Od nezdravého jídla po TikTok – největší obavy rodičů o zdraví dětí se výrazně proměnily.
Američtí rodiče se dnes více zajímají o obsah instagramových účtů svých dětí než o to, co mají v krabičce s obědem. Podle nového celonárodního průzkumu považují obrazovky, od kterých se jejich děti nedokážou odtrhnout, za největší ze všech hrozeb.
První tři obavy o dětské zdraví se všechny vážou k technologiím: sociální sítě, nadměrný čas u obrazovek a bezpečnost na internetu.
Měnící se trendy
Výsledky celonárodního průzkumu dětského zdraví z roku 2025, který provedla C.S. Mott Children’s Hospital, ukazují rostoucí obavy rodičů z působení technologií na děti a jejich celkovou pohodu. Dvě třetiny rodičů věří, že fyzické zdraví dětí se zhoršuje, a čtyři z pěti uvádějí totéž o zdraví duševním.
„Čím více zpráv o tom vychází, tím více to rodičům signalizuje, že jde o problém,“ řekla Epoch Times Sarah J. Clarková, spolurežisérka výzkumu Mott Poll. „Co rodiče znepokojuje na obrazovkách, je to, že si uvědomí: ‚Tohle máme přímo doma. Je to nebezpečné?‘“
Problémy fyzického zdraví, jako je kouření a obezita, se posunuly až do dolní poloviny žebříčku, zatímco duševní zdraví se drží na pátém místě. První tři obavy rodičů zůstávají stejné jako loni – a všechny se týkají technologií. Deprese, úzkost a stres sice nejsou v první trojce, ale úzce s užíváním technologií souvisejí.
Výsledky průzkumu představují zásadní obrat oproti situaci před deseti lety. Od roku 2020 dominují obavy z technologií a duševního zdraví, zatímco obezita – která byla dříve mezi třemi největšími problémy – zcela vypadla z první desítky.
V roce 2025 sdíleli rodiče jako dvě největší obavy sociální sítě a nadměrný čas u obrazovek, přičemž tři ze čtyř rodičů vyjádřili znepokojení.
Zatímco letos jsou největší obavou rodičů sociální sítě, před dvěma lety to byl nadměrný čas strávený u obrazovek, se sociálními sítěmi hned na druhém místě. Tyto dvě kategorie se už dva roky přetahují o pozici největšího strašáka v dětském životě.
Sociální sítě se v žebříčku objevily poprvé v roce 2020 a okamžitě obsadily první příčku. Jejich prudký nárůst byl dán pandemií covidu-19, kdy děti trávily více času online kvůli škole a sociálnímu kontaktu.
Bezpečnost na internetu se letos umístila na třetím místě s 66 procenty a je jednou z obav rodičů už od roku 2007, kdy se průzkum poprvé uskutečnil.
Více než 60 procent rodičů také vyjádřilo znepokojení nad problémy duševního zdraví a špatnou stravou. Otázky duševního zdraví se v žebříčku objevují už déle než 15 let.
Šikana a kyberšikana se v roce 2020 umístily na druhém místě, což průzkum přičítal zvýšenému času dětí online. Do roku 2023 klesly na pátou pozici a v posledním šetření skončily na devátém místě.
Proč obrazovky působí hrozivěji
Nabízí se otázka: co se změnilo, že obrazovky vzbuzují u rodičů větší úzkost než tradiční zdravotní rizika, jako je nezdravá strava nebo hrozba budoucí nemoci?
Podle doktorky Andrey Diaz Stranskyové, dětské a dorostové psychiatričky a poradkyně společnosti Emora Health, představují obrazovky zcela specifickou výzvu dnešní doby.
„Rodiče vnímají obrazovky jako zvlášť naléhavý problém, protože jsou všudypřítomné, málo regulované a hluboce provázané s mentálním, emočním i sociálním vývojem dětí,“ řekla Stranskyová pro Epoch Times.
Rodiče mohou na vlastní oči pozorovat, jak nadměrné neškolní užívání obrazovek narušuje spánek, snižuje fyzickou aktivitu, zatěžuje vztahy mezi rodiči a dětmi a v konečném důsledku dopadá i na psychické zdraví, upozornila.
Úzkost navíc posiluje i převrácení rolí, které je pro rodiče zneklidňující. Sarah J. Clarková připomněla, že vyrůstat dnes je velmi odlišné od doby, kdy byli rodiče sami dětmi – nikoli kvůli samotným zařízením, ale proto, že děti často předčí své rodiče v technologických znalostech.
„To může rodičům působit úzkost, protože oni by měli být ti, kdo vědí a mají náskok – ale u technologií se role obrací, a to velmi brzy,“ řekla.
Na rozdíl od fyzických rizik – kde je hrozba viditelná a řešení konkrétní – digitální nebezpečí se často odehrávají skrytě. Podle jedné studie se většina rodičů cítí nedostatečně vybavena, aby své děti před těmito digitálními riziky ochránila.
Souvislost s duševním zdravím
Obavy rodičů vycházejí z toho, co sami doma vidí – více úzkosti, více problémového chování a častější konflikty, které bývají spojené s používáním elektronických zařízení, řekl Epoch Times terapeut Tom Kersting, autor knih Disconnected a Raising Healthy Teenagers, které se věnují vlivu technologií na duševní zdraví, sociální dovednosti a odolnost dětí.
