Chřipku si často spojujeme s běžnými sezónními potížemi, ale může vyústit v život ohrožující komplikace – od akutního selhání dýchání až po srdeční infarkt. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že k 8. březnu onemocnělo chřipkou nejméně 41 milionů lidí, z toho 540 000 bylo hospitalizováno a 23 000 zemřelo.
Odborníci varují, že u starších osob a lidí s chronickými onemocněními se může zdánlivě běžná chřipková infekce velmi rychle změnit v lékařskou pohotovost. Jak se tedy chránit a jak mohou v ochraně zdraví spolupracovat východní a západní přístupy?
Od antivirotik a bylin tradiční čínské medicíny až po jednoduché rady jako udržování krku v teple – existují účinné způsoby, jak zkrátit trvání chřipky a předcházet jejímu propuknutí.
Zvýšené riziko selhání dýchání
Komplikace způsobené chřipkou by se neměly podceňovat. V roce 2024 publikoval časopis Scientific Reports studii, která analyzovala klinická data 1 402 pacientů s chřipkou v Rumunsku, z nichž 64,5 procenta tvořily děti a 9,1 procenta senioři (65 let a více). Studie zjistila, že u 9,9 procenta pacientů došlo k rozvoji akutního selhání dýchání.
Zejména u starších osob bylo riziko selhání dýchání 8,9krát vyšší než u ostatních věkových skupin. U pacientů s jedním chronickým onemocněním bylo toto riziko sedmkrát vyšší a u těch se třemi chronickými onemocněními dokonce 11,5krát vyšší. Pokud příznaky trvaly déle než tři dny před vyhledáním lékařské pomoci, riziko narostlo 2,4násobně. Podle autorů studie jsou s rozvojem akutního selhání dýchání nejvíce spojeny chronická obstrukční plicní nemoc, kardiovaskulární onemocnění, rakovina a obezita.
Kromě toho bylo riziko přechodu chřipky typu B do akutního selhání dýchání poloviční ve srovnání s případy chřipky typu A. Avšak při současné infekci chřipkovým virem a respiračním syncytiálním virem se riziko akutního selhání dýchání může zvýšit až 3,1násobně.
Chřipka jako příčina infarktu myokardu a srdečního selhání
Chřipka může kromě dýchacích potíží způsobit také infarkt myokardu a srdeční selhání.
Studie z Nizozemska, publikovaná v roce 2024 v časopise New England Journal of Medicine, ukázala, že riziko akutního infarktu myokardu během jednoho týdne po prodělání chřipky bylo 6,16krát vyšší než v kontrolním období (rok před infekcí a období od jednoho týdne do jednoho roku po infekci). U pacientů, kteří nikdy nebyli hospitalizováni s ischemickou chorobou srdeční, se toto riziko zvýšilo až 16,6násobně.
Proč mají lidé, kteří nikdy netrpěli srdečními onemocněními, po infekci chřipkou výrazně vyšší riziko infarktu? V rozhovoru pro Epoch Times to vysvětlil kardiolog dr. Liu Zhongping, ředitel kliniky Yuping na Taiwanu: pacienti, kteří byli v minulosti hospitalizováni kvůli srdečním problémům, užívají léky na prevenci kardiovaskulárních onemocnění a ty mohou do určité míry chránit i před srdečními komplikacemi způsobenými nachlazením.
Dr. Liu uvedl, že pacienti s kardiovaskulárním onemocněním by v případě chřipkové infekce rozhodně neměli své léky vysazovat bez konzultace s lékařem. „Nachlazení může způsobit zrychlení srdečního tepu a tím zvýšit riziko infarktu myokardu. U pacientů s vysokým krevním tlakem může dojít i k jeho dalšímu zvýšení. Proto léky sami nevysazujte,“ varoval.
„Běžně používané léky na kašel a odkašlávání většinou nereagují s léky na srdce. Kromě toho je paracetamol, který je mezi veřejností hojně užíván, obecně považován za bezpečný a nemá interakce s léky na srdeční onemocnění či vysoký krevní tlak – lze je tedy užívat současně,“ dodal.
