Po pádu dlouholetého vládce Bašára Asada stojí EU před otázkou, jak dál s tvrdými ekonomickými sankcemi. Rozhodnutí nyní přijali ministři zahraničí.
Přibližně sedm týdnů po změně moci v Sýrii se ministři zahraničí EU dohodli na zmírnění sankcí vůči této zemi. Šéfové diplomacií 27 států se dohodli na „cestovní mapě“, vysvětlila šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová v pondělí v online servisu X po zasedání ministrů zahraničí v Bruselu. Zároveň zdůraznila, že zrušení sankcí může být „zrušeno“, pokud vládci v Damašku učiní „špatná rozhodnutí“.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota mají být zrušena trestní opatření proti energetickému sektoru, dopravě a finančním institucím. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová také nastínila možnost znovuotevření zastoupení EU v Damašku.
Baerbocková: Zmírnění sankcí „není bianko šekem“
„Chceme, aby lidé v Sýrii měli opět elektřinu a mohli znovu nastartovat ekonomiku,“ uvedla v Bruselu spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení). Jako příklad uvedla nové investice do elektrárny, kterou chce v Sýrii postavit skupina Siemens. Tyto plány jsou již více než deset let u ledu.
Baerbocková zároveň uvedla, že zmírnění sankcí „není bianko šekem“ pro nové islamistické vedení pod vedením milice HTS. EU by rovněž nebyla donátorem „pro nové extremistické, teroristické nebo islamistické struktury“.
Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová (SPD) vysvětlila, že rozhodnutím o zrušení sankcí učinila EU „rozhodující krok k obnově zničené země“. To by mimo jiné usnadnilo německým Syřanům pomáhat svými odbornými znalostmi, finančními dary nebo podnikatelskými aktivitami.
Od roku 2011 EU uvaluje sankce na Sýrii v reakci na násilné akce vlády Bašára Asada proti civilnímu obyvatelstvu. Byly rovněž namířeny proti hospodářským odvětvím, z nichž měly prospěch mocenské kruhy kolem Asada.
Opatření EU zahrnují zákaz investic do syrského ropného průmyslu a do společností podílejících se na výstavbě elektráren na výrobu elektřiny v Sýrii. Součástí balíčku sankcí je rovněž zákaz dovozu ropy ze Sýrie, zbrojní embargo a další vývozní omezení. Sankcím podléhá také syrská letecká společnost Syrian Arab Airlines.
Baerbocková navštívila Damašek na začátku ledna společně se svým francouzským protějškem Barrotem. Německo, Francie a další čtyři země EU ve společném prohlášení vyzývají k demokratické účasti „všech skupin syrského obyvatelstva, zejména žen“. Není jisté, zda se to HTS podaří realizovat.
Současný rakouský kancléř a bývalý ministr zahraničí Alexander Schallenberg se k těmto požadavkům vyjádřil v tom smyslu, že by EU neměla opakovat stejnou chybu, kterou udělala v Afghánistánu, a „klást předběžné podmínky, které ve skutečnosti nelze překonat“. Jinak by se s novými vládci bavili všichni kromě EU. „Stříleli bychom jen sami sebe do nohy,“ varoval Schallenberg.
(S přispěním agentur afp/dpa)
–etg–
