Má Evropská unie vlastní nadnárodní tajnou službu? Ano má, jde o Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS). Oficiálně neprovádí zpravodajské operace, ale má přístup k informacím zpravodajských služeb jednotlivých zemí unie. V jejím čele je člen Evropské komise, který zastává dvojí funkci vice-prezidenta EK a Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tento post nyní zastává estonská politička a diplomatka Kaja Kalasová. Pojďme se podívat na spletitý „labyrint“ jejích tajných služeb.
Oficiálně deklarovaným posláním Kalasové je mimo jiné „posílení bezpečnosti a obrany Evropy tím, že se zajistí, aby Evropa stála při Ukrajině tak dlouho, jak bude třeba, a koordinace práce na vybudování skutečné Evropské obranné unie“ nebo „pomoc s prací na zajištění toho, aby EU mohla flexibilně reagovat na nové hrozby, včetně kybernetických a hybridních útoků“.
Tajná služba, kterou Kalasová fakticky řídí z vrcholu její hierarchie, řídí „civilní“ tajnou službu EU Intelligence Analysis Centre (EU INTCEN) a od roku 2007 také „vojenskou“ tajnou službu (European Union Military Staff – EUMS). Dohromady se civilní a vojenská služba sdružují do takzvané Single Intelligence Analysis Capacity (SIAC).
Civilní i vojenské zpravodajství EU spolupracují se Satelitním střediskem Evropské unie (EU SatCen), které jim poskytuje satelitní snímky a analýzy.
Tyto unijní tajné služby nemají podnikat vlastní zpravodajskou činnost, ale produkovat analýzy na základě informací získávaných od zpravodajských a bezpečnostních služeb členských států EU.
Civilní EU INTCEN vede Daniel Markić, bývalý zaměstnanec chorvatské tajné služby. Služba vytváří následující produkty:
- Zpravodajské hodnocení: dlouhodobé strategické dokumenty, založené především na zpravodajských informacích.
- Zpravodajské zprávy: sledování krize nebo události, případně tematický dokument zaměřený na konkrétní aktuální téma.
- Zpravodajské souhrny: zaměřené na aktuální důležité události s krátkou analýzou založenou na zpravodajských informacích.
- Hodnocení hrozeb: zaměřené na rizika pro personál EU v dané zemi.
Vojenskou EUMS vede nizozemský generálporučík Michiel van der Laan a jeho úkolem má být mimo jiné „poskytovat včasné varování, hodnocení situace a strategické plánování“.
Svoji činnost popisuje EUMS následovně: „Armáda může být nasazena v celé škále činností souvisejících s prevencí, reakcí a řízením krizí, od podpory humanitární pomoci, civilní ochrany, reformy bezpečnostního sektoru, stabilizace a evakuace občanů až po složitější vojenské operace, jako je udržování míru a prosazování míru. Posilujeme diplomatický vliv EU, protože společně s členskými státy zajišťujeme, aby EU mohla jednat vojensky.“
Reakce na „hybridní hrozby“
Součástí spojené iniciativy civilní a vojenské služby (SIAC) je od roku 2016 jednotka nazvaná Hybrid Fusion Cell. V doporučení EK 2017/1584 je uvedeno, že spadá pod vedení civilní tajné služby, ale má ve stálém obsazení i člena vojenské tajné služby, který zabezpečuje spolupráci s vojenským zpravodajstvím.
Co jsou to pro EU hybridní hrozby?
To jsou hrozby pro demokracii a svobodu, hrozby zahraničního ovlivňování voleb a podobně.
V procesu vyhodnocování mohou tedy tajné služby napříč Evropskou unií poskytovat informace a informovat členské státy o zjištěných „hybridních hrozbách“.
Tým pro rychlou reakci na hybridní hrozby
Mimo struktury těchto tajných služeb využívají jejich informací vlády jednotlivých států. Ministři jednotlivých států unie se sdružují do takzvané Rady evropské unie, která květnu 2024 zřídila takzvaný Tým pro rychlou reakci na hybridní hrozby (Hybrid Rapid Response Team – HRRT).
V říjnu 2024 proběhlo cvičení EU Integrated Resolve 2024, které testovalo rozhodovací procesy pro nasazení HRRT.
V listopadu 2024 schválila Rada EU oficiální pokyny, které stanovují rámec pro nasazení týmů pro rychlou reakci na hybridní hrozby.
Nasazení v Moldavsku
Z tiskové zprávy Evropské komise je patrné, že v červnu 2025 Moldavsko (kandidátská země EU) uspořádalo v Kišiněvě simulaci digitálních hybridních hrozeb ve spolupráci s HRRT, které se účastnili „zástupci společností Google, Meta a TikTok společně s moldavskými úřady, organizacemi občanské společnosti, ověřovateli faktů, nezávislými médii a mezinárodními partnery“.
Toto cvičení mělo být podle zprávy přípravou na září 2025, kdy se budou v Moldavské republice konat parlamentní volby.
Moldavsko není členem Evropské unie, o vstup do unie požádalo v červnu 2024. Týmy HRRT a EEAS poskytují podle vymezení jejich činnosti také pomoc „partnerům“ unie a v Moldavsku působily na žádost Moldavské vlády. Předpokládá se, že zářiové volby budou pod silným tlakem ze zahraničí, protože budou rozhodující pro další směřování země.
Nasazení v neznámé destinaci
Nasazení HRRT bylo schváleno také letos 11. července (pdf – strana 3, bod 14) Politickým a bezpečnostním výborem (Coreper II). Podrobnější informace o schválení tohoto dokumentu a jeho kontextu nejsou veřejně dostupné a není známo, ve které členské zemi Evropské unie měl tým zasahovat.
Podrobnější informace se údajně pokoušel zjistit publicista a bývalý politik Robet Kotzian.
„Úřad Rady EU však odmítl poskytnout dokument s informacemi, ve kterém státě a proč HRRT zasahuje. Důvod: pro tento stát jde o citlivou informaci a mohlo by to vážně ohrozit členy HRRT,“ píše Kotzian a ptá se: „Pokud by uveřejnění státu, ve kterém byl HRRT nasazen, vážně ohrozilo bezpečnost členů HRRT, co tam vlastně dělají? Kde všude zasahují a čeho mají důvod se bát?“
Kotzian naznačuje, že HRRT by mohlo na požádání vlád jednotlivých států zasahovat během místních voleb, a zamýšlí se nad tím, „v čí prospěch“ bude činnost týmu působit.
Organizační struktura EEAS
