Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou dnes představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.
Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině včetně překladu do češtiny je od dnešního večera dostupný webové stránce www.tajemnaobalka.cz. Masarykův vzkaz si příští týden bude moct prohlédnout veřejnost ve výstavním sále Národního archivu v Praze, informoval dnes ČTK Jan Charvát z Národního archivu.
Odborníci na konci září na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dokument, který podle některých historiků měl obsahovat jeho poslední slova před smrtí, čekal v archivu na zpřístupnění 20 let. Národnímu archivu ho 19. září 2005 předal tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.
Rukopisný záznam, nyní uložený v Národním archivu, pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše. Je napsán na kvalitním papíru z hadroviny měkkou grafitovou tužkou, některé části textu jsou rozmazané. Později jej Jan Masaryk s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci. Čistopis je datován 31. srpna 1934, podepsán Janem Masarykem a uvádí: „President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi“.
Text se věnuje mimo jiné národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Za hlavní sdělení označila bezprostředně po otevření dopisu historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí.
Dopis podle Hájkové místy vypadal jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům Československa různých národností. Němci by v republice podle textu měli zůstat. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary.
Zveřejněný text podle ředitele Národního archivu Milana Vojáčka dokazuje, že Masaryk byl kriticky myslící a morálně ukotvený člověk. Když myslel, že umírá, dal najevo, jak mu záleží na státu a na jeho budoucnosti, řekl dnes v rozhovoru pro Radiožurnál.
Restaurátoři z oddělení péče o fyzický stav archiválií zkoumali obě obálky, tedy novější vnější i starší vnitřní, vložený list s poznámkou Antonína Suma a tři listy se záznamem slov T.G. Masaryka. Použili odražené i procházející světlo a optický mikroskop.
Národní archiv vystaví obálku ve výstavním sále od 21. do 24. října. Vstup pro veřejnost bude zdarma a bez registrace od 10:00 do 18:00. Badatelům bude dokument k dispozici v Archivu Ústavu T. G. Masaryka.
Masaryk byl v květnu 1934 počtvrté zvolen prezidentem, jeho zhoršený zdravotní stav mu však znemožňoval plné nasazení odpovídající náročnosti funkce. Přesto úřad vykonával ještě rok a devět měsíců, přijímal hosty, sledoval politické dění a vyjadřoval se k němu. Kvůli ochrnuté pravé ruce mu bylo vyhotoveno zvláštní podpisové razítko.
V druhé polovině srpna 1934 prodělal vážnou zdravotní krizi, kdy lékaři konstatovali zhoršené mozkové poruchy. Podle ošetřujícího lékaře Josefa Pelnáře si prezident vážně a správně uvědomoval svůj těžký stav. Právě v této době vznikly záznamy jeho úvah o smrti. V září 1934 se jeho zdraví výrazně zlepšilo, i když si Masaryk sám uvědomoval, že na úřad nestačí. V prosinci roku 1935 abdikoval. Zbytek života strávil v ústraní v Lánech, kde zemřel o necelé dva roky později, 14. září 1937.
