Zastánci regulace zbraní rozhodnutí označují za nezodpovědná, zastánci práva na držení zbraní je naopak vítají.
Dva federální soudci v USA rozhodli, že zákaz vlastnictví plně automatických zbraní porušuje ústavu. Odkazují se na zásadní verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022, který zpřísnil podmínky pro omezení práva na držení zbraní.
Zákaz automatických zbraní může být protiústavní
Soudy se odvolávají na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v kauze New York State Rifle & Pistol Association v. Bruen (Bruen) z roku 2022, které zásadně změnilo přístup k posuzování zbraňových zákonů. Tento případ se týkal zákona státu New York, který vyžadoval zvláštní povolení pro skryté nošení zbraně. Nejvyšší soud tento zákon zrušil s odůvodněním, že jakékoli omezení držení nebo nošení zbraní musí mít historický precedens z doby přijetí druhého dodatku ústavy v roce 1791.
Na tento verdikt navázaly soudy v případu Justina Bryce Browna, u něhož agenti Úřadu pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny (ATF) v roce 2022 při domovní prohlídce našli plně automatickou zbraň a konverzní zařízení umožňující přestavbu poloautomatických zbraní na automatické. Brown neměl žádnou trestní minulost a nebyl obviněn z žádného násilného činu.
Soud proto zkoumal, zda federální zákaz těchto zařízení z roku 1986 odpovídá zásadám stanoveným v kauze Bruen. Výsledkem bylo rozhodnutí, že vláda neprokázala existenci historicky srovnatelného omezení platného v době přijetí druhého dodatku ústavy, a zákaz označila za protiústavní. Tento verdikt vynesl federální soudce Carlton Reeves z okresního soudu v Mississippi ve svém rozhodnutí z 29. ledna 2025 v kauze United States v. Justin Bryce Brown.
Podobné rozhodnutí padlo i v dalších případech, kdy soudci rozhodovali o obviněních dalších osob z držení automatických zbraní a konverzních zařízení umožňujících jejich úpravu. Ani v těchto případech se obvinění nedopustili násilného trestného činu, a soudy dospěly k závěru, že federální vláda neprokázala existenci historického precedentu, který by takový zákaz ospravedlnil.
Další podobný závěr padl 21. srpna 2024 v Kansasu, kde federální soudce John Broomes v případu United States v. Tamori Morgan označil zákaz za protiústavní. „Podle standardu kauzy Bruen nese vláda důkazní břemeno prokázání historického precedentu k napadenému omezení. To se jí nepodařilo,“ napsal Broomes.
Rozhodnutí vyvolala ostré reakce
Rozsudky vyvolaly v USA vlnu reakcí. Organizace prosazující kontrolu zbraní, jako například Everytown for Gun Safety, verdikty ostře kritizují. Na svých stránkách označila rozhodnutí v případu Morgan za „šokující“ a „nezodpovědné“. „Plně automatické zbraně jsou přísně regulovány federálním právem už od 30. let 20. století. Zákony, které je zakazují, jsou nejen ústavní, ale také zásadní pro veřejnou bezpečnost,“ říká Janet Carterová, vedoucí právního oddělení organizace Everytown Law.
Naopak Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivná organizace hájící právo na držení zbraní, verdikt uvítala. „Nejvyšší soud jasně uvedl, že vláda musí prokázat, že regulace zbraní odpovídá historické tradici Spojených států. Ve věci Brown však prakticky žádné úsilí v tomto směru nevyvinula,“ konstatuje John Commerford z legislativního institutu NRA (NRA-Institute for Legislative Action).
Dopad na budoucí legislativu
Odborníci se shodují, že tato rozhodnutí mohou vést k dalším výzvám pro regulaci zbraní v USA. Někteří upozorňují, že Bruen otevírá dveře pro přezkoumání dalších zákazů, včetně omezení některých typů střelných zbraní či příslušenství.
Právní experti zdůrazňují, že rozhodnutí Bruen zásadně změnilo způsob, jakým soudy přistupují ke zbraňovým zákonům. Před rokem 2022 soudy používaly dvoustupňový test, v němž nejprve posuzovaly, zda daný zákon odpovídá textu druhého dodatku ústavy, a následně zkoumaly, zda slouží veřejnému zájmu.
Po případu Bruen však zůstalo jediné kritérium – zda má dané omezení historický precedens z doby přijetí druhého dodatku ústavy v roce 1791. Tento přístup, označovaný jako Bruen standard, se zaměřuje na historické paralely, nikoli na současné potřeby veřejného zájmu.
Soudy nyní aplikují stejný přístup i na další zbraňové regulace. „Standard stanovený v kauze Bruen vyžaduje podrobnější zkoumání toho, jak zákon odpovídá ústavnímu textu. Soudy se tak budou více soustředit na to, zda zákon skutečně slouží k potírání zločinu, než na regulaci samotných zbraní,“ vysvětluje právník Richard Hayes pro Epoch Times.
„Před verdiktem v kauze Bruen byla situace jednoznačná. Teď právníci vedou mnohem detailnější diskuse,“ pokračuje Hayes. „Zabíjet úmyslně je samozřejmě stále nelegální.“
Ne všichni právníci a zastánci druhého dodatku však vítají rozhodnutí soudů v těchto případech. „Pokud by se složení Nejvyššího soudu v budoucnu výrazně změnilo, otázka plně automatických zbraní by se mohla znovu otevřít,“ uvádí Mark Smith, ústavní právník a komentátor, v e-mailu pro Epoch Times. „Ale nyní není vhodná doba. Pomohlo by to pouze hnutí za přísnější regulaci zbraní.“
Právník Stephen Stamboulieh s tímto názorem nesouhlasí a tvrdí, že autoři druhého dodatku ústavy měli k dispozici nejmodernější zbraně své doby. „Analýza musí začít u otázky, zda by zakladatelé USA považovali plně automatické zbraně za příliš nebezpečné pro běžné občany,“ říká Stamboulieh pro Epoch Times.
Na druhé straně kritici varují, že výklad práva na držení zbraní podle případu Bruen může vést k právní nejistotě a k rozporuplným rozhodnutím v budoucnu, protože historici mohou dospět k odlišným závěrům ohledně ústavního výkladu.
Může americký vývoj ovlivnit Evropu?
Ačkoli se americká debata o držení zbraní přímo netýká Evropy, vývoj v USA může inspirovat některé zastánce volnějších zbraňových zákonů i v dalších zemích. V Evropě, včetně České republiky, je držení automatických zbraní přísně regulováno a právní argumentace založená na historických precedentních výkladech, jako v USA, zde nemá silnou tradici.
