Kvůli plnění cílů evropské směrnice má u nás na podzim vzniknout nový celostátní systém energetického poradenství. Vláda si od něj slibuje, že nastartuje vlnu renovací starších budov a motivuje majitele ke snížení spotřeby energií.
V pozadí snah vlády je povinnost naplnit evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) schválenou v loňském roce. Ta stanovuje cíle a členské státy EU si samy určí, jak jich dosáhnou. Dle směrnice musí členské státy do roku 2030 snížit průměrnou primární spotřebu energií u obytných budov o 16 %, přičemž 55 % poklesu musí pocházet z renovace nejméně úsporných budov. Do roku 2035 musí být spotřeba energií snížena o minimálně 20 %.
Samostatné kvóty platí i pro nebytové prostory, kde každý stát musí identifikovat 16 % těch nejhorších budov a ty přimět do roku 2030 k renovaci. V roce 2035 už půjde o 26 %. Nové rezidenční budovy musí být od roku 2030 bezemisní s přípojkou fotovoltaiky a nabíječkou pro elektromobil, nové veřejné budovy jako školy či úřady tuto podmínku musí splnit již od roku 2028.
Směrnice také stanovuje, že pokud budou renovace objektů většího rozsahu a přesáhnou určitou míru (tu si musí každá země zvolit sama, např. 25 % hodnoty nemovitosti), majitel musí zároveň snížit energetickou náročnost budovy.
To, jak je která budova energeticky úsporná, určuje Průkaz energetické náročnosti budov (PENB). Ten už dnes musí mít každá nemovitost na trhu, která se prodává nebo pronajímá. Podobně jako spotřebiče, i nemovitost dostává v rámci průkazu energetický štítek, který poskytuje informaci o nákladech na energie v bytech a domech. Budovy se dělí do kategorií od A po G, kde A je energeticky nejúspornější třída, zatímco G je nejhorší.
Do konce roku 2025 musí země předložit návrh Národního plánu renovací a do roka na to i jeho finální verzi. Tyto plány musí podle směrnice obsahovat přehled stavu budov v dané zemi, potřeby sociálního bydlení nebo časovou osu s emisními cíli pro roky 2030, 2035 a dále. Do národní legislativy musí jednotlivé země evropskou směrnici zapracovat do 29. května 2026.
Cukr nebo bič?
Zatímco některé státy EU se rozhodly jít cestou motivace, jiné budou aplikovat zákazy. Například Francie od letošního roku zakázala pronájem budov třídy G a od roku 2030 i třídy F. Ve Španělsku musí majitelé budov třídy G a F přejít minimálně na třídu E, chtějí-li po roce 2030 svou nemovitost prodat či pronajmout. V Nizozemsku musí majitelé pronajímaných budov přejít do roku 2029 minimálně na třídu D.
Česko se chce prozatím restriktivním metodám vyhnout a vsadit raději na osvětu, finanční příspěvky a poradenství. Podle dřívějšího prohlášení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) povinné renovace domácnostem nehrozí.
„V budovách určených k bydlení ČR momentálně neplánuje zavést žádná omezení, která by zasáhla nakládání s majetkem – například nakládání s budovou při prodeji, pronájmu či např. dědickém řízení, ani samotná směrnice nic takového nestanovuje,“ uvedlo letos v únoru pro Epoch Times ministerstvo.
ČR má podle MPO nadprůměrnou míru renovací v porovnání s EU. Pro splnění cílů směrnice ji však bude i tak nutné „minimálně zdvojnásobit“. Na snížení energetické náročnosti budov je do roku 2030 alokováno historicky nejvíce peněz, a to řádově 200 miliard korun, poznamenal také úřad.
Nový poradenský systém
Novely zákona č. 406/2000 Sb. (Zákon o hospodaření energií) a vyhlášky č. 264 o energetické náročnosti budov vypracované podle evropské směrnice EPNB jsou stále ve fázi příprav, takže výsledná ustanovení a podmínky nejsou veřejně dostupné, nicméně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a MPO již přišly s první iniciativou.
Čtrnáctého července instituce spustily první výzvy na podporu energetického poradenství. Na podzim má být veřejnosti představen nový systém energetického poradenství, který má „nastartovat renovační vlny budov v České republice,“ uvádí fond.
První vlna dotací má dát vzniknout krajským energetických centrům určených pro samosprávy, uvedla pro Epoch Times tisková mluvčí MŽP Veronika Krejčí. „Cílem je zvýšit tempo renovací veřejných budov, nastavit funkční energetický management na úrovni krajů a obcí a přispět k dosažení klimaticko-energetických závazků,“ napsala.
Poradenské služby pro veřejnost budou podpořeny v druhé fázi do konce tohoto roku, dodala. Odborníci budou radit lidem, jak mají rekonstruovat, aby se jim to co nejvíc vyplatilo.
„Poradci by měli umět spočítat, co kolik zhruba bude stát a kolik energie tím ušetří,“ vysvětlil pro Epoch Times Roman Šubrt z Asociace energetických specialistů, která tyto odborníky registrované pod Ministerstvem průmyslu a obchodu zaštiťuje.
Od podzimu se tito specialisté stanou součástí státní poradenské sítě spadající pod SFŽP, zatímco dosavadní systém poradců spadající pod MPO zanikne. Podle Šubrta bude nová služba pro občany rozhodně přínosem, protože každou nemovitost je třeba vyhodnocovat a prokonzultovat individuálně.
Šubrt upozornil také na rozdíl mezi Průkazem energetické bezpečnosti budov u nás a v jiných zemích. Zatímco státy jako Itálie nebo Španělsko vypočítávají PENB podle faktur za spotřebovanou energii, u nás, v Německu a dalších státech se používá druhá metoda, kdy se průkaz počítá podle projektovaného stavu a vychází z teoretických výpočtů a údajů.
Renovační pasy přinesou zjednodušení
Letos chce vláda zavést také tzv. renovační pasy, které budou občané moci získat na poradenských místech od energetického specialisty nebo od autorizovaného inženýra ČKAIT nebo architekta. Jde vlastně o jakousi zjednodušenou formu Průkazu energetické náročnosti budov doplněnou o návod, jak dům postupně zrenovovat, zlepšit energetickou efektivnost budovy a ušetřit za energie.
Renovační pas umožní lidem, kteří chtějí jen částečnou rekonstrukci, získat odhad nákladů a možností dotační podpory. Bude zároveň podkladem k žádosti o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light. Na rozdíl od kompletních rekonstrukcí domů, kde bude i nadále potřeba PENB a technická dokumentace, u částečné renovace bude stačit jen renovační pas.
Předmětem osobní konzultace s odborníkem bude zjistit, co chce vlastník renovací dosáhnout, jaké má finanční možnosti nebo čeho se obává. Typická renovace zahrnuje zateplení fasády, výměnu oken za lépe těsnící a výměnu kotle na fosilní paliva za ekologičtější variantu jako je tepelné čerpadlo. Může jít však jen o něco z toho. Podle Šubrta se „vyplatí udělat všechno pořádně a najednou“.
Ani Státní fond životního prostředí, ani Ministerstvo životního prostředí nebyly schopny uvést, kdy přesně hodlají poradenský systém prezentovat veřejnosti. MŽP uvedlo pouze, že „systém bude nabíhat postupně“ a že hlavní popularizační kampaň proběhne na podzim. Mluvčí MŽP uvedla pro Epoch Times, že pro konečné uživatele bude energetické poradenství bezplatné.
