Stokrát silnější než heroin a pět až desetkrát silnější než fentanyl. Ke „zfetování“ stačí daleko menší množství, a proto hrozí zvýšené riziko předávkování a smrti. Už jeden miligram může být smrtelný. Díky své potenci se nitazeny zpravidla neužívají přímo, ale míchají se s heroinem nízké kvality, fentanylem nebo jinými drogami.
Nitazeny se začínají vynořovat v některých oblastech světa čím dál častěji, od Austrálie přes Afriku a Ameriku až po Evropu. Neužívají se pouze k zesílení účinnosti heroinu. Výrobci je potají přidávají i do některých padělaných farmaceutik prodávaných na černém trhu.
Nitazeny byly poprvé syntetizovány v 50. letech 20. století švýcarskou farmaceutickou společností Ciba Aktiengesellschaft jako analgetika proti bolesti, i když na rozdíl od dalšího umělého opioidu – fentanylu – nikdy nebyly schváleny pro lékařské použití, uvádí ve svém článku Philip A. Berry, akademik a konzultant britského ministerstva vnitra pro protidrogovou politiku.
Do roku 2019 se s touto nebezpečnou drogou odborníci na boj s narkotiky prakticky nesetkali. Dnes je uváděno dvacet různých variant nitazenu a jejich přítomnost napříč světem stoupá. Tak jako u fentanylu stojí za jejich masovou produkcí Čína.
V Austrálii je přítomnost nitazenů hlášena od roku 2021, v Evropě už od roku 2019, kdy ho poprvé identifikovali na drogovém trhu v Estonsku, kde má dodnes silné zastoupení. Dnes jsou hlášeny případy také z Francie, Velké Británie, Irska nebo Lotyšska.
Ve Velké Británii zemřelo v roce 2021 na předávkování nitazeny 21 osob, o tři roky později už to byly stovky lidí.
V západní Africe stojí nitazeny, které se přidávají do místní drogy kuš (kush), za tisíci obětmi, uvádí Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Kuš kombinuje syntetické kanabinoidy s nitazeny. Prezidenti států Sierra Leone a Libérie museli dokonce kvůli nárůstu případů vyhlásit stav národní nouze.
Čtěte také
Česká policie zatím drogu neeviduje
Podle tiskové mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasové se nitazeny v policejních případech zatím neobjevují. Upozorňuje ale, že droga se do České republiky může dostávat v malých poštovních zásilkách objednaných ze zahraničí.
Nitazeny se podle ní přidávají nejen do konvenčních narkotik jako heroin, kokain, extáze, nebo syntetické kanabinoidy, ale i do padělků léčiv jako oxycodon nebo hydromorfon. Čeští uživatelé drog mají v 80 % případů zájem o stimulanty, ten zbytek sahá po opiátech, jako je heroin. Stoupá také výskyt fentanylu, který místní uživatelé získávají „nejčastěji výluhem z náplastí určených k tišení bolesti“ u těžce nemocných lidí, jako jsou onkologičtí pacienti.
Čtěte také
Nitazeny se neprodávají jen na dark webu, ale jsou široce a zcela otevřeně inzerovány na internetu, sociálních médiích a platformách pro streamování hudby. Pátrání portálu investigace.cz ukázalo, že na českém internetu se reklamy na nitazeny vyskytují i na takových webech jako Čas na svatbu nebo Chov zvířat. Podle portálu za nimi stojí chemické společnosti z Číny. Čeští celníci podle něj již zaznamenali „malé jednotky gramových zásilek nitazenů“.
Vysoká účinnost nitazenů znamená, že je potřeba pouze malé množství, což usnadňuje jejich přepravu a ztěžuje detekci celními úředníky. Někteří čínští prodejci podle BBC nabízeli možnost skrýt nitazeny v legitimním zboží, jako je krmivo pro psy, aby obešly celní kontroly.
Vytlačí syntetické opioidy ty přírodní?
