Aktualizováno 20. 2. 2025 v 18:20 o postoje a reakce
V době, kdy se čím dál více diskutuje o nejistých vyhlídkách evropského automobilového průmyslu a Česko se zapojuje do iniciativ k rozvolnění Evropskou unií nastavených cílů, měli poslanci možnost ukázat svůj postoj k blížícímu se zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory.
V úterý sněmovní Petiční výbor veřejně projednával „Petici proti zákazu aut na benzin a naftu“, tedy zákazu, který má v unii platit pro nově prodávaná osobní a lehká užitková auta od roku 2035. Petici iniciovala strana Svobodní, která výboru předložila na třicet tisíc podpisů. Dle jejich předsedy Libora Vondráčka však celkem nasbírali dvojnásobné množství, včetně podpisů elektronických.
Ústředním motivem petice byl apel na parlament, „aby vyzval vládu postavit se v roce 2026 proti tomuto zákazu“. Evropská unie přijala zákaz, resp. nařízení v dubnu 2023 a příští rok má dojít k jeho revizi.
Předseda výboru Tomio Okamura (SPD) již v úvodní řeči avizoval, že tuto iniciativu podporuje, protože zákaz je dle něj „aktivistický“ a „ohrožuje ekonomiku“, a ocenil počet podpisů. Ty začali Svobodní sbírat od září 2023, jak jsme informovali dříve.
Poté dostali prostor petenti, zástupci ministerstev a veřejnost, kteří předkládali řadu argumentů a pohledů na věc. K některým z nich se vrátíme níže v článku v aktualizaci.
Závěr veřejného slyšení byl spojen s usnesením Petičního výboru. Předseda výboru navrhl usnesení o čtyřech bodech, kde první dva byly jen obecného charakteru – tj. že výbor petici projednal a že vzal na vědomí argumenty, které tvoří obsah petice. Třetí bod doporučoval „ministerstvu dopravy, ministerstvu průmyslu a obchodu, ministerstvu životního prostředí a ministrovi pro evropské záležitosti, aby se argumenty petice zabývali a zohlednili je při své legislativní činnosti“. Tyto tři body nalezly de facto jednomyslnou podporu deseti přítomných poslanců (celkem má výbor 16 členů).
Nicméně, čtvrtý bod, který byl „těžšího kalibru“, podpořili jen čtyři poslanci a tedy do usnesení zahrnut nebyl. „Petiční výbor vyzývá vládu ČR, aby se v roce 2026 v Bruselu postavila proti zákazu aut na benzin a naftu,“ stálo v navrhovaném bodě IV.
Zástupce petentů Libor Vondráček reagoval pro Epoch Times na neschválení čtvrtého bodu: „Poslanci za SPOLU a PirSTAN měli jedinečnou šanci uznat chybu, které se dopustili v roce 2022, když zákaz aut prostřednictvím své ministryně životního prostředí v Bruselu podpořili, to se však nestalo. V momentě, kdy vládní poslanci odmítli podpořit výzvu pro příští vládu, ať už bude jakákoliv, aby se postavila v rámci REVIEW v roce 2026 v Bruselu proti zákazu aut, se nedá vládním představitelům věřit, pokud dnes mluví o tom, že chtějí zákaz zrušit.“
Argumenty a postoje
„My nebojujeme proti technologickému pokroku, my nebojujeme proti jiným formám dopravy, než jsou osobní automobily poháněné na benzín a naftu, my bojujeme za svobodu volby. Za svobodu volby našich podnikatelů, aby mohli nadále vyrábět to, po čem je poptávka,“ sdělil na úvod Libor Vondráček a zdůraznil, že petice je formulovaná pozitivně a pouze chtějí „zastavit nesmyslný zákaz“.
Po něm vystoupila ekonomka a členka Svobodných Markéta Šichtařová. „Představa dosažení bezuhlíkové ekonomiky, kterou EU v tuhle chvíli plánuje, je fyzikálně nemožná, protože obnovitelné zdroje nelze v tuto chvíli provozovat bez fosilních paliv a bez uhlíkových zdrojů,“ konstatovala a dodala, že EU na to dříve či později přijde sama vzhledem k přírodním, fyzikálním a ekonomickým zákonům.
