Známé rčení „mateřské mléko je nejlepší“ by se možná mělo upravit na „mateřské mléko je nejlepší, čím déle, tím lépe“.
Čím více vědci zkoumají účinky kojení, tím více přínosů pro kojence odhalují. Některé výhody přesahují kojenecký věk, přetrvávají i v dětství a mohou mít vliv dokonce i na zdraví v dospělosti.
Nedávná studie zjistila, že kojení po dobu alespoň šesti měsíců je spojeno s nižším výskytem zpoždění v dosažení sociálních, jazykových a motorických vývojových milníků. Ukázalo se rovněž, že snižuje pravděpodobnost neurologických vývojových poruch, které mohou vést k postižení.
Tato zjištění navazují na předchozí studie z posledních let, které spojují kojení s nižším výskytem alergií, astmatu, vysokého krevního tlaku a úmrtí kojenců.
„Je všeobecně známo, že ‚mateřské mléko je nejlepší‘ a že děti krmené mateřským mlékem mají méně infekcí, méně alergických onemocnění, zdravější trávicí trakt a mnoho dalšího,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times David Berger, atestovaný pediatr, který se na studii nepodílel.
Kojení a ochrana před vývojovým opožděním
Studii provedli izraelští vědci a zveřejnil ji odborný časopis JAMA Network Open. Zúčastnilo se jí 570 532 dětí, včetně 37 704 sourozeneckých párů. Aby vědci zjistili vliv kojení na vývoj, shromažďovali údaje z národních zdravotních klinik, které rutinně sledují vývoj dětí, a ze záznamů o nárocích na invalidní dávky od státní pojišťovny.
Předchozí výzkumy, například studie zveřejněná v PLOS One, naznačovaly souvislost mezi kojením a kognitivními schopnostmi, ale trpěly vlivem matoucích faktorů, což ztěžovalo vyvozování přesných závěrů. Matoucí faktory (confounders) jsou proměnné, které mohou zkreslit výsledky.
Z tohoto důvodu izraelská studie tyto faktory pečlivě zohlednila. Zahrnovala proměnné týkající se dítěte, například porodní hmotnost a pořadí narození, i faktory týkající se matky, jako je věk a rodinný stav.
Zapojení sourozeneckých párů pomohlo vyloučit některé matoucí vlivy, protože sourozenci obvykle dostávají podobnou rodičovskou péči. Po odstranění těchto vlivů vědci vyslovili hypotézu, že přínosy prodlouženého kojení mohou souviset s vlivem na střevní mikrobiom (společenství mikrobů ve střevech) a se strukturálními a propojenostními rozdíly v mozku, což podpořily snímky ze zobrazovacích metod.
Z hlediska klinických výsledků zahrnovaly sociální a řečové neurovývojové poruchy jako ADHD, autismus a těžké poruchy chování – duševní onemocnění, které se projevuje například ničením majetku nebo sebepoškozováním. Mezi motorické neurovývojové poruchy patřila paralýza, porucha funkce dvou končetin a dětská mozková obrna, onemocnění projevující se nekoordinovaným svalovým pohybem, které je obvykle způsobeno poškozením mozku před narozením nebo při porodu.
Data rovněž ukázala, že „výhradní“ kojení je spojeno s nižším rizikem vývojových zpoždění a neurovývojových poruch než „nevýhradní“ kojení. „Výhradní“ označuje krmení výhradně mateřským mlékem po dobu šesti měsíců, zatímco „nevýhradní“ znamená kombinaci kojení a krmení z lahve během sledovaného období.
Studie přispívá k poznatkům dvěma způsoby, uvedla hlavní autorka Inbal Goldshteinová z výzkumného ústavu KI Research Institute v izraelském Kfar Malal v rozhovoru pro Epoch Times. Zaprvé dosáhla přísné kontroly matoucích vlivů a zadruhé její výsledky mají širokou vypovídací schopnost pro jiné populace, protože se zakládají na rozsáhlých a reprezentativních populačních vzorcích.
Berger, pediatr a zakladatel ordinace Wholistic Pediatrics & Family Care, uvedl, že kontrola matoucích faktorů a velký počet sledovaných dětí, včetně mnoha sourozeneckých párů, činí studii působivou. Domnívá se, že výsledky naznačují, že délka kojení má větší vliv než jeho výhradnost. „Podle mě tato studie ukazuje, že délka kojení může být důležitější než to, zda dítě dostává občas i umělou výživu,“ říká.
Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje výhradní kojení během prvních šesti měsíců života. Dále radí v kojení pokračovat i po zavedení příkrmů v šesti měsících – tak dlouho, jak si to matka a dítě přejí, ideálně dva roky i více.
