Co dělá přepracování s mozkem – a jak znovu najít rovnováhu.
Práce přesčas může představovat zákeřné riziko pro zdraví – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vedla během jediného roku k 745 000 úmrtím na srdeční onemocnění a mrtvice.
Zatímco výzkumy spojují přepracování se zhoršením zdraví, biologické mechanismy, které za tím stojí, nejsou dosud zcela objasněny. Nová studie do nich však možná vnáší více světla – zjistila totiž, že dlouhá pracovní doba souvisí se zvětšením některých oblastí mozku. To by mohlo být příčinou kognitivních a emočních obtíží, které často doprovázejí práci výrazně přesahující 40 hodin týdně.
Tato zjištění spolu s předchozími výzkumy, které spojují nadměrnou pracovní zátěž s vyšším rizikem nemocí, například srdečními chorobami, ukazují, jak důležité je udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Pomoci může několik jednoduchých rad, které sníží zdravotní rizika.
Přepracování a struktura mozku
Z účastníků studie pracovalo 28 procent nadměrně – tedy 52 a více hodin týdně.
Výsledky ukázaly, že tito lidé měli větší objem celkem 17 oblastí mozku. Například velikost středního čelního závitu se u nich zvýšila o 19 procent. Tato oblast má zásadní roli při poznávacích funkcích – souvisí s pracovní pamětí, pozorností a zpracováním jazyka.
Změny se objevily i v horním čelním závitu, který se podílí na plánování, soustředění a rozhodování.
Další postiženou oblastí byla insula – klíčová mozková struktura, která se podílí na regulaci motorických, smyslových a autonomních funkcí. Ty jsou řízeny nervy ovlivňujícími mimovolní procesy, jako je srdeční tep, dýchání či trávení. Insula také souvisí se sebeuvědoměním, zpracováním emocí a vnímáním sociálního kontextu.
„Pozorované změny v objemu mozkových oblastí mohou představovat biologický základ kognitivních a emočních potíží, které lidé často uvádějí při přepracování,“ uvedli autoři studie.
Podle psychiatra Harolda Honga, lékařského ředitele zařízení New Waters Recovery, který se na studii nepodílel, jsou výsledky alarmující.
„Zvětšení určitých oblastí mozku u lidí pracujících dlouhé hodiny nutně neznamená nic pozitivního,“ sdělil pro Epoch Times e-mailem.
„Spíš to naznačuje, že mozek je pod velkým tlakem a snaží se s tím vyrovnat. I když jde o počáteční výzkum, silně připomíná, že přepracování není jen pocit – může skutečně zanechat stopy uvnitř vaší hlavy.“
Přepracování a zdravotní rizika
Výzkumy ukazují, že dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko několika onemocnění.
Cukrovka 2. typu
Studie publikovaná ve vědeckém časopise Annals of Occupational and Environmental Medicine sledovala více než 14 000 Korejců s prediabetem a hodnotila souvislost mezi hladinou cukru v krvi a pracovní dobou. Prediabetes znamená zvýšenou hladinu cukru v krvi, která ale zatím nedosahuje hodnot pro diagnózu cukrovky.
Autoři dospěli k závěru, že dlouhá pracovní doba je nezávislým rizikovým faktorem pro přechod z prediabetu do diabetu. Účastníci, kteří pracovali více než 52 hodin týdně, měli výrazně vyšší pravděpodobnost vzniku cukrovky než ti, kteří pracovali 35–40 hodin týdně.
Mechanismy, které stojí za těmito zjištěními, nejsou zcela jasné, ale vědci navrhli několik možných vysvětlení. Delší pracovní doba může vést ke škodlivým změnám životního stylu, které zvyšují riziko vzniku cukrovky – například k menší fyzické aktivitě a vyšší spotřebě alkoholu a cigaret. Nedostatek pohybu navíc souvisí s přibýváním na váze, což dále zvyšuje pravděpodobnost rozvoje diabetu. Dlouhá pracovní doba také může zvyšovat stres, který narušuje schopnost těla správně využívat glukózu.
