21. 1. 2025

Německo a Francie, dvě největší evropské ekonomiky, se potýkají se stagnací růstu a politickými a hospodářskými problémy. Obě země ztrácejí dynamiku a hrozí, že do roku 2025 ztratí roli tahouna eurozóny. Důsledky by mohly mít negativní dopad na celý evropský hospodářský systém.

Dobrých šest týdnů před volbami jsou podle nejnovějšího průzkumu ARD DeutschlandTrend pro Němce důležitá dvě témata. 37 % respondentů uvedlo, že imigrace a uprchlíci jsou v současné době jedním ze dvou nejdůležitějších politických témat v Německu, kterými se politici musí zabývat. Na druhém místě se s 34 % umístila ekonomika. A ani s tou to v letošním roce nevypadá dobře.

Situace je hodnocena jako horší než před rokem

Na přelomu roku se Německý hospodářský institut (IW) tradičně dotazuje průmyslových svazů na aktuální situaci, vyhlídky, plánované investice a pracovní příležitosti. Výsledek: 31 ze 49 oborových svazů označuje současnou situaci za horší než před rokem. Pouze čtyři sdružení očekávají v letošním roce zlepšení. Důvody pesimismu jsou různé: vysoké výdaje na energie, práci a materiál a nadměrná byrokracie jsou pro podniky značnou zátěží a ztěžují jim konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Nejisté globální podmínky zpomalují vývoz, zatímco politický zmatek brzdí investice – ti, kdo nemají jasné vodítko ohledně politického kurzu pro příští roky, váhají s nákupem nových strojů, technologií nebo vozidel.

„Německá ekonomika se ani v roce 2025 nepohne z místa,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel IW Michael Hüther. „Obzvláště znepokojující je velké množství problémů, se kterými se podniky potýkají.“ Dřívější krize měly často přímé spouštěče, byly méně rozsáhlé, a proto se daly snadněji zvládnout – nyní je situace nejistá jak doma, tak v zahraničí. „Příští spolková vláda musí opět vytvořit udržitelnou hospodářskou perspektivu. Jen tak můžeme opět dohnat naše konkurenty,“ zdůrazňuje Hüther.

Vzhledem k této situaci Německý hospodářský institut (IW) ve své ekonomické prognóze zveřejněné na začátku prosince předpokládá, že ekonomika bude v letošním roce nadále stagnovat a poroste pouze o 0,1 %. „Nejedná se již o ekonomickou malátnost, ale o vážnou strukturální krizi,“ uvedl při prezentaci údajů ekonomický ředitel IW Michael Grömling.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je ohledně roku 2025 o něco optimističtější a ve svém zveřejněném hospodářském výhledu očekává růst o 0,7 %. V květnu OECD ve svém tehdy zveřejněném hospodářském výhledu předpovídala růst o 1,1 %. Pro srovnání, eurozóna jako celek by měla růst téměř dvakrát rychleji, a to o 1,3 %, a USA více než třikrát rychleji, a to o 2,4 %.

„Do roku 2025 bude Německo mezi zeměmi OECD na chvostu,“ shrnula výsledky ekonomického výhledu své organizace Isabell Koskeová, zástupkyně ředitele odboru studií zemí v ekonomickém oddělení OECD.

Německo se propadá do recese

Výzkumný ústav Handelsblatt (HRI) však ve své ekonomické prognóze, která byla zveřejněna na začátku ledna, nepředpokládá pro letošní rok žádný růst. Místo toho HRI předpokládá, že ekonomika letos poklesne o 0,1 %. Po poklesu o 0,3 % v roce 2023 a o 0,2 % v loňském roce tak Německo letos zažije již třetí pokles v řadě. K takovému poklesu v německé historii ještě nikdy nedošlo.

V letech 2002 a 2003 zatím došlo k největšímu hospodářskému poklesu. V roce 2002 Německo zaznamenalo reálný hospodářský pokles o 0,2 % oproti předchozímu roku a v roce 2003 se ekonomika snížila o dalších 0,7 %. Bylo to poprvé, kdy ekonomika klesala dva roky po sobě.

„Německá ekonomika se nachází uprostřed největší krize v poválečné historii. Pandemie, energetická krize a inflace způsobily, že Němci v průměru zchudli,“ komentuje údaje svého institutu hlavní ekonom listu Handelsblatt Bert Rürup. Potenciál růstu klesl na skromných 0,5 % a zlepšení není v dohledné době vidět, „protože ekonomika je na začátku silného demografického poklesu“.

Příští středu by měl Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu zveřejnit první oficiální odhad hospodářského růstu. Ekonomové HRI očekávají mírný růst o 0,9 % opět až v roce 2026.