Mechanismy účinků kojení
Mechanismy, které stojí za přínosy kojení, jsou mnohostranné a zahrnují výživu, pohyb a psychologické faktory.
Výživové faktory
„Vývoj dítěte je založen na mozku,“ poznamenává spoluautorka studie Deena Zimmermanová, atestovaná pediatrička a vedoucí odboru péče o matku, dítě a dospívající na izraelském ministerstvu zdravotnictví. V e-mailu pro Epoch Times vysvětlila, že mastné kyseliny v mateřském mléce tvoří stavební prvky mozkové tkáně. V raných letech, kdy mozek rychle roste, se vytváří nová tkáň. Pokud je jejím zdrojem mateřské mléko, mozek je lépe připraven vytvářet nové synapse – základy učení a vývoje.
Mateřské mléko má podle Roberta Freedmana, profesora psychiatrie a farmakologie na Lékařské fakultě Coloradské univerzity, výrazně vyšší výživovou hodnotu než umělá výživa.
„Obsahuje mnohem více cholinu a dalších živin důležitých pro vývoj mozku po narození,“ napsal v e-mailu pro Epoch Times. Cholin je neuroprotektivní látka – tedy látka, která chrání nervové buňky a je zásadní pro funkci raného mozku, neboť je nezbytný pro tvorbu bílé hmoty zvané myelinová pochva.
Všechny prospěšné složky mateřského mléka, včetně hormonů, bioaktivních látek a mastných kyselin, nepřímo ovlivňují vývoj mozku, kognitivní schopnosti a emoční vývoj, konstatuje v e-mailu pro Epoch Times Demi Lucasová, mezinárodně certifikovaná laktační poradkyně. Podporují imunitu a zdravý střevní mikrobiom, který je stále více považován za faktor ovlivňující činnost mozku a chování.
Pohyb jako lék
„Mluvíme o jídle jako o léku, ale kojení je zároveň pohybovým lékem – je to opakované, funkční cvičení, které tvoří základ pro rozvoj hrubé i jemné motoriky, řeči, dýchání i sociální interakce,“ doplňuje Emily Spaethová, mezinárodně certifikovaná laktační poradkyně, v e-mailu pro Epoch Times. „Děti si to procvičují 8 až 12krát denně.“
Spaethová, zakladatelka a generální ředitelka Be Well Baby PDX, podotýká, že kojení je mnohem složitější, jemnější a náročnější než krmení z lahve. Kojenci musí zvládnout koordinovaný vzorec sání-polykání-dýchání a zapojují při něm jazyk, čelist, rty, měkké patro i celé tělo způsobem, který krmení z lahve neumožňuje. Tento pohyb posiluje svaly, zdokonaluje motoriku a pomáhá formovat tvrdé patro, což přispívá k lepšímu postavení zubů a vývoji dýchacích cest.
Složitá svalová aktivita při kojení podporuje pohyblivost jazyka, která je nezbytná pro pozdější srozumitelnou řeč, uvádí.
„Děti, které se spoléhají na láhev, zejména pokud si vytvoří náhradní sací vzorce jako kousání, nemusí získat stejné trénování jazyka a čelisti potřebné pro optimální výslovnost.“
Kromě cvičení svalů v ústech a krku je kojení komplexní celotělový proces, který zahrnuje smyslovomotorické podněty, stimulaci lícního nervu a aktivaci bloudivého nervu (vagus nervu), vysvětluje Spaethová.
„Proprioceptivní (vnímání pohybu) a taktilní (dotekové) podněty při sání pomáhají jemně dolaďovat nervové dráhy, což vede k lepší koordinaci a dokonce i většímu zapojení do sociálních interakcí. Když se nad tím zamyslíme – když jsme jako dospělí klidní, šťastní a máme dobře regulovaný nervový systém, máme větší tendenci být i společensky aktivní,“ říká.
Psychologické faktory
„Kojení uvolňuje oxytocin jak u matky, tak u dítěte – hormon, který je zásadní pro sociální vazby, emoční regulaci a odolnost vůči stresu,“ říká Lucasová. „Vyšší hladina oxytocinu může podpořit sociální interakci.“
Fyzická blízkost, oční kontakt a vzájemná interakce při kojení posilují vazbu, emoční jistotu a rané komunikační dovednosti, které tvoří základ pro sociální vývoj, dodává.
„Tyto psychologické faktory, společně se složkami mateřského mléka, mohou pomáhat chránit před projevy sociálních poruch, jako je porucha autistického spektra, nebo je zmírnit,“ konstatuje Lucasová.
