EU chystá přísnější regulaci trhu s ojetými vozy. Prodej starších vozidel na online platformách by v budoucnu mohl podléhat dodatečným požadavkům.
V tuto chvíli propaguje Ralf Schumacher na všech televizních kanálech známou online burzu ojetých vozů – a slibuje snadný, rychlý a bezbyrokratický prodej. Už na podzim však mohou majitele starších vozidel čekat nové výzvy. Evropský parlament má totiž hlasovat o takzvané směrnici o vozidlech s ukončenou životností (End-of-Life Vehicles Directive, zkráceně ELV). Zůstane-li návrh v současné podobě, situace by se pro majitele aut mohla zkomplikovat.
Cíl směrnice EU: více recyklace, méně exportu vraků
Účelem této směrnice, která původně nesla označení směrnice 2000/53/ES, je „ekologicky šetrné nakládání s vyřazenými vozidly“. Cílem je, aby na silnicích nezůstávala vozidla obsahující nebezpečné látky. Členské státy mají proto povinnost zavést systémy pro sběr a ekologickou likvidaci starých vozidel a jejich součástí.
Směrnice stanovuje pravidla pro odbornou demontáž a odstranění škodlivých látek ze starých vozidel ve schválených zařízeních. Zahrnuje také povinné limity – minimálně 85 procent hmotnosti vozidla musí být recyklováno a alespoň 95 procent musí být znovu využito (včetně energetického využití). Návrh normy rovněž zavádí princip tzv. „rozšířené odpovědnosti výrobce“. To znamená, že výrobci budou muset nést většinu nákladů spojených s vrácením a ekologickou likvidací vozidel s ukončenou životností.
Cílem nové úpravy je omezit množství odpadu na skládkách, zefektivnit využívání zdrojů a podpořit vyšší míru recyklace součástek i surovin. Do budoucna chce EU rozšířit působnost směrnice také na nákladní vozidla, autobusy a motocykly.
Nové povinnosti pro majitele vozidel i výrobce
Jedním z hlavních cílů směrnice o vozidlech s ukončenou životností je také zabránit tomu, aby vozidla „mizela“, byla nesprávně likvidována nebo nelegálně vyvážena. Za tímto účelem chce EU nejen harmonizovat systémy registrace a zpětného odběru vozidel, ale zpřísnit i regulaci trhu s ojetinami.
Zásadní částí navrhované úpravy je povinnost každého, kdo prodává ojeté vozidlo, prokázat, že nejde o tzv. vozidlo s ukončenou životností. Za takové se považuje automobil, který je definován jako „odpad“ podle článku 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS. Odpadem je myšlena jakákoliv látka nebo předmět (automobil), kterého se jejich držitel zbavuje nebo je povinen se ho zbavit podle platných vnitrostátních předpisů.
Tohoto doložení lze dosáhnout platným osvědčením o technické způsobilosti – například z STK – nebo nezávislým znaleckým posudkem. Pokud žádný z těchto dokumentů není k dispozici, není povoleno vozidlo ani přeregistrovat, ani vyvézt do zahraničí. Tato pravidla se vztahují i na čistě soukromé prodeje, pokud k nim dochází prostřednictvím online platforem. Nevztahují se však na prodeje v ryze soukromém prostředí, například v rámci rodiny, mezi přáteli nebo při prodeji formou lístku za oknem auta – v takových případech není nutné dokládat, že nejde o „vrak“.
EU navrhuje každoroční technickou kontrolu pro vozy starší 10 let
Směrnice má přispět k ochraně životního prostředí tím, že ztíží vývoz „vrakových vozidel“ do jiných zemí a znemožní jejich přeznačování na běžné ojetiny. Evropská komise chce tak zabránit tomu, aby stará a technicky nezpůsobilá vozidla končila v zahraničí nebo byla likvidována neekologickým způsobem.
Podle EU je navrhovaná úprava spravedlivá. Mluvčí Evropské komise v rozhovoru pro deník Bild uvedla, že „zcela postačí platná zpráva z technické kontroly“. Nákladný posudek je nutné obstarat pouze tehdy, pokud taková zpráva chybí. Aby bylo možné takové doklady o způsobilosti snadno doložit, plánuje EU zavést povinnou technickou kontrolu pro všechna vozidla starší deseti let. Tento návrh je v současnosti rovněž předmětem vyjednávání mezi členskými státy.
Kritika rostoucí regulace: byrokracie místo užitku?
Směrnice mimo jiné obsahuje i kritéria pro určení, kdy je vozidlo považováno za „technicky neopravitelné“. To má platit už v případě, kdy by oprava byla ekonomicky nepřiměřená. Brusel tím chce zabránit nejen tzv. downcyclingu – tedy degradaci zachovalých vozidel na horší účel – ale také vývozu technicky nefunkčních aut, které by se tak vyhýbaly povinné ekologické likvidaci.
Kritici vnímají navrhované požadavky jako byrokratické šikanování řidičů – a jako další způsob, jak vyvíjet tlak na spotřebitele, aby stará, přesto provozuschopná auta vyměnili za nová. V souvislosti s tím má Komise zřejmě na mysli i přechod na jiné typy pohonu. Povinnost dokládat technický stav vozidel se každopádně stává stále náročnější a dražší – a prodejní šance starších vozidel čím dál víc klesají.
Bavorský ministr dopravy Christian Bernreiter uvedl v rozhovoru pro Focus, že plánovaná povinnost dokládání technického stavu by znamenala nové náklady a více byrokracie pro občany, aniž by přinesla jakýkoli skutečný přínos:
„Brusel by měl při odbourávání byrokracie šlápnout na plyn – a při zásazích do vlastnických práv okamžitě brzdit.“
Automotoklub varuje před tlakem na majitele vozidel
Také německý autoklub ADAC se staví proti dalším omezením práv majitelů vozidel. Povinnost „okamžitého“ odevzdání vozidla s ukončenou životností k ekologické likvidaci, jak ji navrhuje směrnice, považuje za nepřiměřenou. Podle ADAC postačí, pokud je doložitelný další osud vozidla a zajištěno jeho řádné uložení.
Dobrou zprávou je, že se neuvažuje o žádné pevně stanovené lhůtě pro likvidaci vozidel. Také vozy starší 15 let smějí být nadále opravovány – pokud nejsou klasifikovány jako „technicky neopravitelné“.
–etg–
