Nová studie naznačuje, že způsob porodu může jemně ovlivnit vývoj imunitního systému a dlouhodobé zdraví dítěte.
Riziko leukémie u dítěte může být podle nové studie ovlivněno tím, zda proběhl porod spontánně, nebo ne.
Děti narozené plánovaným císařským řezem mají podle švédské studie zahrnující více než 2,4 milionu porodů mírně vyšší riziko vzniku leukémie. Výzkum publikovaný v The International Journal of Cancer zjistil, že u dětí narozených plánovaným císařským řezem – tedy ještě před začátkem porodních kontrakcí – je asi o 20 procent vyšší pravděpodobnost vzniku akutní lymfoblastické leukémie (ALL), což je nejčastější typ dětské leukémie, ve srovnání s dětmi narozenými přirozenou cestou nebo akutním císařským řezem.
Tato zjištění jsou obzvlášť aktuální vzhledem k rostoucímu počtu císařských řezů po celém světě. Zatímco ve Švédsku se podíl císařských porodů drží na relativně nízké úrovni 11 až 17 procent, ve Spojených státech se dnes chirurgicky rodí více než 30 procent dětí – přičemž přibližně polovina těchto zákroků je plánovaná, nikoliv akutní.
Klíčová zjištění
Ve dvou obdobích: 1982–1989 a 1999–2014 analyzovali výzkumníci ve Švédsku více než 2,4 milionu porodů. S využitím národních zdravotních registrů sledovali způsob porodu a výskyt leukémie u dětí až do věku 20 let. Z celkového počtu zkoumaných porodů proběhlo 15,5 procent císařským řezem.
Nejvýraznějším zjištěním bylo o 29 procent vyšší riziko vzniku akutní lymfoblastické leukémie typu B (B-ALL) – nejběžnější podskupiny – u dětí narozených plánovaným císařským řezem ve srovnání s těmi, které přišly na svět přirozenou cestou. Nejsilnější souvislost byla zaznamenána u chlapců a u dětí diagnostikovaných před pátým rokem života – což je období, kdy se ALL nejčastěji objevuje.
U dětí narozených akutním, tedy neplánovaným císařským řezem, k žádnému podobnému zvýšení rizika nedošlo. Tyto porody obvykle probíhají až po začátku kontrakcí nebo v reakci na komplikace.
„Trochu nás překvapilo, že se tato souvislost potvrdila i po zohlednění široké škály faktorů týkajících se matky, těhotenství a novorozence,“ uvedla v e-mailu pro Epoch Times hlavní autorka studie Christina-Evmorfia Kampitsiová, postdoktorandka z Karolinska Institutu.
Akutní lymfoblastická leukémie (včetně její nejčastější formy B-ALL) postihuje bílé krvinky a obvykle bývá diagnostikována u dětí mladších pěti let. Patří mezi dobře léčitelné formy rakoviny – v zemích s vysokými příjmy dosahuje míra přežití více než 85 procent.
Jak porozumět riziku
Ačkoli je zaznamenané zvýšení rizika statisticky významné, v absolutních číslech je velmi malé.
Ve Spojených státech je akutní lymfoblastická leukémie (ALL) každoročně diagnostikována u přibližně 3 100 dětí a dospívajících do 20 let, což odpovídá zhruba 4 případům na 100 000. Zjištěné zvýšení rizika o 20 procent by tento počet zvýšilo přibližně na 5 ze 100 000.
Podobná čísla uvádí i český Národní onkologický registr – podle údajů na webu Linkos.cz je výskyt leukémie u dětí ve věku 0–18 let přibližně 5 případů na 100 000 ročně, přičemž většinu tvoří právě ALL (asi 65 případů ročně).
„Celkové riziko zůstává velmi nízké – většina dětí narozených císařským řezem nikdy leukémií neonemocní,“ uvedla Kampitsiová. Dodala, že tým původně předpokládal, že zvýšené riziko by mohlo souviset se zdravotními problémy, které vedly k naplánování císařského řezu. Nyní se však zdá, že samotný způsob porodu – tedy to, jak je dítě přivedeno na svět – může ovlivnit vývoj imunitního systému, a tím i zvýšit riziko leukémie.
Aby výzkumníci ověřili, zda za zjištěnou souvislostí nestojí těhotenské komplikace, upravili výsledky s ohledem na široké spektrum mateřských a perinatálních faktorů – například těhotenskou cukrovku, preeklampsii, porodní hmotnost, věk matky, kouření či infekce. Spojitost mezi plánovaným císařským řezem a zvýšeným rizikem leukémie však přetrvala i po těchto úpravách.