Fentanylová epidemie nezasáhla Evropu tak silně jako USA, kde ročně umírá na předávkování přes 70 tisíc konzumentů. I to byl jeden z důvodů proč nový americký prezident Donald Trump uvalil cla na Čínu, Mexiko a Kanadu – ve snaze přimět tyto státy tok drogy do Spojených států zastavit.
Syntetický fentanyl dnes ve Státech prakticky vytlačil přírodní heroin, podotýká Berry. Podaří se silnějším nitazenům vytlačit naopak fentanyl? Zatím to tak nevypadá, nicméně, na rozdíl od fentanylu americké úřady nesledují výskyt relativně nového nitazenu, a proto chybí přesná data.
Podle Berryho Evropě momentálně nehrozí, že by nitazen nabral na oblíbenosti jak u uživatelů, tak u dealerů. Ti ho zatím používají jen v menším množství k „nastavování“ heroinu. To se však může změnit v případě, že by došlo k nedostatku heroinu na trhu kvůli situaci v Afghánistánu a gangy by přešly k čistě syntetickým opioidům.
Vzrůst nitazenů je do určité míry výsledkem boje proti fentanylu, vysvětluje Berry. Čínská vláda reagovala na nátlak USA tím, že zakázala specifické analogy fentanylu. Avšak pokaždé, když byl některý analog zakázán, tamní chemici mírně upravili recepturu, aby vytvořili novou sloučeninu, která byla podobná zakázané látce.
Čtěte také
V květnu 2019 nakonec Čína zakázala všechny látky založené na fentanylu, což vedlo k přesměrování zpracování prekursorů do Mexika, kde místní kartely fentanyl syntetizují a pašují drogu do USA. Přísnější dohled v Číně vedl k tomu, že čínské chemické a farmaceutické podniky začaly produkovat vládou nekontrolované nitazeny a vyvážet je do celého světa včetně Evropy, vysvětluje ve svém článku Berry.
Ovšem zatímco čínská vláda praktikuje doma politiku nulové tolerance s tresty smrti pro drogové dealery, výrobu a vývoz opioidů do zahraničí režim zdá se toleruje a dokonce podporuje. Vyšetřování zahájené americkým výborem Kongresu v loňském roce ukázalo, že čínský stát subvencuje export syntetických opioidů, jako je fentanyl. Tyto subvence podle výboru přicházejí ve formě daňových úlev a finančních grantů pro společnosti, které vyrábějí opioidy, stejně jako jejich analogy a prekursorové látky potřebné k jejich výrobě.
Přesto k určitému pokroku dochází. Po setkání bývalého prezidenta Bidena a jeho čínského protějšku Xi Jinpinga na podzim 2024 došlo k nastolení větší spolupráce obout zemí. Kancelář Bílého domu pro protidrogovou politiku má nyní horkou linku na čínské ministerstvo veřejné bezpečnosti a ředitel kanceláře Dr. Rahul Gupta si začátkem roku pochvaloval, že Čína zaujala za poslední rok tvrdší postup vůči výrobcům i inzerentům.
Čínská vláda publikovala letos na začátku března speciální zprávu o fentanylu, kde se chlubí přísnou kontrolou syntetických opioidů a slibuje, že bude proti nelegálním operacím zasahovat. Zatím to však vypadá, že sliby zůstávají pouze na papíře, protože Čína je i nadále hlavním globálním zdrojem chemikálií pro výrobu fentanylu. Podobně je to i u nitazenů. Peking vloni podle investigativního portálu Bellingcat.com několik variant nitazenů zakázal, výrobci však dokáží rychle a levně vyprodukovat další.
Se státní podporou nebo bez ní, čínský průmysl syntetických chemikálií dokázal růst a přizpůsobovat se trhu z prostého důvodu, že je to výdělečné. Pokračuje tak nekonečná hra kočky s myší, tak typická pro potírání trhu s narkotiky.
Čtěte také