Další přínosy kojení
Ochrana před astmatem
Přínosy kojení pro střevní mikrobiom se vztahují i na mikrobiom nosních dutin, což má dopad na zdraví dýchacích cest. Studie zveřejněná v časopise Cell využila databázi k prozkoumání charakteristik kojení a střevního i nosního mikrobiomu u 2 227 dětí.
Vědci zjistili, že předčasné ukončení kojení, tedy dříve než ve třech měsících, je spojeno s časným osídlením střev mikroby, které souvisejí s rozvojem astmatu. Naproti tomu delší výhradní kojení je spojeno se získáním mikrobů, jež před astmatem chrání.
Ochrana před alergiemi
Studie zveřejněná v časopise American Journal of Clinical Nutrition uvádí, že kojení je spojeno se sníženým rizikem alergií – včetně potravinových alergií, astmatu a atopické dermatitidy, což je svědivé a zanícené kožní onemocnění. Přesné mechanismy, které za těmito přínosy stojí, nejsou zcela známy, ale autoři studie se domnívají, že klíčovou roli mohou hrát molekuly v mateřském mléce zvané mikroRNA. Aby výzkumníci zjistili účinek mikroRNA, analyzovali 432 vzorků lidského mléka a 7 824 týdnů dlouhodobého sledování zdravotního stavu.
Výsledky ukázaly, že příjem mikroRNA zvané miR-375–3p z mateřského mléka po dobu šesti měsíců byl spojen se sníženým rizikem potravinových alergií, sípání a atopické dermatitidy během prvního roku života. MikroRNA jsou dostatečně stabilní na to, aby přežily v trávicím traktu kojence, kde se vstřebávají a podporují imunitní systém, čímž snižují riziko stavů spojených s alergiemi. Umělá výživa mikroRNA neobsahuje, ale podle autorů studie by přidání syntetických mikroRNA mohlo snížit rozdíly v riziku alergií mezi kojenými a nekojenými dětmi.
Nižší krevní tlak v raném dětství
Podle studie zveřejněné v Journal of the American Heart Association je kojení v kojeneckém věku spojeno se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Protože však není známo, jak dlouho je třeba kojit, aby se tento přínos projevil, autoři analyzovali údaje o krmení v raném věku a krevním tlaku u 2 382 dětí.
Výsledky ukázaly, že kojení – bez ohledu na výhradnost nebo délku – je spojeno s nižším krevním tlakem ve třech letech věku, a to i v případech, kdy bylo dítě kojeno pouze během prvních několika dnů života. Tento poznatek je významný, protože krevní tlak se od raného dětství udržuje podobný i v dospělosti.
Autoři spekulují, že změny střevního mikrobiomu způsobené kojením mohou ovlivnit vznik aterosklerózy (kornatění tepen) v pozdějším životě. Živiny a sloučeniny, jako jsou kmenové buňky obsažené v kolostru (prvním mléce po porodu), mohou ovlivnit vývoj kardiovaskulárního systému a mít dlouhodobé přínosy. Kolostrum je také bohaté na n-3 polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které tvoří důležité strukturální složky tkání vystýlajících cévy.
Nižší úmrtnost kojenců
Kojení je rovněž spojeno s nižší úmrtností kojenců. Studie zveřejněná v American Journal of Preventive Medicine zkoumala tento vztah na úrovni jednotlivých amerických států a regionů. Zahrnovala 10 milionů amerických dětí narozených v letech 2016 až 2018. Výsledky ukázaly, že kojení bylo spojeno s nižší úmrtností – od 21 procent na jihovýchodě USA až po 44 procent na severovýchodě a ve státech v oblasti středního Atlantiku.
Podpora při kojení je dostupná
Ačkoli kojení přináší dobře zdokumentované výhody, je důležité uznat, že děti krmené umělou výživou mohou při správné péči a výživě také prospívat, říká doktor Berger. Pro ty, kdo se rozhodnou kojit, je však dostupná podpora, která může pomoci překonat výzvy spojené s kojením.
„Vždy doporučuji rodinám, aby si v případě potřeby vyhledaly podporu při kojení, protože správné vedení může zásadně ovlivnit úspěšný průběh kojení.“
Spaethová říká, že podpora může zahrnovat vzdělávání i terapii.
„Právě zde vstupují do hry odborné tělové terapie, hodnocení ústních funkcí a pohybově zaměřené intervence,“ dodává.
Podobná podpora je dostupná i v České republice, kde působí laktační poradkyně, porodní asistentky a další odborníci zaměření na kojení.
–ete–
Článek byl českou redakcí doplněn o poslední poznámku.