O tom, že se německé ekonomice nedaří, svědčí i další údaj: v polovině prosince zveřejnila ekonomická informační databáze Creditreform odhad firemních insolvencí v roce 2024. „Spirála insolvencí se podle hodnocení Creditreform zrychluje.“ Počet firemních insolvencí v roce 2024 vzrostl na 22 400 případů, což je nejvyšší číslo od roku 2015 (23 180 případů). Ve srovnání s předchozím rokem se počet případů zvýšil o 24,3 %.

„Krize posledních let se s určitým zpožděním projevují na podnicích v podobě insolvencí. Zastavení hospodářské politiky a klesající inovační síla oslabily Německo jako místo pro podnikání,“ říká Patrik-Ludwig Hantzsch, vedoucí ekonomického výzkumu společnosti Creditreform. V letošním roce odborník očekává další nárůst insolvencí, které se pak podle něj „přiblíží rekordním hodnotám z let 2009 a 2010“. Tehdy muselo podat insolvenční návrh více než 32 000 společností.

Gigantický státní dluh

Německá ekonomika není jediná, která je na tom špatně. Pokud se podíváte na Francii, i tato země se blíží recesi. Podle serveru Statista se předpokládá, že reálný hrubý domácí produkt v roce 2024 vzroste o 1,1 %. Tím by se Francie dostala nad průměr ostatních zemí eurozóny. Francouzská vláda předpokládá růst o 1,1 % i pro letošní rok.

Když vláda, která mezitím podala demisi, v říjnu představila návrh rozpočtu, tehdejší ministr financí a hospodářství Antoine Armand prohlásil, že základy jsou „solidní“, jak tehdy napsal FAZ (za paywallem). V neposlední řadě byla míra nezaměstnanosti na nejnižší úrovni za posledních 40 let a atraktivita Francie jako místa pro podnikání se v letech vlády prezidenta Emmanuela Macrona také výrazně zlepšila.

Armand se však poté obrátil na druhou stranu. „Náš státní dluh je obrovský,“ řekl ministr financí. Armand dále označil za „cynické a fatální“ „nevidět to, neříkat to a nepřiznat si to“. Hlavním cílem nového rozpočtu a s ním spojeného kurzu je tedy snížení deficitu a omezení zadlužení. Pokud jde o reorganizační plány, vláda hovoří o „úsilí v takovém rozsahu, jaké zde ještě nikdy nebylo“.

Dluh Francie ve výši více než 3,2 bilionu eur nyní přesáhl 110 % jejího hospodářského výkonu. V EU by to ve skutečnosti nemělo být více než 60 %. Pro srovnání, Německo mělo na konci třetího čtvrtletí státní dluh ve výši 2,48 bilionu eur. V poměru k hospodářskému výkonu je to 63 %.

Podle prognózy společnosti Statista vzroste státní dluh Francie do roku 2026 na 117,1 % HDP. Ve svém vládním prohlášení pro Národní shromáždění to minulé úterý jasně uvedl francouzský premiér François Bayrou.

V prosinci snížila ratingová agentura Moody’s úvěrové hodnocení druhé největší ekonomiky EU. Považuje za „velmi nepravděpodobné“, že nová vláda bude schopna trvale snížit rozpočtový deficit, který v roce 2024 vzrostl na šest procent hrubého domácího produktu (HDP).

Obě země mají v současnosti společnou i další věc: Francie ani Německo nemají na letošní rok rozpočet, který by byl řádně schválen parlamentem. Nový ministr financí Eric Lombard v současné době pracuje na návrhu rozpočtu na rok 2025 a minulý týden oznámil cíl úspor ve výši 50 miliard eur – o deset miliard eur méně, než plánovala předchozí vláda.

Země se již nachází v „mírné recesi“

Kromě politických problémů však existují i problémy hospodářské, jak nedávno napsal deník Handelsblatt. Francie, kdysi atraktivní místo pro podnikání s vysokými čísly růstu a lídr v zahraničních investicích v Evropě, se blíží recesi. Šéf podnikatelského sdružení Medef Patrick Martin se domnívá, že země se již nachází v „mírné recesi“. Jako hlavní důvody uvádí politickou nestabilitu a nedostatečné zaměření na křehkou ekonomiku a mezinárodní konkurenci.

Oficiální cíl růstu ve výši 1,1 % pro rok 2025 považují odborníci, včetně společnosti Medef a poradenské společnosti EY, za nereálný. Průzkum společnosti EY, na který odkazuje Handelsblatt, ukazuje, že 50 % dotázaných zahraničních společností negativně hodnotí atraktivitu Francie po rozpuštění parlamentu v červnu 2024 a snižuje své investiční plány. Francouzský referenční index CAC 40 uzavřel rok 2024 poklesem o 2,2 %, zatímco ostatní země zaznamenaly dvouciferný růst.

