Cílem maďarského předsednictví Rady je stabilita a dlouhodobá podpora zemědělců. Budapešť chce do prosince dokončit nové plány reformy zemědělské politiky EU. Ty mají představovat alternativu k současným návrhům odborné komise EU.
Další rozvoj zemědělské politiky EU je jednou z nejdůležitějších priorit maďarského předsednictví Rady EU, které potrvá do konce prosince. Maďarský ministr zemědělství István Nagy na říjnovém kongresu evropských zemědělců v rumunské Bukurešti podal přehled „cílů a úspěchů“ maďarského předsednictví.
„Zájmy zemědělců se musí opět dostat do centra zemědělské politiky EU. Zdá se, že rozhodovací orgány v Bruselu to v posledních letech ztratily ze zřetele,“ řekl Nagy na konferenci.
Maďarské předsednictví Rady EU si proto stanovilo za cíl vypracovat komplexní strategický návrh, který se zaměří zejména na zájmy zemědělců.
V září 2023 zadalo Evropské komisi vypracování „strategického dialogu o budoucnosti zemědělství“, jehož cílem je určit, jak by mohla a měla být reformována podpora zemědělství ze strany EU. Nyní se však za maďarského předsednictví v Radě EU připravuje další dokument, neboť několik členských států považuje doporučení odborníků za nepřijatelná. Maďarské předsednictví doufá, že bude moci nabídnout alternativu k návrhu Komise.
Podle komise odborníků EU spočívá hlavní problém v tom, že zemědělská politika nedokáže sladit ekonomickou životaschopnost výroby s požadavky na ochranu životního prostředí a klimatu. Zemědělci nejsou schopni adekvátně financovat svou činnost a zároveň musí plnit požadavky na ochranu životního prostředí. V důsledku toho je zemědělství pod tlakem jak z ekonomického, tak z environmentálního hlediska.
Výzvy, kterým čelí odvětví zemědělství
Podle maďarského ministra zemědělství dostalo zelené „šílenství“ po evropských volbách nový impuls. To by mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Je naléhavě nutné proti tomu zakročit.
Zemědělský sektor v Evropě v současné době čelí řadě problémů: geopolitické nestabilitě, extrémním výkyvům počasí, nekalé konkurenci, vysokým nákladům na vstupy, nespravedlivému odměňování a rostoucí byrokracii – jak popsala španělská organizace pro družstevní zemědělství, která se zúčastnila Evropského kongresu zemědělců.
Nagy zdůraznil, že je třeba zodpovědět mnoho otevřených otázek. Zejména na to, zda by se ukrajinské obilí mělo dovážet s clem, nebo bez cla, zda by se mělo dovážet v omezeném, nebo neomezeném množství a co by se mělo stát s dotacemi na plochu, na dobré životní podmínky zvířat nebo na produkci.
Zajištění jistoty příjmů pro zemědělce
Na Evropském kongresu zemědělců představil ministr jménem maďarského předsednictví EU plánovaná opatření více než 450 evropským zemědělcům, politikům a zástupcům odborů z několika zemí.
Cílem maďarského předsednictví je podpořit konkurenceschopné, krizím odolné, udržitelné, zemědělcům přátelské a na znalostech založené evropské zemědělství, uvedl Nagy. Pro zlepšení konkurenceschopnosti je nezbytné zajistit zemědělcům jistotu příjmů. Na základě plánů, které Maďarsko vypracovalo, musí v tomto ohledu hrát klíčovou roli prémie na plochu.
Doporučení strategického dialogu o SZP pro Evropskou komisi však právě tuto předpokládanou podporu zpochybňují. Podle nich by totiž měli být v první řadě podporováni pouze zemědělci a podniky v nouzi.
Lidé, kteří nepocházejí ze zemědělského prostředí, často nechápou, proč je důležité, aby zemědělci dostávali dotace na veškerou půdu, kterou obdělávají, řekl Nagy. Vždyť existuje mnoho oblastí, kde by bez nich nebylo ekonomicky rentabilní hospodařit. Dotace jsou zkrátka nezbytné pro zajištění cen potravin v Evropě.
Podle Nagye se všichni ministři zemědělství členských států EU shodují na tom, že společná zemědělská politika by měla mít vlastní rozpočet. Ta by měla mít dva pilíře: podporu na plochu a rozvoj venkova.
