Máte pocit, že vás někdo sleduje? Pokud ano, pravděpodobně se chováte jinak než obvykle. Australští psychologové nyní prokázali dalekosáhlé účinky, které může mít sledování na duševní zdraví obyvatel.
Berlín, Stuttgart, Frankfurt, Hamburk: všechna velká nádraží v Německu jsou nyní vybavena celkem 11 000 moderními videokamerami. Díky tomuto dohledu mají být veřejná prostranství v budoucnu pro všechny ještě bezpečnější.
Další formy dohledu jsou méně veřejné, ale mají podobné účinky: mobilní zařízení, internet a chytrá zařízení shromažďují data, která lze nyní analyzovat pomocí umělé inteligence. To zahrnuje nejen to, co děláme, ale také co říkáme a kam chodíme, což představuje vážnou hrozbu pro soukromí. Zdá se však, že tato forma kontroly má jinou cenu, jak zjistili australští psychologové z University of Technology Sydney ve své nové studii.
Profesorka Kiley Seymourová a její kolegové zkoumali společně s 54 dobrovolníky účinky sledování. Zjistili, že takzvaný efekt Velkého bratra u lidí výrazně narušuje smyslové vnímání, které je nezbytné pro přežití.
Rozpoznání potenciální hrozby
Již předchozí studie ukázaly, že lidé vědomě mění své chování, když vědí, že jsou sledováni. Seymourová a její kolegové jdou ve své nové studii ještě o krok dál a ukazují, že sledování vyvolává i nevědomé reakce.
„Víme, že kamerový systém mění naše chování, a to je hlavní důvod pro prodejce a další subjekty, které chtějí tuto technologii využívat k prevenci nežádoucího chování,“ vysvětlila Seymourová. Bylo prokázáno, že lidé pod dohledem jsou štědřejší, častěji se dělí, méně podvádějí nebo nepodvádějí. Vědci předpokládají, že tyto změny v chování slouží k ochraně pověsti jedince a chrání ho před negativními sociálními důsledky.
Kromě toho je sledování pro mnoho lidí nepříjemné a zvyšuje ostražitost a sebeuvědomění, což je spojeno s vnitřním neklidem a zvýšenou srdeční frekvencí. Účinky sledování na základnější schopnosti, které nelze kontrolovat, jsou však nejasné.
„Nalezli jsme přímý důkaz, že zjevně rozpoznatelný dohled videokamerami významně ovlivňuje pevně zadrátovanou a mimovolní funkci lidského smyslového vnímání – schopnost vědomě rozpoznat obličej,“ pokračuje Seymourová.
Tento mechanismus souvisí s rozpoznáváním potenciálních hrozeb v našem prostředí, jako jsou predátoři nebo jiní lidé. Když nás sledují kamery, zdá se, že se tato schopnost zvyšuje, tvrdí vědci.
Co dělá sledování s myslí?
Klinický výzkum však ukazuje, že pacienti trpící schizofrenií a paranoiou mají zvýšenou citlivost na pohledy ostatních. Sledované testované osoby ve studii Seymurové také vykazovaly toto rychlejší rozpoznávání obličejů. Ve srovnání s nemonitorovanou kontrolní skupinou rozpoznávali podněty, jako je (cizí) tvář, která se na ně dívá, přibližně o jednu sekundu rychleji.
Zvýšené smysly sice nejsou v zásadě špatné, ale neustálá pozornost je na úkor jiných věcí. Zda je sledování příčinou nárůstu duševních onemocnění, nebylo prokázáno. Pro Seymourovou a její kolegy však roste potřeba v budoucnu dále zkoumat vliv dohledu na duševní zdraví lidí. Odpověď na otevřené otázky se zdá být vzhledem k rostoucímu dohledu ve společnosti a výsledkům studie nezbytná.
„Dospěli jsme k překvapivému a znepokojivému závěru, že zatímco účastníci vyjadřovali jen malé obavy nebo znepokojení ze sledování, účinky na základní sociální procesy byly jasné, velmi významné a pro účastníky nepostřehnutelné,“ říká Seymourová.
Studie byla zveřejněna 10. prosince 2024 v časopise „Neuroscience of Consciousness“.
–etg–