Chřipka zvyšuje úmrtnost u pacientů se srdečním selháním
Chřipka zvyšuje nemocnost i úmrtnost u pacientů se srdečním selháním. Studie publikovaná v časopise JACC: Heart Failure v roce 2019 ukázala, že z více než osmi milionů pacientů se srdečním selháním, kteří byli v USA hospitalizováni z různých důvodů, bylo přes 54 000 současně nakaženo chřipkou. Pacienti se srdečním selháním a zároveň s chřipkovou infekcí vykazovali o 6,2 procenta vyšší úmrtnost během hospitalizace, což bylo o 5,4 procenta více než u pacientů bez chřipky.
Kromě toho se u 30,3 procenta pacientů s chřipkou rozvinulo akutní poškození ledvin, zatímco u pacientů bez chřipky to bylo 28,7 procenta. Podíl případů vyžadujících dialýzu byl 2,4 procenta oproti 1,8 procenta u neinfikovaných pacientů.
Antivirotika pomáhají snížit riziko závažného průběhu onemocnění
Dr. Yang Jingduan, ředitel newyorského Northern Medical Center, uvedl pro Epoch Times, že během chřipkové sezóny je nutné dávat pozor i na souběžné infekce, například respirační syncytiální virus či virus způsobující covid-19. Zvláště starší lidé a pacienti s chronickými onemocněními by měli být obezřetní kvůli riziku virového zápalu plic. Doporučuje co nejdříve nasadit antivirotika, která při podání do 48 hodin od nákazy výrazně snižují riziko hospitalizace.
Výzkumy ukazují, že užití oseltamiviru, antivirotika běžně používaného k léčbě chřipky, do 48 hodin od nákazy může výrazně zkrátit délku hospitalizace a zvýšit šanci na propuštění z nemocnice až o 50 procent.
Podpora imunity pomocí čínských bylin
Dr. Yang dále doporučuje užívání bylin tradiční čínské medicíny na posílení imunity a odolnosti organismu vůči nemocem – například astragalus, codonopsis či směs zvanou Yupingfeng.
Yupingfeng je klasický prostředek tradiční čínské medicíny proti chřipce. Obsahuje tři byliny: Scutellaria baicalensis (šišák bajkalský), Saposhnikoviae radix (kořen fang-feng) a Atractylodes (atraktylis). Lze jej užívat i preventivně v období zvýšeného výskytu chřipky. Výzkumy potvrdily, že Yupingfeng zvyšuje aktivitu imunitních buněk, podporuje tvorbu protilátek a tlumí zánětlivé reakce způsobené chřipkovým virem.
Yang však upozorňuje, že před užíváním bylin tradiční čínské medicíny je vždy nutné poradit se s kvalifikovaným odborníkem. Každý člověk má jinou tělesnou konstituci, a proto je třeba volbu bylin i dávkování přizpůsobit individuálním potřebám.
Udržujte krk v teple jako prevenci proti chřipce
Chen Wenrong, ředitel kliniky Hanlin Traditional Chinese Medicine na Taiwanu a praktikující lékař tradiční čínské medicíny, uvedl pro Epoch Times, že lidé s dýchacími obtížemi často trpí kašlem, rýmou, ucpaným nosem nebo hlenem v krku. Sliznice jsou dlouhodobě podrážděné a zanícené, což usnadňuje průnik virů a bakterií do těla. Tito lidé by měli co nejdříve přijmout preventivní opatření k posílení imunity a harmonizaci organismu. Doporučuje proto pravidelně nosit šálu a chránit krk před chladem, aby se předešlo nachlazení a dráždivému kašli.
Dále dodal, že lidé se slabou konstitucí patří k rizikovým skupinám náchylným k chřipce. Měli by dbát na vyváženou stravu, vyhýbat se nadměrné konzumaci studených či ochlazujících jídel. Rovněž je třeba posilovat slezinu a žaludek pro podporu imunity. Současně je důležité zajistit si dostatek kvalitního spánku a chodit spát v rozumnou dobu, aby se v těle nehromadil chronický zánět.
–ete–