Pod tlakem je i cíl prezidenta Macrona, kterým je „reindustrializace“. Zatímco v letech 2017-2023 bylo vytvořeno přibližně 130 000 pracovních míst v průmyslu, nyní podniky stále častěji oznamují rušení pracovních míst. O plánovaném snižování počtu pracovních míst hovoří dodavatelé automobilového průmyslu, chemické společnosti a podniky z leteckého průmyslu. Odborový svaz CGT očekává, že by mohlo být zrušeno 150 000 pracovních míst.

Bruno Cavalier, hlavní ekonom banky Oddo BHF, předpovídá pro rok 2025 nulový růst. Podle ekonomických průzkumů vykazuje druhá největší ekonomika EU jasné známky počínající recese.

Hospodářské problémy v Německu a Francii jasně ukazují, že největší evropské ekonomiky nebudou v roce 2025 vykazovat obvyklou dynamiku růstu. Místo toho, aby obě země sloužily jako motor Evropy, se potýkají se stagnací ekonomiky, politickou nejistotou a strukturálními problémy. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro celou eurozónu a ukazuje, jak naléhavě jsou zapotřebí stabilní koncepce hospodářské politiky a reformy, aby byla dlouhodobě zajištěna konkurenceschopnost a inovační síla Evropy.

etg

Související články

Přečtěte si také

Jak se USAID a její obří rozpočet staly cílem reformy

Jaké argumenty mají oba tábory? A jaký se dá očekávat další vývoj?

X
Platforma X má nakročeno k „aplikaci pro všechno“. Musk čerpá inspiraci z čínského WeChatu

Sociální síť X by ještě letos mohla jeho uživatelům umožnit okamžité finanční platby. Tuto novinku oznámila výkonná ředitelka, která zároveň sdělila, že technické řešení pro novou službu X Money poskytne společnost Visa.

V Madridu se sešli lídři frakce EP Patrioti pro Evropu, přítomen byl i Babiš

Na setkání byl také maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová, místopředseda italské vlády Matteo Salvini či předseda českého hnutí ANO Andrej Babiš.

Řidič sanitky vchází 13. ledna 2023 do rušné pohotovostní zóny nemocnice v čínské Šanghaji. (Kevin Frayer / Getty Images)
Čínský regulační úřad pro léky zablokoval přístup veřejnosti k údajům kvůli sporům o jejich kvalitu

Čínští lékaři z předních nemocnic nedávno uvedli, že hromadně nakupované domácí generické léky jsou ve srovnání s dováženými léky neúčinné. Celonárodní kontroverze vedla k obavám, že schválení některých generických léků regulačním orgánem pro léčiva může být založeno na podvodných výsledcích klinických studií.

Radosti z krbových kamen

Teplo a světlo krbu přináší do domova kouzlo. Žiji ve Wisconsinu, kde se na vás zima vrhne a svými drápy vám dokáže sebrat teplo ze zad jako puma, která si pohrává se svou kořistí. Lesy se halí do sněhových plášťů, které zvýrazňují každou větvičku a chvojí vyryté do ledové oblohy, a průzračný, studený, nehybný vzduch mi zmrazuje dech ve […]

Krajina Somalilandu. (Pixabay)
Vážený prezidente Trumpe. Dopis z Afriky

Mnoho afrických lídrů se jistě bude obávat příchodu nového vedení ve Washingtonu, které slibuje ukončení zavedených praktik. Pojem „zavedené praktiky“ znamenají pro většinu Afričanů pokračování autoritářské vlády pro více než 90 procent z 1,4 miliardy lidí, kteří na kontinentu žijí.

Proč nás dvojčata tak fascinují

Dvojčata fascinují lidstvo odnepaměti. Jejich příběhy odrážejí naši vnitřní dualitu, konflikt i naději na usmíření a transcendenci.

Ztrácíte se ve „zdravých volbách“? Jak se rozhodnout moudře

Příliš mnoho zdravotních rad může vést k rozhodovací únavě a frustraci. Jak si vybrat to nejlepší pro sebe? Stanovte si jasné cíle, zjednodušte volby, začněte malými kroky a důvěřujte své intuici.

Zpátky k plastovým brčkům, zavelel Trump. Papírová se podle něj neosvědčila

Americký prezident Donald Trump chce prosadit návrat k plastovým brčkům místo těch papírových, která se ve Spojených státech z ekologických důvodů začala nahrazovat v posledních letech.