Podle statistik Eurostatu se ceny nemovitostí v Evropské unii zvýšily mezi lety 2015 a 2024 v průměru o 55 %. V České republice byl tento nárůst daleko drastičtější – 130 %. Proč?
Přehled Eurostatu měří změny v kupních cenách rezidenčních nemovitostí zakoupených domácnostmi, bez ohledu na jejich stáří. Index se měří po čtvrtletích, přičemž výchozí hodnota na grafu (100) pochází z roku 2015 (u ČR jde o Q1 2017). K poslednímu kvartálu 2024 činil nárůst u cen českých nemovitostí 130 %.
Generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR Jan Borůvka poznamenal pro Epoch Times, že je třeba brát v potaz, z jaké základní ceny nemovitosti rostou. Zatímco u nás byly dle něj dříve ceny velmi nízké ve srovnání se západní Evropou, nyní, i když stoupají rychleji, jsou stejně ještě pod úrovní Západu.
„Naše ceny sice rostou průměrně rychleji než venku, ale tam jsou pořád dražší než u nás. To je jako když srovnáváte u nás Prahu a Most, taky řeknete, že v Mostě je levně,“ řekl Borůvka.
Rekordmanem v tempu růstu cen nemovitostí je Maďarsko. Ke konci roku 2024 zde činil růst 213 procent. Před ČR je ještě Litva, kde šlo o nárůst o 142 %.
S růstem cen realit rostla však i průměrná hrubá mzda v Česku. Podle Českého statistického úřadu v 1. čtvrtletí v roce 2015 činila 25 497 korun, přičemž v roce 2024 to bylo už 46 165 Kč. To představuje navýšení o 81 %.
Nemovitosti rostou pořád
Nemovitosti podle Bartoška stoupají na ceně plynule pořád, s občasnými špičkami, a není to dáno jen jejich nedostatkem na trhu.
„Málo nemovitostí vždycky bylo a bude. Je to jenom otázka dané situace, že někdy je jich momentálně víc, někdy méně, ve smyslu poptávky a nabídky,“ uvedl s tím, že poptávka je vysoká, když mají domácnosti přístup k penězům.
„Lidé vždycky křičí, že chtějí snížit hypotéky, jenže když se jim sníží, zvednou se i ceny nemovitostí, protože je větší poptávka. Je to pořád dokola, takový věčný koloběh,“ prohlásil šéf realiťáků s bohatou praxí.
V průběhu dějin se okolnosti na trhu mohou razantně změnit. Bartůšek zmínil, že zatímco před 50 lety měli zájemci problém sehnat jakýkoliv byt, „dneska chtějí i studenti mít 3+1 a nejlépe v Praze“. I jej jako veterána však překvapilo období covidu, kdy ceny najednou skočili nahoru, zejména u rekreačních nemovitostí, kde vystřelily „o více než 100 %“.
Protože lidé nemohli nikam cestovat, pobyt na chatě a chalupě se pro ně stal únikem. Poptávka tehdy byla ohromná. „Baráky, které se předtím prodávaly za 400 tisíc, se prodali třeba za dva miliony,“ vzpomíná Bartůšek. Po „absurdním“ zvýšení cen však přišel propad a tyto nemovitosti dnes nikdo nechce za tak vysoké ceny kupovat.
Další zásah do realitního trhu představoval příliv sta tisíců ukrajinských uprchlíků v důsledku války Ukrajiny s Ruskem v roce 2022. Zatímco ti nemajetní hledali levný nájem, movitější Ukrajinci si nemovitosti kupovali. „To je normální svět. Kdokoliv sem přijde, bude chtít bydlet,“ podotkl Bartošek.
Poukázal také na to, že jiný pohled na realitní trh mají kupci, pro které je nemovitost investicí, a jiný ti, kdo shánějí bydlení pouze pro sebe. „Takový člověk má samozřejmě pořád negativní pocit a bude neustále říkat, že je málo bytů,“ uvedl šéf Asociace realitních makléřů.
