12. 12. 2024

Německé automobilky využívají v Maďarsku státní dotace. Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se tyto výhody neustále rozšiřují. V současné krizi německých automobilek se zdá, že velké německé společnosti našly v Maďarsku útočiště.

Zavírání závodů, snižování mezd a povinné propouštění. Tato opatření jsou v programu představenstva koncernu Volkswagen, a to nejen pro závody v Německu. Největší světový automobilový koncern se potýká s mnoha problémy. V krizi se však nacházejí i BMW a Mercedes-Benz.

Zdá se, že situace v Maďarsku je pro německý automobilový průmysl odlišná.

V pátečním rozhovoru pro maďarskou veřejnoprávní rozhlasovou stanici Kossuth hovořil maďarský premiér mimo jiné o situaci německých automobilových továren v zemi. „Německé automobilky se v Maďarsku nezavírají, ale rozšiřují,“ řekl Orbán v pořadu.

V době krize staví BMW v maďarském Debrezinu novou továrnu na elektrická SUV za dvě miliardy eur.

Cílem maďarského vedení je co nejvíce přilákat německé investice. Německé společnosti jsou i nadále největšími investory v Maďarsku. Podle maďarského ministra zahraničních věcí v roce 2023 zaměstnává v této středoevropské zemi přibližně 6 000 německých společností 300 000 lidí.

Orbán: Zachraňte tyto cenné továrny

Německý automobilový průmysl trpí odbytovou krizí. Nezřídka se setkáváme s přeplněnými parkovišti, kde stovky nových vozů čekají již týdny či měsíce na zahájení prodeje. Obzvláště časté jsou tam elektromobily.

Orbán uvedl, že minulý týden jednal s „některými důležitými hráči“ v německé ekonomice. Ti se podle něj potýkají s obrovskými obtížemi. Uvedl, že naposledy musely být v Německu ve velkém měřítku zavřeny továrny na počátku roku 2000.

Maďarská vláda musí udělat vše pro to, aby německé továrny v Maďarsku zůstaly, řekl Orbán. Jinak by se „celé regiony [Maďarska] propadly do beznaděje“.

Jedná se o mimořádně „cenné továrny“ a Maďarsko má zájem na jejich „záchraně“. Pokud by se do tohoto procesu zapojila přímo vláda, bylo by možné zabránit tomu, aby se německé problémy rozšířily do Maďarska, uvedl premiér. Jinými slovy: „Musíme vytvořit konkurenční prostředí“, aby se továrny sídlící v Maďarsku nemusely zavírat.

Maďarská vláda podepsala s těmito společnostmi dohody, které je povzbuzují, aby navzdory problémům v Německu ponechaly své továrny v Maďarsku. „Maďarské hospodářské prostředí je pro ně příznivější a mohou zde lépe udržet pracovní místa,“ řekl Orbán.

Německé automobilky nabízejí svým zaměstnancům v Maďarsku více než jen práci. Mercedes i BMW provozují školy a kolem továren se vytvořily komunity.

Generální ředitel společnosti Daimler AG Dieter Zetsche (vpravo), maďarský premiér Viktor Orbán (uprostřed) a vedoucí místního závodu Frank Klein otevírají 29. března 2012 nově dokončený závod německé skupiny Mercedes-Benz v Kecskemetu. (Attila Kisbenedek / AFP via Getty Images)

Politika hospodářské neutrality

Orbán také vysvětlil, jak si představuje příznivé prostředí pro německé podnikatele v Maďarsku. Tento přístup je založen na politice „hospodářské neutrality“. To znamená, že maďarská vláda chce udržovat dobré vztahy také s čínskými a americkými investory. Jinými slovy, Maďarsko se nezaměřuje pouze na Evropu, ale hledá „správnou rovnováhu“, vysvětlil Orbán.

V rámci strategie hospodářské neutrality se v Maďarsku vedle sebe staví německé automobilky a čínské továrny na baterie. Taková je realita, i když se to některým lidem nelíbí, řekl v listopadu v Bruselu ministr zahraničí Péter Szijjártó.

