Svět je podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky svědkem globalizace zla kvůli vzájemné podpoře Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje. Roli v tom hrají ruské tajné služby, řekl Koudelka na dnešní sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Odmítl také bagatelizování schopností ruských tajných služeb, které podle něj patří k nejlepším na světě. Varoval před jejich schopností dlouhodobě plánovat, což podle šéfa kontrarozvědky zahrnuje i dobu po válce na Ukrajině.
Koudelka zmínil, že mír na Ukrajině je v nedohlednu, KLDR dodává Rusku munici včetně raket a vztahy na Korejském poloostrově se prudce zhoršily. Írán pak dodává Rusku drony, technologiemi podporuje Rusko ve válce také Čína, která se zároveň podle některých indicií připravuje na konflikt kvůli Tchaj-wanu. „Jsme svědky jevu, který je velmi závažný. A neměli bychom ani na chvíli pochybovat o tom, že při formování této osy zla hrají ruské zpravodajské služby velmi významnou roli,“ řekl.
Koudelka uvedl, že sovětské a ruské tajné služby mají společné to, že patří k nejlepším na světě. Snižování jejich schopností je naivní a není namístě. „Metody ruských tajných služeb se příliš neliší od jejich sovětských předchůdců,“ řekl. Kladou důraz na lidské zdroje, jejich získávání a řízení. Používají při tom klasické prostředky, ale i nejmodernější techniku. Rozdílem je, že dnes špioni získávají řadu neutajovaných informací při kontaktech s novináři, politiky či podnikateli.
Zmínil ale také odposlechy a aktivity zahrnující likvidaci nepohodlných osob v zahraničí. „Sovětské tajné služby to dělaly vždy, ale novinkou v posledních desetiletích je používání látek spadajících, řekněme, do skupiny zbraní hromadného ničení,“ dodal Koudelka. Ruské tajné služby útočí také v kyberprostoru a pracují na ovlivňování veřejného mínění. Cílem je destrukce důvěry lidí ve stát, instituce a mezinárodní organizace a navození pocitu, že všechno je lež a klam, doplnil.
Ruské tajné služby také vynikají plánováním a už nyní se podle Koudelky připravují na situaci, která nastane po skončení války na Ukrajině. Mohou se pokusit využít úlevu a euforii po válce k tomu, aby se počty ruských diplomatů či novinářů v zahraničí vrátily na dřívější hodnoty, které se například v Česku zásadně snížily v posledních letech kvůli odhalení zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích a po invazi na Ukrajinu. Mezi ruskými diplomaty v Česku byla podle BIS řada důstojníků tajných služeb.
„Představitelé Ruska a jejich spojenci u nás budou mluvit o ekonomické diplomacii, cenách energií a surovin, nutnosti udělat tlustou čáru za minulostí a tak dále,“ konstatoval Koudelka. Česko na to musí být připravené a umět takovým snahám čelit. „Samozřejmě bude nutné navázat, udržovat a rozvíjet s Ruskem styky, jednat s ním a obchodovat, ale tak abychom při tom nerezignovali na vlastní bezpečnost a na to, co jsme za uplynulých několik let v této oblasti dokázali,“ dodal.