„Problém ovšem je to, že když na tyto zákony přijdeme příliš pozdě, tak ekonomické škody budou tak obrovské, že budou do jisté míry nevratné,“ míní ekonomka s tím, že škody už vidíme teď. Zmínila také problémy v energetickém sektoru ve státech jako Kalifornie a Nizozemsko, kde za kombinace protlačování elektromobility a čistých zdrojů již došlo k výzvám obyvatelstvu, aby ve špičkách omezovalo spotřebu elektřiny.
Proslov Petra Tulise, manažera ryze české společnosti s několikamiliardovým obratem podnikající v automotive, přečetl kvůli nepřítomnosti předseda Svobodných.
„Automobilový průmysl vyvíjel během desítek let své existence metody, které umožnily hromadnou výrobu milionů aut ve špičkové kvalitě při stále nižších nákladech. Tyto metody propojily celý jeho dodavatelsko-odběratelský řetězec do systému, který je natolik provázaný a optimalizovaný, že může fungovat pouze za předvídatelných, a především stabilních podmínek,“ nastínil situaci.
Tulis ve svém komentáři dále vysvětlil, jak firmy vynakládají obří investice na základě 5–10letých predikcí a víry ve stabilní odhady.
„A do tohoto vyladěného, ale přesto křehkého světa, vtrhla politika se svou představou o záchraně planety prostřednictvím zelených nápadů. Evropské automobilky a s nimi celý dodavatelský řetězec dělají věci, které by je samotně nikdy nenapadly, protože nevyplývají z přirozeného vývoje inovací a představ zákazníků. Na základě politiky cukru a biče ve formě dotací a sankcí realizované Evropskou unií masivně investovaly do elektromobility v očekávání nevyhnutelného konce spalovacích motorů,“ kritický poukázal na prostředí s tím, že realita ukázala, že o elektromobily není takový zájem, čímž se celý sektor podlamuje.
Svůj postoj pak prezentovala ministerstva. Náměstek ministerstva dopravy Václav Bernard prezentoval kroky, které udělali ve prospěch zmírnění či oddálení zelených nařízení. Ministerstvo v tomto směru označil jako „velmi aktivní“.
Loni na podzim otevřeli na půdě EU diskuzi o nařízení o emisních cílech CO2 pro nová vozidla, v září připravili s obdobně smýšlejícími zeměmi tzv. long paper vyzývající k dřívější revizi onoho nařízení, k řešení pokut za neplnění emisních cílů, které letos automobilkám hrozí, a k přehodnocení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Společný dokument týkající se cílů CO2 představili 28. listopadu na Radě pro konkurenceschopnost a 5. prosince na Radě pro dopravu – obavy ČR měly v diskuzích sdílet i jiné státy, zejména Francie a Německo. Koncem prosince pak mělo ministerstvo připravit konkrétní návrh řešení hrozících sankcí pro automobilky, aby poskytlo výrobcům větší flexibilitu. Dle Bernarda i díky tomu letos Evropská komise zahájila strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu.
„Domníváme se, že stanovovat pevný termín zákazu spalovacích motorů je zbytečné. Budoucnost automobilového průmyslu by měl udržovat rovný technologický souboj, nikoliv regulace intuicí,“ sdělil Bernard a dodal, že namísto rigidního zákazu je nezbytné podporovat inovace a vývoj pokročilých technologií, které umožní efektivní dekarbonizaci silniční dopravy.
„Současný vývoj automobilového průmyslu ukazuje naprosto jednoznačně, že Evropa musí ve vztahu k zelené politice změnit přístup. Naší každodenní prací děláme vše proto, aby k této změně došlo co nejdříve,“ zakončil
Následoval zástupce ministerstva průmyslu a obchodu, který prezentoval postoj méně jednoznačný jak Bernard. ČR se dle ministerstva průmyslu „bude nadále zasazovat o vyvážený přístup k transformaci“.
Náměstek z ministerstva životního prostředí označil dopravu jako jeden z klíčových prvků emisí, protože se na nich podílí devíti procenty. V tomto směru zmínil „vědecký konsensus na tom, že dochází ke klimatické změně“ v důsledku aktivit člověka.
Následovalo slovo nabídnuté veřejnosti, která vyjádřila řadu obav a argumentů jako např. relativně vysoká odchylka přístrojů pro měření CO2 v atmosféře, závislost na Číně, pokud jde o vstupy pro „zelené technologie“ či paradox vyšší váhy elektroaut, které nemusejí platit dálniční známku.
