na podporu osob, které „by bez své účasti v projektu byly ohroženy nezaměstnaností“, se podle NKÚ účastnili lidé, kteří rekvalifikaci k zaměstnání nepotřebovali. „Z celkem 62 osob se 31 mělo možnost po rodičovské dovolené vrátit ke svému původnímu zaměstnavateli. Nejednalo se tedy o osoby, které by bez své účasti v projektu byly ohroženy nezaměstnaností,“ píše NKÚ k jednomu z kontrolovaných projektů.
Další projekt měl za cíl přispět ke snížení počtu zadlužených dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob se zdravotním postižením. „Kontroloři NKÚ zjistili, že z celkem 49 účastníků projektu u jednatřiceti, tedy u více než 63 %, příjemce dotace neprokázal, že tyto osoby patří k vybrané cílové skupině,“ uvádí NKÚ.
Dlouhodobé přínosy nejsou
Projekty podle NKÚ přispívají pouze ke „krátkodobému zvýšení zaměstnanosti“, a to zejména po dobu trvání samotného projektu, tedy „po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo“. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil.
Výsledky 10 kontrol
Z kontroly vybraných deseti projektů podle NKÚ vyplývá, že „pouze v jednom případě vynaložili příjemci dotací peněžní prostředky účelně, avšak se sníženou efektivností“.
Ve dvou dalších případech příjemci vynaložili veškeré peněžní prostředky „neúčelně a neefektivně, když podpořili osoby, které nespadaly do cílových skupin“.
V dalších sedmi kontrolovaných případech zjistil NKÚ „dílčí nedostatky, které snižují účelnost a efektivnost vynaložených peněžních prostředků“.
U čtyř projektů zjistil NKÚ skutečnosti „nasvědčující porušení rozpočtové kázně“.
