Jako by jejich životy byly utkány hvězdami.
Ačkoli žily většinu života odděleně – podobně jako hvězdy na obloze – propojil je osudově společný objev komety.
Maria Mitchellová měla devětadvacet let, když 1. října 1847 pozorovala pomocí svého refrakčního dalekohledu Dollond dosud neznámé těleso z hlubokého vesmíru.
Astronomii se věnovala už jako dívka, když pozorovala hvězdy z malé střešní observatoře na budově Pacific Bank v Nantucketu, ve státě Massachusetts. Její otec, ředitel školy, ji astronomii naučil. Následný průlomový objev komety 1847 VI – dnes označované jako C/1847 T1 – se stal základem jejího celoživotního odkazu a zasazovala se o vzdělávání žen na vysokých školách.
Jiná žena 19. století, Ellen Harding Bakerová, měla také devětadvacet let, když se rozhodla zmapovat vesmír zcela jiným způsobem – za pomocí jehly a nitě. Vydala se na cestu astronomického vyšívání a vytvořila „mapu“ sluneční soustavy v podobě přikrývky.
Obě ženy studovaly astronomii a obě působily jako učitelky.
Shodou okolností se Ellen narodila přesně v roce, kdy Maria objevila svou kometu – 1847. Konkrétně jen o několik měsíců dříve, 8. června.
Manžel Elleny,jménem Marion Baker, vlastnil obchod se smíšeným zbožím. Dohromady žili v městečku Lone Tree ve státě Iowa a společně vychovali sedm dětí. Právě zde se Ellen pustila do své vyšívací cesty, když v roce 1876 vzala do ruky jehlu a hedvábnou nit.
V té době bojovaly sufražetky proti tradičním rolím žen. Sama Maria Mitchellová označila vyšívání za „řetěz, který ženu spoutal víc, než zákony země“. Připustila však, že tato činnost může získat i rozměr intelektuální, když si do deníku poznamenala: „Oko, které vede jehlu v jemné síti výšivky, může stejně přesně rozdělit hvězdu pomocí mikrometru.“
Ellen Bakerová však rozhodně nebyla „spoutaná řetězy“. Jako učitelka astronomie – stejně jako Maria – chtěla využít své šicí umění k vytvoření názorné pomůcky pro výuku vesmíru.
A tak se z přikrývky vyobrazující sluneční soustavu stala velkolepá vzdělávací pomůcka znázorňující Slunce, Měsíc, planety, hvězdy a dokonce i kometu. Všechny zobrazené pomocí vlny a hedvábí. V tehdejší době to bylo považováno za „přesné“ vyobrazení sluneční soustavy.
Na černém vlněném pozadí kosmického prostoru jsou našity a vyšity jednotlivé nebeské objekty, planety i hvězdy. Uprostřed září obrovské Slunce, kolem něhož se táhnou soustředné kružnice planetárních drah – na přikrývce jich je celkem osm (Pluto bylo objeveno až roku 1930).
Objevíme zde pás asteroidů, prstence Saturnu i měsíce všech planet. Celou soustavu lemuje věnec hvězd. Na okraji se vznáší kometa s rozptýleným ohonem, která dodává kompozici dynamiku. V jednom rohu je vyšit i letopočet 1876 – rok, kdy práce začala.
Hotové dílo měřilo přibližně 2,26 × 2,69 metru a jeho dokončení trvalo Ellen sedm let. Získala tím jistou slávu i v tehdejší době. Denník The New York Times tehdy přetiskl zprávu z iowských novin: „Paní M. Bakerová z Lone Tree právě dokončila hedvábnou přikrývku, na níž pracovala sedm let. Vyšila na ni celou sluneční soustavu – zahrnující všechno a přesně.“
Kometu, kterou na své přikrývce zobrazila, se prý vydala pozorovat až do Chicaga. Jak napsaly New York Times, „paní se vydala do Chicaga, aby mohla kometu a sluneční skvrny pozorovat dalekohledem, a tím docílila co největší přesnosti.“
Tou kometou mohla být nejspíše tzv. Coggiaova kometa, objevená Jérômem Eugènem Coggiou roku 1874, kterou veřejnost mohla pozorovat právě na chicagské průmyslové výstavě, kde byl v prosklené místnosti umístěn velký dalekohled.
Mohlo však jít i o „Velkou kometu roku 1882“, kterou se mohla vydat sledovat tentýž rok.
Inspirací pro její dílo mohla být i samotná Maria Mitchellová. Roku 1869 přijela se čtyřmi studentkami z Vassar College do Burlingtonu ve státě Iowa, aby pozorovala zatmění Slunce. Je tedy možné, že se tyto dvě ženy – obě učitelky astronomie – v tu dobu setkaly.
Díky své práci zanechala Ellen Harding Bakerová trvalý odkaz. Zemřela však předčasně na tuberkulózu 30. března 1886. Její přikrývka následně inspirovala i dětskou knihu Jennifer Harrisové „She Stitched the Stars“ (Vyšívala hvězdy), vydanou roku 2021. Potomci její dcery Carrie darovali historický klenot Smithsonianovu institutu, kde je uchován dodnes.
Podělte se s námi o své příběhy na adrese namety@epochtimes.cz , a svůj každodenní přísun inspirace získáte přihlášením k newsletteru na https://l.epochtimes.cz/newsletter-registrace.
