Evropská komise vydala statistiky osobních vozidel za rok 2024. Dozvíte se z nich, kolik se prodává elektromobilů, hybridů a „klasiky“, v kterých zemích mají nejstarší vozy, kde dominují diesely a kde benzínové vozy nebo jak silná auta kde preferují.
Data evropského statistického úřadu Eurostat zahrnují nejenom členské země EU, ale i státy patřící do Schengenského prostoru plus kandidátské země.
Celkově čítá flotila osobních automobilů v samotné EU na 259 milionů vozů, přičemž v České republice je jich podle statistik 6,6 milionu. Od roku 2019 se počet osobních vozidel v EU zvýšil o 5,9 %, největší procento růstu zaznamenalo Rumunsko (22 %), Litva a Chorvatsko (obě 15 %). V České republice činilo tempo růstu za sledovaných pět let 12 %.
Celkem bylo loni v EU zaregistrováno 10,7 milionu osobních vozů, ukazují data. Česko se na nových registracích podílelo 217,5 tisícem automobilů.
Rekordmani motorizace
Nejvyšší počet automobilů na 1 000 obyvatel má v unii Itálie (701) a v žebříčku jí následuje Lucembursko a Finsko. Česko je na 7. příčce (608 vozů). Celkovým rekordmanem je však Lichtenštejsko (767), které není členem bloku. Naopak nejmenší podíl automobilů mají v Lotyšsku, z kandidátských zemí pak v Turecku, kde připadá na tisícovku obyvatel méně než 200 aut.
Kde vévodí „vraky“
V roce 2024 mělo nejvyšší podíl „mladých“ vozidel Lucembursko. Mladších než dva roky jich tu zaznamenali 20,2 %. Na druhé příčce je Německo s 15 %. Naopak největší podíl osobních automobilů starších 20 let má Estonsko (36,3 %), Rumunsko (36 %) a Finsko (34,2 %). V Česku takto staré vozy ve statistikách Eurostatu vůbec nefigurují. Naopak je dominantně zastoupena věková kategorie vozů mezi 10–20 roky stáří.
To odpovídá i českým statistikám. Podle Svazu dovozců automobilů (SDA) dosáhlo vloni průměrně stáří tuzemských vozidel 16,41 let. Podle dat společnosti Cebia, která brala v potaz pouze automobily, které jsou v provozu a absolvují povinnou STK, je průměrné stáří českých vozů 13,8 let.
Elektromobily stále tvoří zanedbatelný podíl
Počet osobních automobilů poháněných pouze bateriemi vrostl vloni v celé EU na téměř 5,87 milionu. To je sice desetkrát víc než v roce 2019, ale zároveň jde pouze o 2,3 % z celkového počtu osobních automobilů.
Nárůst celkového počtu elektromobilů činil vloni 32,4 %, což je ale pokles o 6,1 % oproti roku 2023. Celkem bylo vloni v EU registrováno 1,45 milionu nových osobních automobilů s bateriovým pohonem. Největší roční nárůsty byly zaznamenány mezi lety 2019 a 2020 (85,3 %) a mezi lety 2020 a 2021 (77,5 %).
V Dánsku jako jediné zemi EU se vloni prodalo více elektromobilů než benzínových a naftových vozidel dohromady. Tradičně oblíbené jsou elektrické vozy i v Norsku, kde se ze 130 tisíc vozů prodalo 114 tisíc aut na bateriový pohon.
Frčí benzín a hybridy
Benzín stále vévodí evropským automobilům jako nejoblíbenější zdroj paliva. Kromě Dánska byl hlavním pohonem ve všech členských zemích EU. Největší podíl „benziňáků“ (včetně hybridů) na loňských registracích zaznamenal Kypr (82 %), Bulharsko, Slovinsko a Polsko. V Česku činil podíl benzínových vozidel 67,5 %.
Stabilně roste také popularita hybridních vozů, které kombinují bateriový pohon s benzínem či naftou. Poprvé v historii předčil počet nových hybridních automobilů počet nových vozů poháněných pouze benzínem. V 16 členských zemích EU vloni zaregistrovali více hybridů než čistě benzínových automobilů. Vyšší podíl benzínových než hybridních vozidel se v minulém roce objevil jen v 9 státech unie.
Když se podíváme na všechny osobní vozy v Evropě, nejenom ty registrované loni, zjistíme, že ve 14 zemích EU, včetně ČR, si udržují dominanci benzínová auta. Zejména silný je podíl v Nizozemsku (85 %), na Kypru a ve Finsku. Naftové vozy si nicméně drží stále prim v 10 zemích EU, nejvíce pak v Lotyšsku (66 %), Litvě nebo Chorvatsku.
Nejsilnější podíl aut s alternativním pohonem (14,4 %) má Bulharsko, přičemž v drtivé většině jde o vozy na zkapalněný plyn (LPG). Plyn je značně populární také v kandidátských zemích Turecko, Gruzie a Moldávie. Ze zemí Schengenského prostoru vede v alternativních pohonech Norsko (27,3 %), kde však řidiči sázejí na elektřinu.
Nejvíc je malých kubatur
Ve 14 z 22 zemí EU, pro které jsou dostupné údaje, je podle Eurostatu podíl osobních aut s malými benzinovými motory (do 1400 cm3) vyšší než souhrnný podíl vozidel se středně velkými (1400–1999 cm3) a velkými (nad 2000 cm3) benzinovými motory. Statistiky jsou dostupné pouze pro benzinové vozy.
Slabší automobily jsou rozšířeny nejvíce na Maltě (55,1 % všech osobních aut) a v Nizozemsku, Belgii nebo Francii. Střední kubatura (1400–1999 cm3) převažuje nad tou nižší v Itálii, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku a Finsku, velký počet jich je také v Německu. Automobily s motorem silnějším než dvoulitr měly výraznější podíl jen v Estonsku (10,9 % všech osobních aut), ve Finsku (9,1 %) a v Lucembursku (9,0 %), z ostatních zemích pak v Lichtenštejnsku (16,5 %), ve Švýcarsku (10,7 %) a v Gruzii (19,3 %).
V České republice bylo v loňském roce nejvíce osobních benzinových vozidel v nejslabší kategorii (34,8 % všech osobních aut), následováno tou střední (19,6 %) a nejsilnější (3,2 %).
V automobilovém průmyslu dnes převládá trend „downsizingu“, tedy snižování objemu motoru bez snížení výkonu, především z důvodů energetické účinnosti.