Kardiovaskulární onemocnění
V metaanalýze publikované v časopise Current Cardiology Reports vědci sloučili dostupná data, aby zjistili, zda existuje souvislost mezi přepracováním a kardiovaskulárními chorobami. Ukázalo se, že existuje mírná souvislost mezi prací 55 a více hodin týdně a zvýšeným rizikem onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda. Mezi faktory, které mohou tuto souvislost vysvětlovat, patří například vyšší tendence ke srážlivosti krve a také tzv. elektrická nestabilita, která souvisí se systémem, jenž řídí a reguluje srdeční rytmus.
WHO dospěla k závěru, že existuje dostatek důkazů o spojení mezi dlouhou pracovní dobou a infarkty i mozkovými příhodami.
Problémy se spánkem
Metaanalýza publikovaná v časopise International Journal of Environmental Research and Public Health zhodnotila 46 studií provedených v letech 1998 až 2018, aby posoudila sílu souvislostí mezi různými zdravotními potížemi a přepracováním. Nejvyšší riziko bylo spojeno s krátkou délkou spánku, která byla v závislosti na konkrétní studii definována jako méně než šest nebo sedm hodin denně. Autoři také poznamenali, že zjištění ukazují, že krátká délka spánku představuje vážné ohrožení zdraví, protože zvyšuje riziko chronických onemocnění.
Faktor motivace
Motivace a emoční kontext, který stojí za prodlouženou pracovní dobou, by mohly potenciálně ovlivnit reakci mozku, uvedl spoluautor studie Wanhyung Lee pro Epoch Times.
„Pozitivní motivace, jako je nadšení, práce vedená posláním nebo osobní radost, mohou některé negativní dopady chronického stresu zmírnit. Naopak vynucené nebo emočně vyčerpávající dlouhé hodiny mohou nepříznivé změny v mozku prohlubovat,“ uvedl Lee.
Hong s Leem částečně souhlasí a poznamenává, že pokud někdo tráví dlouhé hodiny prací, protože ji miluje nebo věří ve své poslání, mozek a tělo obvykle zvládají stres lépe. Je to proto, že člověk vnímá práci jako smysluplnou, nikoli jako pouhou zátěž. Vzniká tak spíše to, čemu říkáme pozitivní stres – ten může být příjemný a motivující.
„Stále jste ale jen člověk,“ říká Hong. „Bez ohledu na to, jak moc svou práci milujete, váš mozek a tělo dříve či později začnou vykazovat známky opotřebení, pokud dostatečně nespíte nebo si nedáváte pauzy. Vášeň pomáhá, ale nečiní vás nezranitelnými.“
Tipy pro rovnováhu mezi prací a osobním životem
Hong nabízí následující rady pro udržení zdravé rovnováhy mezi pracovním a osobním životem:
- Nastavte si jasné hranice: Určete si, kdy váš pracovní den končí – nejen fyzicky, ale i mentálně – a chraňte tento čas. Po pracovní době se, kdykoli je to možné, odpojujte od e-mailů a pracovních zpráv.
- Naplánujte si volno: Přistupujte k němu stejně jako k pracovní schůzce. Pokud je to potřeba, napište si ho do kalendáře. Ať už jde o večerní procházku, večeři s přáteli nebo čtení knihy, když dáte odpočinku prioritu, snáze ho skutečně zrealizujete.
- Naslouchejte svému tělu: Pokud jste neustále vyčerpaní, podráždění nebo máte problémy se spánkem, vaše tělo vám říká, že je třeba zpomalit. Dlouhodobé přetěžování vše jen zhoršuje.
- Věnujte čas radosti: Koníčky, pobyt v přírodě, pohyb nebo tvořivost mohou mozek osvěžit způsobem, který práce nikdy nenahradí.
„Vyvážený život nevzniká náhodou. Vytváříte ho záměrně, jedno malé rozhodnutí za druhým,“ říká Hong.