Podle Nagye jsou problematické nadměrné kontroly a „obrovský zelený ideologický tlak“ ovlivňující zemědělskou produkci. Kritizoval také obvinění, že evropští zemědělci jsou zodpovědní za klimatické změny.
V rozhovoru pro televizi Erdély TV ministr rovněž zdůraznil, že plány počítají se zjednodušením pravidel, snížením byrokracie pro zemědělce a zjednodušením procesu podávání žádostí o dotace. Důraz je však kladen na dlouhodobou předvídatelnost systému dotací, aby byly chráněny zájmy zemědělců, uvedl Nagy.
Özdemir podporuje plán Evropské komise
Návrhy strategického dialogu o SZP, který zadala Evropská komise a který kritizoval Nagy, by mohly zásadně změnit zemědělskou politiku EU. Doposud byly středobodem SZP platby na plochu. Jedná se o dotace, které jsou poskytovány podle velikosti obhospodařované plochy. Nyní mají být podle návrhů odborné komise prémie nahrazeny cílenou podporou příjmů, která má pomoci zvláště potřebným zemědělským podnikům, uvádí agrarheute.
Odborná komise by ráda udělovala podporu podle sociálních a ekonomických kritérií. Zvláštní pozornost má být věnována mladým zemědělcům, menším zemědělským podnikům a podnikům ve znevýhodněných regionech. Kromě toho má být vytvořen celoevropský systém na podporu udržitelného zemědělství.
Podle návrhu expertní komise by transformační fond mohl pomoci finančně podpořit přechod k udržitelnosti a vytvořit pobídky pro práci šetrnou k životnímu prostředí. Měl by být také vytvořen celoevropský systém referenčních hodnot pro udržitelnější zemědělství. Evropská investiční banka má poskytovat zvláštní balíčky úvěrů na podporu zemědělského sektoru.
Doporučení strategického dialogu o SZP, která jsou v současnosti terčem kritiky, vypracovala odborná komise složená z 29 členů, které předsedal profesor Peter Strohschneider. Strohschneider dříve vedl také německou Komisi pro budoucnost zemědělství.
Pod jeho vedením se v rámci dialogu vytvořila platforma, která sjednotila širokou škálu zájmových skupin. Patřili mezi ně zemědělci, ekologické organizace, jako je Greenpeace, zemědělské podniky, venkovské komunity, akademici a nevládní organizace. Na sedmi zasedáních, která se konala od ledna do srpna 2024, diskutovali účastníci o kontroverzních tématech, jako je ochrana životního prostředí, zajištění příjmů a ekonomická stabilita zemědělství.
Navzdory někdy protichůdným postojům komise nakonec vypracovala svá konkrétní doporučení. Prezidentka Ursula von der Leyenová plánuje jejich rychlou realizaci s cílem lépe harmonizovat zemědělství a životní prostředí.
Spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir tyto cíle podporuje. Zdůrazňuje, že zemědělci by měli být za svůj příspěvek k ochraně životního prostředí a klimatu náležitě odměňováni. Německý svaz zemědělců naopak vidí prostor pro zlepšení. Kritizuje skutečnost, že v dosavadních plánech byla příliš malá pozornost věnována hospodářské stabilitě a konkurenceschopnosti zemědělců. Svaz požaduje, aby reforma více zohledňovala hospodářské zájmy zemědělců.
Ministr: Bezpečnost dodávek potravin nesmí být ohrožena
Přestože Evropská komise již v tomto ohledu vypracovala svůj strategický dokument, Nagy se domnívá, že je důležité nabídnout alternativu. S odkazem na odbornou studii o budoucnosti zemědělství EU uvedl, že ji vedl profesor, který „nemá se zemědělstvím mnoho společného“. Dokument, na kterém v současné době pracuje jeho tým, naopak „psali lidé, kteří jsou nohama na zemi“.
Bezpečnost dodávek potravin nesmí být ohrožena, uzavírá Nagy.
Snaží se dosáhnout úplné dohody o zbývajících otázkách se všemi členskými státy do prosince. Poté „položí na stůl dokument, který Evropská komise nebude moci ignorovat“, uvedl Nagy v prohlášení maďarské vlády.
–etg–
