Zájem o práci praktického lékaře mezi mediky stoupá, ale navyšování počtů brzdí nedostatek rezidenčních míst a malé dotace, tvrdí praktici a v otevřeném dopise ministrům zdravotnictví a financí žádají jejich navýšení.
Podle předsedy Mladých praktických lékařů Vojtěcha Muchy míří v těchto měsících do zdravotního systému první ročník studentů medicíny, jejichž počet byl navýšen v roce 2019. Zájem dát se na dráhu praktického lékaře mezi mediky stoupá, co však chybí, jsou rezidenční místa, míní.
Zatímco se každoročně atestuje přes 200 praktických lékařů, v posledních letech bývá i přes 300 zájemců, uvádí mladí praktici. Chybí jim však rezidenční místa, kterých je pouze 140. Vystudovaný lékař musí strávit tři roky v rezidenčním programu, aby se mohl na praktického lékaře atestovat.
Mucha a další členové Mladých praktických lékařů proto sepsali dopis adresovaný ministrům zdravotnictví a financí, ve kterém žádají o navýšení kapacity na 200 rezidenčních míst ročně a navýšení dotace pro tato místa.
Nyní systém funguje tak, že když se chce lékař stát praktikem, přihlásí se na rezidenční místo. To stát dotuje částkou 1,8 milionu korun na 3 roky. Část peněz dostává budoucí praktik jako plat, část jde na platbu za stáže, kurzy apod., a zbytek by měl připadnout školiteli, který mladého lékaře na závěrečnou atestaci a vstup do oboru připravuje.
Podle mladých lékařů je však tato částka „na hraně minimální mzdy“ a nemotivuje ani mladé lékaře, ani jejich školitele. „Budoucí praktik svůj výcvik absolvuje více než z poloviny na povinných stážích v nemocnici a v jiných ambulancích, kdy v ordinaci vůbec není, a tak se zkušenému praktikovi nemůže vyplatit ho zaměstnat. V současnosti tak budoucí praktiky školí většinou altruisti nebo ti, kteří doufají, že jim pak v ordinaci zůstanou,“ poznamenal v tiskové zprávě Mucha s tím, že mladí lékaři tři roky praxe „finančně přetrpí, aby se dostali ke svému vysněnému povolání“.
Od obou ministerstev proto požadují zvednutí dotace na příští rok alespoň o 25 procent, aby se vyrovnali rozdíly mezi nimi a svými kolegy-specialisty, kteří jsou zaměstnáni v nemocnicích. Navýšení rezidenčních míst by stát přišlo na 36 milionů korun ročně navíc, zvýšení dotace by vzalo z rozpočtu dalších 20 milionů, odhaduje v tiskovém prohlášení místopředsedkyně Mladých praktiků MUDr. Marika Svatošová. „Ve srovnání s ostatními zdravotními výdaji je to kapka v moři,“ uvedla.
„Jedná se o investici v řádu desítek milionů Kč, která dokáže změnit sílu primární péče a tím zdraví celé populace na mnoho let,“ uvádí se v dopise ministrům s výtkou, že ani z jednoho úřadu „necítí dostatečnou podporu“.
Epoch Times požádalo ministerstvo zdravotnictví o vyjádření se k problematice a zodpovězení dotazu, zda hodlá počet rezidenčních míst navýšit. Do doby publikace jsme neobdrželi odpověď.
Praktiků ubývá
Současný nedostatek praktických lékařů v České republice není podle Mladých praktiků ještě kritický, ale velmi rychle do toho stavu směřuje, „pokud nedojde k razantní změně“. Česká populace stárne, s tím stoupá nemocnost, klade se větší důraz na prevenci a řada stávajících praktických lékařů pro děti i dospělé se blíží důchodovému věku, či jej překračuje.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2023 v České republice 5 473 ordinací praktických lékařů pro dospělé a 2 120 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, včetně detašovaných pracovišť. Mladí praktičtí lékaři tvrdí, že je to 5 000 ordinací všeobecných praktických lékařů a přibližně 2 000 ordinací pediatrů. „Takový počet na péči o 11 milionů obyvatel ČR nestačí,“ ohradili se.
Průměrný věk praktického lékaře je podle nich 55 let, přičemž 42 procent praktických lékařů pro dospělé je starších 60 let. U pediatrů tomu má být dokonce přes 50 procent. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vloni informoval, že za pět let ubylo skoro 400 ordinací pediatrů a další se na penzi chystají.
„V budoucnu je nebude mít kdo nahradit, protože počet mladých pediatrů neustále klesá,“ varovali ve zprávě Mladí praktičtí lékaři. Nedostatek praktiků povede podle nich k tomu, že pacienti budou chodit do nemocnic nebo ke specialistům, což výrazně prodlouží už tak napnuté čekají doby.
Podle průzkumu sdružení tvoří navíc asi dvě třetiny praktických lékařů ženy, které přirozeně chtějí mít děti a část pracovního života stráví na rodičovské dovolené. Také tlak na zkrácené úvazky jen zvyšuje nedostatek praktiků. Už proto by mělo být v zájmu ministerstva zdravotnictví zvyšování počtu praktických lékařů podporovat, argumentovali.