V loňském roce ministr označil Maďarsko za „místo setkání mezi Východem a Západem“. To umožňuje německým investorům instalovat tyto komponenty do svých prémiových e-aut „prakticky od dveří ke dveřím“, „aniž by museli využívat silniční dopravu“.

Rozsah, v jakém země přitahuje čínské továrny na baterie, se ve skutečnosti zdá být v Evropě jedinečný. Čínská společnost CATL například plánuje výstavbu závodu poblíž města Szeged. S roční výrobní kapacitou pro přibližně jeden milion e-automobilů by se podle listu Zeit jednalo o největší zahraniční investici v historii země. V Maďarsku již působí tři továrny na baterie a více než 30 dodavatelů.

Podle Szijjártóa maďarská vláda „nerozlišuje“ mezi investujícími zeměmi. Jediným pravidlem je, zda je obchodní partner připraven respektovat místní pravidla. Trh je otevřený i pro investory z Východu, kteří v jiných zemích nejsou z různých důvodů vítáni. Tato snadnost obchodu by mohla být velmi atraktivní i pro západní společnosti.

Místní obyvatelé a zástupci opozičních stran však ne vždy podporují zřizování velkých závodů. Obávají se, že porušování předpisů v oblasti životního prostředí nebude dostatečně kontrolováno a že výroba náročná na vodu by mohla ohrozit vodní zdroje. Kritizováno je také to, že hospodářská politika země ji činí příliš závislou na zahraničních nadnárodních společnostech a že z toho nakonec nemá prospěch Maďarsko, ale tyto společnosti.

Podpora pro německé podniky v Maďarsku

První automobilku se státní podporou postavila společnost Mercedes v Kecskemétu. Spolupráci iniciovala předchozí socialistická vláda. Po volebním vítězství Viktora Orbána v roce 2010 se však podpora dále rozvíjela.

Opoziční zpravodajský portál Telex nedávno zveřejnil podrobnou zprávu o dotacích, které v zemi dostávají němečtí výrobci automobilů. Podle zprávy se takzvané strategické dohody staly oblíbeným nástrojem Orbánovy vlády na podporu ekonomiky.

Od roku 2012 uzavřela maďarská vláda 96 takových dohod s různými velkými nadnárodními společnostmi, včetně několika dohod s německými společnostmi, jako jsou Mercedes a Audi, Bosch a Thyssenkrupp.

Pouze několik z těchto dohod, které jsou obvykle udělovány na základě jednotlivých vládních usnesení, je zveřejněno. Šetření protikorupční organizace Transparency International Hungary v roce 2020 však ukázalo, že od roku 2010, kdy byl Orbán nepřetržitě u moci, získaly tyto společnosti výrazně více daňových úlev. A německé automobilky by v Maďarsku získaly více daňových úlev než v Německu.

V letech 2010 až 2019 vláda rozdělila prostřednictvím jednotlivých vládních rozhodnutí různým velkým společnostem dotace ve výši přibližně 1,1 miliardy eur. Z toho 36 % připadlo německým automobilkám.

Obvinění z protekce

Podle Telexu německé podniky získaly tuto podporu, aniž by byla odůvodněna dodatečnou pracovní silou nebo přidanou hodnotou jejich produkce. „V akčním programu šlo tedy spíše o rozdělování peněz německým nadnárodním společnostem než o ochranu maďarských pracovních míst.“

Portál cituje vysoce ceněný maďarský investigativní web Direkt36: „Mezi maďarskou vládou a klíčovými hráči německého automobilového průmyslu existují velmi úzké vazby. Jde to tak daleko, že šéfové některých společností mohou přímo volat Viktoru Orbánovi a [ministru zahraničí] Péteru Szijjártóovi, pokud mají pro maďarskou vládu nějaké obavy,“ uvádí se v dokumentu.

Podle informátora, který hovořil s Direkt36, ministerstvo zahraničí obvykle doporučuje jako subdodavatele společnosti napojené na vládu, například maďarské stavební firmy, které staví továrny, když chce zahraniční společnost investovat v Maďarsku. To by také mohlo vysvětlovat, proč má maďarská vláda zájem na udržení německých společností.

etg

Související články

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.