Dnes jde do prvního čtení v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona „o předcházení ekologické újmě a o její nápravě“. Novelu připravilo Ministerstvo životního prostředí. Návrh však ostře kritizují členové Hospodářské komory.
Vláda schválila a předala novelu zákona sněmovně koncem roku 2024. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v té době prohlásil, že novela „zpřesňuje definici ekologické újmy tak, aby bylo možné zákon snadněji použít například i v regionálních případech, a také jasně odlišuje působnost tohoto zákona od působnosti složkových předpisů. Díky tomu zefektivníme aplikační praxi zákona“.
Členové KDU-ČSL uvádějí, že novela má zabránit podobným haváriím, jakou byla otrava řeky Bečvy. Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) ocenila navrhovaná opatření jako významný krok k ochraně řeky Bečvy a jejího přirozeného ekosystému.
Kritika Hospodářské komory
Hospodářská komora obecně vyjadřuje obavy ohledně legislativních změn v ochraně životního prostředí, zejména pokud mohou negativně ovlivnit podnikatelské prostředí a rozvoj infrastruktury.
„Je přesně opačná, než by měla být – administrativně i finančně zatěžuje podnikatele a nemá žádný reálný přínos pro životní prostředí,“ kritizuje novelu na svém profilu X prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „Je třeba ji odmítnout.“
Hospodářská komora vydala tiskovou zprávu, ve které vyjadřuje zásadní nesouhlas s navrhovanou novelou. Podle komory přináší novela zbytečné a neodůvodněné regulace, které zvyšují administrativní a finanční zátěž podnikatelů.
Ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková označila navrhované změny za takzvaný „gold plating“ (pozlacování), kdy národní legislativa nad rámec evropských směrnic vytváří nové povinnosti bez jasného přínosu pro ochranu životního prostředí.
„Stát by neměl vytvářet nové nedůvodné povinností zatěžující podnikatele. Zásahy do stávající podoby zákona musí být vždy racionální, přiměřené a podložené skutečnou potřebou. To v tomto případě rozhodně neplatí,“ míní Janáková.
Komora kritizuje zavedení povinnosti registrovat hodnocení rizik do elektronického systému Ministerstva životního prostředí, což není požadováno evropskou směrnicí, a přínos této administrativní povinnosti „není jednoznačný“.
Dále komora odmítá rozšíření povinného finančního zajištění proti ekologickým škodám na provozovny s certifikacemi EMAS nebo ISO 14000, které již aktivně předcházejí ekologickým rizikům.
Hospodářská komora proto vyzývá zákonodárce, aby návrh novely v současné podobě odmítli, a požaduje jeho přepracování.