„Nacházíme se uprostřed epidemie duševního zdraví,“ uvedl. „Úzkost a deprese prudce vzrostly od roku 2012, kdy se chytrý telefon stal běžně dostupným – a tento nárůst přímo koreluje s používáním obrazovek.“
Nedávný výzkum tato zjištění podporuje. Yunyu Xiao, odborná asistentka populačních zdravotních věd na Weill Cornell Medicine a New York Presbyterian, publikovala studii, podle níž jsou návykové vzorce užívání sociálních sítí a mobilních telefonů spojeny s vyšším rizikem sebevražedných myšlenek a chování u dospívajících.
„Tyto vzorce mohou narušovat spánek, omezovat osobní sociální interakce a vystavovat mladé lidi škodlivému obsahu, včetně kyberšikany a nereálných sociálních srovnání,“ řekla Xiao pro Epoch Times. Upozornila, že dlouhodobě to může oslabovat sebevědomí, prohlubovat izolaci a zhoršovat psychické zranitelnosti.
Podle Kerstinga rodiče stále častěji hlásí opoziční a vzdorovité chování, které často propuká, když je dítěti odebráno zařízení.
„Téměř vždy tyto slovní – a někdy i fyzické – výbuchy nastanou, když rodič vezme dítěti telefon nebo herní konzoli,“ popsal s tím, že jde „v podstatě o abstinenční příznaky po dopaminu“.
Příliš mnoho času u obrazovek okrádá dospívající o jejich sociální a emoční rozvoj. Přicházejí o chvíle s vrstevníky, o pohyb a o praktické zájmy, při nichž se učí zvládat stres a získávají emoční odolnost, dodala Stranskyová.
Fyzické a sociální náklady
Krize spojená s časem u obrazovek zasahuje daleko za hranice duševního zdraví.
Obrazovky postupně narušují i základní životní dovednosti, upozornil Kersting.
„Jedním z největších problémů, které jsem zaznamenal, je úbytek sociálních dovedností a emoční inteligence,“ řekl.
Tyto schopnosti – nezbytné pro empatii a sociální interakce – lze rozvíjet pouze prostřednictvím kontaktu v reálném světě.
„Jediný způsob, jak si vybudovat pevnou emoční inteligenci, je osobní interakce s jinými lidmi – a té mají dnešní děti zoufale málo,“ dodal.
Nedostatek spánku se stal endemickým, zejména mezi žáky druhého stupně a středoškoláky, jejichž rodiče jim dovolují mít v noci telefon v ložnici.
V průzkumu, který Kersting provedl se stovkou středoškoláků, jež mu důvěřovali, 93 uvedlo, že během školního týdne usínají mezi 1. a 4. hodinou ranní – často bez vědomí rodičů.
„Obrazovky a spánková deprivace společně vedou k problémům v chování, emocích, k úzkosti i k potížím ve škole,“ uvedl.
Na své si nepřijde ani fyzické zdraví. Stranskyová připomněla, že zdravý životní styl vyžaduje pravidelný pohyb, vyváženou stravu a kvalitní spánek – a to vše nadměrný čas u obrazovek narušuje. Kersting dodal, že sedavý způsob trávení času navíc vystavuje děti reklamě na nezdravé potraviny a vytváří začarovaný kruh špatných návyků.
Rozpoznání varovných signálů
Rodiče si problém často uvědomí až ve chvíli, kdy jejich děti začnou vykazovat viditelné změny chování, řekla Clarková – a to už může být problém hluboce zakořeněný.
Stranskyová upozornila, že není správné pohlížet na veškeré používání obrazovek stejně.
„Stejně jako učíme děti vyvážené stravě a držíme na uzdě ‚junk food‘, musíme rozvíjet strategie digitální hygieny a cíleného využívání technologií,“ uvedla.
Xiao souhlasila a dodala, že samotný počet hodin online ukazuje jen část reality.
„Naše studie naznačuje, že nejde jen o to, jak dlouho jsou mladí lidé online – ale také jak a proč technologie využívají,“ řekla.
Mezi varovné signály, že se vztah dospívajícího k digitálním zařízením stává nezdravým, patří:
- Ztráta kontroly: opakované neúspěšné pokusy omezit čas online,
- Funkční zhoršení: klesající prospěch, ústup od přátel či koníčků, výrazné narušení spánku,
- Emoční závislost: pocity úzkosti, podrážděnosti či neklidu, když není online,
- Riziková expozice: kontakt se škodlivými komunitami, kyberšikana nebo setkání se spouštěcími obsahy.
Xiao dodala, že by dospělí měli zpozornět i tehdy, když mladí lidé dlouhodobě dávají přednost obrazovkám před základními potřebami, jako je jídlo, spánek nebo čas strávený s ostatními offline.
Podle Kerstinga se přesto mnoho rodičů rozhoduje svým dětem zařízení pořídit už kolem deseti let, aby se necítily vyloučené.
„Je to problém sociální konformity. Rodiče doufají, že se to jejich dítěti nestane. Ale to riziko nestojí za to,“ uzavřel.
–ete–
