Během posledních pěti let se ekonomika malého jihoamerického státu Guyana radikálně změnila. A to díky novým ropným nalezištím
Guyana leží mezi Brazílií, Venezuelou a Surinamem. V roce 2015, několik desítek kilometrů od jejího pobřeží, americká ropná společnost Exxon objevila ložisko o takřka 11 miliardách barelů ropy. S těžbou se začalo v roce 2019, poté co Exxon uzavřel spolupráci s další americkou společností Hess a čínskou ropnou společností CNOOC.
V současnosti se tam produkuje kolem 650 000 barelů ropy denně a do roku 2027 by se měla těžba zdvojnásobit. Odborníci dokonce předvídají, že Guyana bude mít do roku 2035 největší očekávány růst ropné produkce ve světě.
V prosinci 2019 tehdejší prezident Guyany David Granger v projevu řekl: „Ropné zdroje se použijí, abychom poskytli dobrý život pro všechny… Každý Guyaňan bude z toho mít užitek.“
Od roku 2006 do roku 2020 HDP Guyany pozvolna rostlo z 2,38 miliardy USD na 5,47 miliardy. Poté však v letech 2021 a 2022 vzrostlo násobně a růst pokračoval i ve dvou dalších letech. Loni to bylo už 18 miliard USD.
Loni v prosinci deník Guyana Standard informoval, že po odečtení provozních nákladů a po navrácení 75 % investic ExxonMobil, se zbývající zisk z těžby dělí mezi Guyanu a ExxonMobil v poměru 50 : 50. K tomu ještě jde do pokladny jihoamerického státu paušální příjem 2 % z prodeje ropy.
„Od té doby, co se začalo s těžbou ropy, tak zjišťujeme, že naše náklady na živobytí se obrovsky zvýšily,“ uvedla pro mediální dům CNN Wintress Whiteová z místní neziskové organizace Red Thread, která se zaměřuje na zlepšení životních podmínek místních žen.
„Peníze se nedostanou až dolů k lidem,“ dodala Whiteová.
Podle společnosti Exxon má těžba ropy na zemi pozitivní vliv. Společnost zaměstnala více než 6 200 lidí, investovala od roku 2015 do místní ekonomiky kolem dvou miliard dolarů a věnovala na komunitní projekty Guyany přes 43 milionů dolarů.
Obavy z korupce a environmentálních dopadů
Situaci, kterou nyní Guyana zažívá, ekonomové popisují konceptem „prokletí přírodních zdrojů“. Velmi často se stává, že náhlé bohatství z fosilních paliv či minerálů vytvoří v ne plně rozvinuté zemi ideální podmínky k porušování zákonů.
„Tyto zahraniční peníze a náhlý přísun možností, kombinovaný s omezenými lidskými zdroji a nedostatkem schopností vlád, často vede k bujné korupci,“ řekl Michael Ross, politolog z americké Univerzity v Los Angeles, a připomenul osud Venezuely.
Obyvatelé Guyany se ale také obávají, že by těžba mohla vést k negativním dopadům na životní prostředí. Mají na paměti například obrovskou ropnou katastrofu při ztroskotání ropného tankeru Exxon Valdez v roce 1989. Blízko pobřeží Aljašky do oceánu tehdy uniklo asi 41 milionů litrů ropy.
Velmi závažná byla také havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010. Do zálivu vyteklo 71 až 147 milionů litrů ropy a jednalo se o největší zamoření pobřežních vod ropnou skvrnou v historii Spojených států. Náklady na vyčištění následků havárie dosáhly desítek miliard dolarů.
I z těchto důvodů se Melinda Jankiová, mezinárodní právnička z Guyany, rozhodla soudit se společností Exxon o potencionální environmentální dopady, které by se mohly na pobřeží Guyany přihodit. V roce 2023 tamější soud rozhodl ve prospěch Jankiové. Soud nařídil, že v případě úniku ropy společnost Exxon musí pokrýt veškeré náklady s tím spojené. Exxon se odvolal s tím, že nabídl záruku ve výši dvou miliard dolarů. V současné době se čeká na rozhodnutí odvolacího soudu.
