Nová studie v časopise Sexuality & Culture ukazuje, jak nátlak na ženské hladké tělo upevňuje ve společnosti nerovnost, objektifikaci a dvojí metr.
Analýza ženského těla a společenských norem
Ženské tělo a ideál hladké kůže
V dnešních společnostech existuje představa, že ženské tělo má být od krku dolů hladké, natolik samozřejmá, že se o ní téměř nediskutuje. Zatímco u mužů je ochlupení považováno za normální, u žen se stalo stigmatem či znakem nedbalosti. Recenzní článek Merve Nur Şahin, publikovaný 6. srpna 2025 v časopise Sexuality & Culture, tento fenomén rozebírá z pohledu sociální psychologie a ukazuje, že nejde o svobodnou volbu, ale o kulturně vynucenou normu.
Dvojí metr: muži versus ženy
Autorka shrnuje data o rozšířenosti odstraňování chloupků mezi ženami a porovnává postoje k mužskému a ženskému tělu. To, co je u mužů přijímáno jako standard, je u žen interpretováno jako nedostatek hygieny či provokace. Tento dvojí metr žene ženy k pravidelnému holení, depilaci nebo laserovým zákrokům – tedy k časově, finančně i fyzicky náročným rituálům, které se staly běžnou součástí života, ukazuje studie Basow, 1991.
Sociálně-psychologické teorie
Recenze aplikuje tři významné teorie.
- Teorie zvládání úzkosti ze smrti ukazuje, že úprava těla slouží k potlačení nejistoty (Pyszczynski, Greenberg & Solomon, 1999).
- Teorie objektifikace vysvětluje, proč je ženské tělo redukováno na objekt pohledu (Fredrickson & Roberts, 1997).
- Teorie ambivalentního sexismu odhaluje, že i zdánlivě lichotivé požadavky fungují jako disciplína: kdo nesplní požadavek hladké kůže, riskuje odmítnutí (Glick & Fiske, 1996).
Stigma a zkušenosti žen
Silná část recenze se věnuje zkušenostem samotných žen. Ty, které se rozhodnou chloupky ponechat, čelí stigmatizaci a obviňování z nedostatečné hygieny. Ty, které normu dodržují, se ocitají v nekonečném cyklu péče, kde každé „selhání“ – dorůstající chloupky nebo neúplná depilace – vyvolává okamžité sankce okolí. V obou případech se ukazuje mechanismus objektifikace (Toerien & Wilkinson, 2003).
Kampaně a odpor proti normě
Autorka připomíná, že norma není univerzální ani věčná. Historie ukazuje proměnlivé postoje k ženskému tělu a dále i dnes vznikají iniciativy, které ji zpochybňují. Kampaně typu #Januhairy dokazují, že i drobný odpor může odhalit mechanismy tlaku a otevřít cestu k redefinici významu ženskosti. Nejde o „povinné ochlupení“, ale o právo svobodně se rozhodnout (Fahs, 2014).
Výzva k dalšímu výzkumu
Recenze kritizuje dosavadní akademický nezájem. Přestože téma zasahuje miliardy žen, sociální psychologie mu věnovala jen omezenou pozornost. Autorka proto vyzývá k rozsáhlejšímu výzkumu – od longitudinálních studií přes mediální experimenty až po kulturní srovnání. Tlak na „hladké tělo“ se ukazuje jako mocný nástroj kontroly. Skutečná svoboda ženského těla však musí začínat u samotných žen – nikoli u norem, které se tváří jako estetika, ale fungují ve výsledku jako disciplína.
Použité zdroje:
- Şahin, M. N. (2025). Uncovering the Hairlessness Norm: A Review on Women’s Body Hair from a Social-Psychological Perspective. Sexuality & Culture.
- Basow, S. A. (1991). The hairless ideal: Women and their body hair. Psychology of Women Quarterly, 15(1), 83–96.
- Fredrickson, B. L., & Roberts, T. A. (1997). Objectification theory: Toward understanding women’s lived experiences and mental health risks. Psychology of Women Quarterly, 21(2), 173–206.
- Glick, P., & Fiske, S. T. (1996). The ambivalent sexism inventory: Differentiating hostile and benevolent sexism. Journal of Personality and Social Psychology, 70(3), 491–512.
- Pyszczynski, T., Greenberg, J., & Solomon, S. (1999). A dual-process model of defense against conscious and unconscious death-related thoughts: An extension of terror management theory. Psychological Review, 106(4), 835–845.
- Toerien, M., & Wilkinson, S. (2003). Gender and body hair: Constructing the feminine woman. Women’s Studies International Forum, 26(4), 333–344.
- Fahs, B. (2014). Perilous femininity? Gender and body hair norms. Journal of Sex Research, 51(7), 784–796.