Změny na pracovišti
Jedna věc, na kterou bychom podle Leeho při výzkumu neměli zapomínat, je, že celý svět je dnes společností přepracovaných lidí.
„Důležité je, že samotné individuální úsilí nestačí; organizace musí aktivně řídit pracovní zátěž a podporovat pracovní kulturu, která staví na první místo zdraví a duševní pohodu,“ zmiňuje. „Zaměstnavatelé by měli zavádět jasná pravidla omezující nadměrnou pracovní dobu, poskytovat prostředky pro zvládání stresu a vytvářet prostředí podporující zdravou rovnováhu mezi prací a osobním životem, aby ochránili dlouhodobé duševní zdraví a produktivitu svých zaměstnanců.“
Studie publikovaná v časopise BioMed Research International podporuje jedno z hlavních doporučení, které Lee adresoval zaměstnavatelům. Autoři zjistili, že pokud mají zaměstnanci možnost ovlivňovat pracovní postupy, snižuje to stres ze slaďování pracovních a rodinných rolí. Taková kontrola může zahrnovat například možnost flexibilní pracovní doby nebo práce z domova.
Význam rovnováhy mezi prací a životem
Přepracování si podle psychoterapeutky Victorie Grinmanové, zakladatelky projektů Growing Kind Minds a The Round Table Mentorship, vybírá příliš velkou daň na celém životě.
Jako terapeutka a mentorka, která úzce spolupracuje s vysoce výkonnými profesionály a lidmi vedenými posláním, uvádí, že se často setkává s chronickým přepracováním.
„Přepracování je dnes společensky tolerovanou závislostí,“ konstatuje Grinmanová. „Chválíme výkon, ale jen zřídka se zastavíme a zeptáme se: Za jakou cenu?“
Podle Grinmanové nás chronické přepracování neodpojuje jen od odpočinku, ale také od vztahů, od těla – a nakonec od nás samých. Nervový systém totiž nerozlišuje mezi pracovním a životním ohrožením – jednoduše vnímá, že jsme neustále ve stavu ohrožení, a z takového stavu nemůže nikdo dlouhodobě prosperovat.
Rovnováha mezi prací a životem podle ní nespočívá jen v řízení času – jde především o rozložení energie. Pokud žijeme v souladu se svými hodnotami, a ne pouze podle seznamu úkolů, vytváříme život, který je dlouhodobě udržitelný a naplněný.
„Ti nejúspěšnější lidé, se kterými pracuji, vědí toto: Výkon vychází z vnitřní rovnováhy, dlouhověkost z jasných hranic a naplnění z odvahy stisknout pauzu,“ dodává.
Když život vyžaduje víc než rovnováhu
Stojí za to si ujasnit, co vlastně rovnováha mezi prací a životem znamená.
„Práce je součástí života, takže se nesnažíme vyvažovat práci proti každé jiné oblasti našeho života,“ podotýká psycholožka La Keita Carterová z Institute for HEALing v e-mailu pro Epoch Times.
„Snažíme se spíše sladit důležité části svého života dohromady – propojit práci, rodinu, dobrovolnictví, péči o sebe, společenský život a další.“
Podle Carterové pojem „rovnováha“ naznačuje, že všechny tyto oblasti by měly mít stejnou prioritu – ale to by nikdy nemělo být cílem. Někdy má rodinný život přednost před prací, říká. Například když si musíte vzít volno, abyste pomohli staršímu rodiči se zabydlením v novém zařízení v jiné oblasti.
„V takovém případě nevyvažujete práci a rodinu. Rodina si vyžaduje většinu vaší energie – a je to tak správně,“ radí Carterová.
Naopak v některých situacích nebo obdobích života, například při rozjezdu nového podnikání, je běžné pracovat dlouhé hodiny. Běžné ale neznamená zdravé. Tlak na vybudování podniku by měl být vyvážen trvalou potřebou věnovat se rodině a chránit své zdraví.
–ete–