„I když z této observační studie nemůžeme vyvozovat jednoznačné závěry, výsledky podporují teorii, že podmínky v raném životě – dokonce už při narození – mohou mít dlouhodobý vliv na vývoj imunity, a s tím související zdravotní rizika,“ dodala Kampitsiová.
Jak může porod ovlivnit imunitu
Vědci čím dál více poukazují na „moudrost přírody“ při porodu – na precizně vyladěný proces, který se vyvíjel po tisíciletí a pomáhá připravit imunitní systém novorozence na život mimo dělohu.
Když porod začne přirozeně a dítě projde porodními cestami, dostává se do kontaktu s řadou biologických signálů a mikroorganismů, které zřejmě hrají roli v jeho dlouhodobém zdraví. Výzkumníci se domnívají, že dva hlavní faktory mohou vysvětlovat souvislost mezi plánovaným císařským řezem a zvýšeným rizikem dětské leukémie.
Expozice mikrobiotě
Děti narozené přirozeně přicházejí do kontaktu s prospěšnými bakteriemi z porodních cest matky, které pomáhají osídlit střeva novorozence a podporují včasnou regulaci imunitního systému. Naopak děti narozené plánovaným císařským řezem – tedy před začátkem porodu a bez kontaktu s vaginální mikroflórou – jsou obvykle osídlovány bakteriemi z kůže a nemocničního prostředí, což může vést k menší mikrobiální rozmanitosti. Tato situace se liší od akutního císařského řezu, který probíhá až po začátku porodu nebo po odtoku plodové vody – a tím umožňuje určitou expozici vaginálním bakteriím.
„Tento rozdíl může potenciálně ovlivnit regulaci imunity v raném životě,“ uvedla Kampitsiová.
Studie publikovaná v roce 2020 v časopise Science Translational Medicine zjistila, že děti narozené císařským řezem přicházejí o časný přenos prospěšných mikroorganismů z porodních cest matky – přerušení, které bylo spojeno s vyšším rizikem imunitně podmíněných onemocnění, jako je například astma.
Stresové hormony při porodu
Při přirozeném porodu dochází k prudkému nárůstu stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin, které pomáhají připravit imunitní systém novorozence. Děti narozené vaginálně nebo akutním císařským řezem tuto hormonální vlnu zažijí. Děti narozené plánovaným císařským řezem, tedy bez zahájení porodu, nikoliv.
Kampitsiová uvedla, že stresové hormony uvolněné během porodu mohou hrát roli při správném vývoji imunitního systému novorozence a pomoci tělu odstranit časné abnormální buňky, z nichž by se mohla později vyvinout leukémie.
Tyto biologické mechanismy se jeví jako pravděpodobné, ale podle autorky zůstávají zatím pouze hypotézami a je třeba je dále zkoumat.
Americká vysoká škola porodníků a gynekologů (The American College of Obstetricians and Gynecologists) upozorňuje, že císařský řez – stejně jako užívání antibiotik nebo krmení umělým mlékem – může narušit přirozený přenos mateřských bakterií v klíčovém období vývoje imunity novorozence, což může ovlivnit zdraví střev a dlouhodobou imunitní rovnováhu.
Jak nahlížet na riziko
Zjištění této studie zapadají do rostoucího souboru důkazů o tom, že způsob porodu může jemně, ale trvale ovlivnit vývoj imunitního systému. Výsledky navazují na dřívější výzkumy, které spojily plánované císařské řezy s mírným, ale měřitelným zvýšením rizika astmatu, diabetu 1. typu, alergií a dalších poruch souvisejících s imunitou.
Většina dětí narozených plánovaným císařským řezem nikdy leukémií neonemocní – a v mnoha případech je císařský řez zcela oprávněný a život zachraňující.
„V takových případech by neprovedení císařského řezu mohlo mít vážné důsledky pro matku i dítě,“ uvedla Kampitsiová.
Přesto však studie naznačuje, že pokud se zvažuje plánovaný císařský řez bez jasné lékařské indikace, je vhodné zvážit i potenciální dlouhodobá rizika – byť malá.
Souhrnně řečeno: pokud pro plánovaný císařský řez neexistuje jednoznačný lékařský důvod, může být na místě probrat možné dlouhodobé dopady se svým lékařem.
–ete–
