Podle britského mediální domu The Telegraph stále více farmářů ve Velké Británii vede několik faktorů k tomu, že pronajímají své pozemky developerům solárních panelů.
Částečně za to může situace na trhu, kdy roste inflace, je nedostatek pracovní síly v zemědělství a obchodní řetězce tlačí na snižování cen potravin.
Dalším důvodem je zelená politika nové britské vlády. Ta pomocí různých subvencí pobízí zemědělce, aby ponechali určitou plochu půdy ladem. Nebo aby se zaměřili na aktivity přímo nesouvisející se zemědělskou produkcí. Sem patří i instalace solárních panelů.
Deník citoval kritický postoj stínové ministryně pro energetiku, Claire Coutinhové, která upozornila, že během prvních několika týdnů se nová labouristická vláda zavázala převést tisíce akrů (1 akr = 0,4 hektaru) zemědělské půdy na půdu víceúčelovou – umožňující instalaci solárních panelů s cílem naplnit klimatické cíle.
Jelikož někteří farmáři přestali hospodařit až na osmdesáti procentech své půdy, vláda limitovala neprodukční zemědělské plochy na jednu čtvrtinu celkové rozlohy. V současnosti se pro tyto nezemědělské účely mohou využít zhruba dvě procenta zemědělské půdy. To se však může brzy změnit.
Během příštích pěti let plánuje britská vláda navýšit energetickou kapacitu solárních panelů z 15 gigawattů na 50 a do roku 2035 až na 70 GW. Během deseti let by tak kvůli solárním panelům britské zemědělství mohlo ztratit až 350 000 akrů půdy (141 640 hektarů).
Pro mnohé vlastníky farem se tato opatření stala výhodným zdrojem příjmů. Developeři solárních panelů totiž farmářům platí ročně za instalaci solárních panelů až 1 200 britských liber za jeden akr.
„V roce 2022 byla úžasná úroda. Ceny byly vysoké a náklady ten rok byly nízké. Letos je to přesně naopak. Ceny klesají a vstupní náklady rostou. Vyděláme si více na solárních panelech než farmařením,“ řekl pro The Telegraph Mark Tory, farmář z Dorchesteru.
„Solární panely platí strašně moc a vlastně za nic. Nemáme náklady a vždy obdržíme nějaký příjem. Jediné, co musíme udělat, je poslat faktury.“
Soláry mohou v budoucnu ohrozit potravinovou bezpečnost Británie
Podle místní neziskové organizace pro energetiku a klima (Energy and Climate Intelligence Unit), Británie již dnes takřka polovinu svých potravin dováží. Podle organizace může další závislost na dovozu vést k nedostatku potravin a k jejich vysokým cenám.
Podobné obavy vyjádřil i Tom Bradshaw, zástupce prezidenta Národního svazu zemědělců (NFU). Podle Bradshawa snížení obdělávané půdy ve prospěch solárů může mít dopad na potravinovou bezpečnost země.
„Farmáři se často snaží diverzifikovat produkci potravin, protože sama o sobě není životaschopná. To je úplně zvrácené se 70 milióny lidmi na ostrově,“ uvedl Bradshaw.
„Oni (farmáři) si najdou jiné aktivity pro svou půdu, které nejsou ve prospěch naší země. My musíme převzít zodpovědnost za naši produkci potravin. Nechceme spoléhat na jiné země.“
Pro nájemníky půdy mohou soláry znamenat konec existence
Ačkoliv mnozí vlastníci pozemků vnímají solární panely jako finanční příležitost, v jiné situaci se nachází farmáři, kteří půdu jen najímají. Pro nájemníky půdy může instalace solárních panelů vést k jejich likvidaci.
Jeden z nájemníků, který na pronajaté půdě hospodaří po několik generací pro The Telegraph uvedl: „Můj dědeček tady na farmě začínal a můj otec se zde narodil. Já jsem zde vyrůstal a můj syn také. Nyní mi majitel pozemků sdělil, že chce na 150 akrech (60,7 hektarů) instalovat solární panely. A já nic nezmůžu. Můj dům je součástí této farmy. Takže bych mohl ztratit i to. Nevíme, co budeme dělat, kam půjdeme. A myslím si, že je to všem úplně jedno.“
