Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s nadváhou. Souvislost prokázala studie vědců Národního institutu SYRI. Existuje také vazba s depresivními příznaky, které mohou negativní efekt hluku ještě umocňovat. Studii publikoval odborný časopis International Journal of Hygiene and Environmental Health.
Obezita je jednou z největších výzev pro veřejné zdravotnictví. „Každého z nás ale ovlivňuje složitá síť stresorů včetně sociálních faktorů a životního prostředí, ve kterém žijeme. Právě hluk ve venkovním prostředí je jedním z nejvýznamnějších městských stresorů ovlivňujících zdraví. V Evropě je více než 20 procent populace vystaveno škodlivým úrovním hluku a jeho působení je často podceňováno,“ uvedla Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Hluk je spojován s kardiovaskulárními chorobami včetně zvýšeného krevního tlaku. Pokud je výrazný i v noci, tak má negativní dopad také na spánek. Vědci SYRI se zaměřili na další oblast, která zatím není dostatečně probádaná, a to je souvislost s obezitou.
„Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku, nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ doplnila Anna Bartošková z Masarykovy univerzity.
Souvislost mezi hlukem a obezitou vědci zkoumali na náhodném vzorku z brněnské populace. Analytický vzorek tvořilo více než 2000 lidí, z toho 54,7 procenta žen. Studie potvrdila souvislost mezi expozicí hluku v prostředí a několika ukazateli tukové zátěže. Konkrétně šlo o index tělesné hmotnosti (BMI), procento tělesného tuku, obvod pasu a viscerální tuk v břišní dutině.
Vazba byla ještě silnější za přítomnosti depresivních symptomů. „Zvýšená zranitelnost vůči okolnímu hluku u osob se zvýšenými depresivními symptomy je dána zhoršenou stresovou reakcí,“ dodala Dalecká.
