Rádiové vlny mohou obnovit čich. To dává naději lidem s poruchou čichu po prodělaném covidu-19 i v důsledku stárnutí.
Podle nové studie z Jižní Koreje může pětiminutová aplikace rádiových vln alespoň dočasně vrátit schopnost cítit vůni růží nebo vychutnat si ranní šálek kávy. Jde o první případ, kdy se vědcům podařilo zlepšit lidský čich pomocí elektromagnetických vln.
„Naše výzkumy přinášejí do této oblasti koncept elektroceutik – tedy využití bioelektronické stimulace jako terapie – coby nového a slibného přístupu,“ uvedl pro Epoch Times spoluautor studie a profesor farmakologie Yongwoo Jang z Hanyang University v Soulu.
Objev otevírá cestu k novým možnostem léčby lidí, kteří ztratili čich – stav známý jako anosmie – v důsledku stárnutí, úrazu či onemocnění covid-19.
Bezbolestná, neinvazivní léčba bez léků
Terapie spočívá ve vysílání rádiových vln o frekvenci 2,45 gigahertzu – tedy stejné, jakou využívají mikrovlnné trouby – přes čelo přímo k nervům souvisejícím s čichem hluboko v mozku. Nevyžaduje žádné léky ani chirurgický zákrok.
Podle nové studie, publikované v časopise APL Bioengineering, měli dobrovolníci s normálním čichem na čele pět minut umístěnou malou anténu (bez dotyku s pokožkou). Ta vysílala rádiové vlny, které pronikly k čichovým nervům.
„Když něco cítíme, je to proto, že molekuly vůně vyvolají nervové signály v čichovém bulbu mozku. Rádiové vlny dokážou projít čelem a tyto nervy přímo stimulovat, což vede k vyšší citlivosti na pachy,“ vysvětlil profesor Jang.
Před a po stimulaci byli účastníci testováni pomocí tzv. Sniffin‘ Sticks – speciálních tyčinek uvolňujících slabé vůně, například zředěný alkohol nebo ovocné aroma. Tyčinky uvolňovaly ovocné vůně v postupně rostoucích koncentracích.
Před stimulací dokázali účastníci v průměru rozpoznat vůni v 7 až 12 z celkem 16 tyčinek. Po aplikaci se průměrná detekce zvýšila na 15,88 – tedy téměř dokonalý výsledek.
„V naší studii vedla jediná pětiminutová stimulace o výkonu 15 wattů a frekvenci 2,45 gigahertzu k měřitelnému zlepšení čichu, které přetrvalo přibližně týden,“ uvedl Jang.
Zdůraznil, že jde o první případ, kdy byl lidský čich zlepšen pomocí rádiových vln bez fyzického kontaktu a bez chemických látek, a také o první pokus zkoumat stimulaci vysokofrekvenčním zářením jako potenciální terapii neurologických onemocnění.
Současné možnosti léčby ztráty čichu
Dosavadní léčba anosmie (ztráty čichu) závisí především na její příčině a většinou přináší jen omezenou úlevu.
„Léky, jako jsou steroidní nosní spreje, nebo chirurgické zákroky mohou pomoci pacientům se zánětlivým onemocněním dutin,“ vysvětlila doktorka Sonya Marcusová, otorinolaryngoložka a rinoložka z lékařského centra Stony Brook Medicine, která se studie neúčastnila. „Další metodou je tzv. trénink čichu – pravidelné cvičení s výraznými vůněmi, jako je káva, citrusy nebo koření – který pomáhá mozku znovu se naučit vnímat pachy po virové ztrátě.“
U pacientů, kteří přišli o čich v důsledku úrazu hlavy nebo neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova choroba, je však „možnost zotavení mnohem omezenější,“ dodala.
Širší dopady ztráty čichu
Ztráta čichu může být „překvapivě narušující“, uvedla doktorka Marcusová – a zasahuje mnohem víc než jen schopnost cítit jídlo.
Čich je úzce spjat s tím, jak si vychutnáváme pokrmy, a lidé s poruchami čichu mohou ztrácet chuť k jídlu nebo naopak neúmyslně měnit svou hmotnost.
„Čich má vliv i na bezpečnost – člověk si nemusí všimnout kouře, úniku plynu nebo zkaženého jídla,“ dodala.
Kromě praktických dopadů může anosmie působit vážné emocionální potíže, vést k sociálnímu stažení, úzkosti či depresi.
Profesor Jang říká, že nová metoda stimulace rádiovými vlnami může v budoucnu pomoci nejen pacientům s poruchami čichu, ale i profesionálům, kteří potřebují rozlišovat jemné aromatické tóny – například parfumérům, šéfkuchařům či degustátorům kávy.
Jang zdůraznil, že léčba je zcela neinvazivní, bezpečná a nezpůsobuje přehřívání kůže ani nepohodlí. Jeho tým nyní plánuje klinické studie s pacienty trpícími poruchami čichu.
„Přecházíme z antény ve formě náplasti na zařízení, které umožní cílenější stimulaci,“ uvedl Jang. „Očekáváme, že tyto studie dokončíme ještě letos a výsledky bychom chtěli zveřejnit začátkem roku 2026.“
Výzkumníci plánují testovat léčbu u lidí s částečnou i úplnou ztrátou čichu, aby zjistili, zda může přinést skutečné terapeutické účinky.
Studie postrádá klíčové detaily, upozorňuje odborník
Přestože označil výsledky za „velmi zajímavé“, doktor Brian D’Anza z Case Western Reserve University, který se na výzkumu nepodílel, vyjádřil nespokojenost s použitou metodologií.
Podle něj studie ponechává nezodpovězené zásadní otázky – například zda lze výsledky zopakovat jinými vědci a zda byla provedena dostatečná randomizace k vyloučení zkreslení.
D’Anza také upozornil, že výzkum pracoval výhradně se zdravými účastníky. To sice ukazuje, že čich lze určitým způsobem stimulovat, ale k léčbě pacientů s úplnou nebo částečnou ztrátou čichu má takový výsledek „hodně daleko“.
„Takže i když se studie zdá být novátorská, existuje řada otázek a navazujících výzkumů, které je třeba provést,“ uvedl D’Anza.
„Je rovněž nutné provést bezpečnostní studie, pokud jde o jakýkoli nový zásah, abychom měli jistotu, že krátkodobé ani dlouhodobé účinky nebudou škodlivé či dokonce horší než samotná ztráta čichu.“
–ete–
