Jeden z analytiků uvádí, že proměnlivý přístup amerického prezidenta přinutil Čínu odhalit svou nejsilnější kartu.
Od prvního dne v úřadu vystavil americký prezident Donald Trump Peking „jízdě na horské dráze“ v podobě cel a exportních omezení. Pro režim, který se již potýká se stagnující ekonomikou a mezinárodním trhem stále opatrnějším vůči čínskému dumpingu, jeho kroky přidaly další vrstvu nejistoty.
Obě strany prošly několika koly eskalace a následného uklidnění. Minulý měsíc vstoupily do předběžného ročního příměří.
Úrovně cel klesly – v průměru na zhruba 47 procent na čínské zboží a 33 procent na americké zboží. Čína pozastaví široké kontroly exportu vzácných zemin, omezí tok prekurzorů fentanylu do Spojených států a také nakoupí sóju od amerických farmářů. Spojené státy na oplátku pozastaví přístavní poplatky na čínské lodě a tzv. „pravidlo 50 procent“, které zakazuje export společnostem vlastněným z více než 50 procent subjekty na sankčním seznamu.
Před schůzkou Trumpa a čínského vůdce Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) 30. října označil čínský ministr zahraničí Trumpa za „státníka světové úrovně“. Na schůzce v jihokorejském Busanu Xi označil Trumpa za „kormidelníka“. Xi také uvedl, že rozvoj Číny je „paralelní a nikoli v rozporu“ s Trumpovou kampaní „Make America Great Again“ (v překladu „Učiňme Ameriku opět skvělou“).
Vyrovnat se s Trumpovou nepředvídatelností je pro Peking obtížné, sdělil Dennis Wilder, bývalý vysoký americký představitel pro národní bezpečnost a záležitosti Číny, který sloužil za republikánských i demokratických prezidentů.
„Bylo zajímavé, jak Xi Jinping tentokrát Trumpovi lichotil, a neslyšel jsem ho, že by kdy lichotil americkému prezidentovi,“ řekl Wilder deníku Epoch Times. „Bylo to poměrně nápadné a ukazuje to, že se Číňané Trumpa trochu obávají, a toho, že nehraje podle tradičních pravidel.“
Alexander Campbell, globální makro investor, odhadl, že kvůli krizi v realitním sektoru potřebují čínské banky záchranné lano ve výši 1 bilionu dolarů ročně, které je kryto obchodním přebytkem stejné velikosti. Proto se domnívá, že význam exportu pro režim a hrozba vysokých cel jsou podceňovány. Dříve pracoval jako šéf komodit ve společnosti Bridgewater Associates.
Podle něj Trumpův proměnlivý přístup přinutil Čínu vyložit svou kartu v oblasti vzácných zemin, čímž vytvořil tlak na Spojené státy, aby urychleně usilovaly o nezávislost dodavatelských řetězců.
Chaos jako strategie
Podle teorie her je nepředvídatelnost tím, co silnější hráč v konkurenční situaci chce, říká Campbell. Dodává, že slabší hráč v tomto případě potřebuje předvídatelnost pro centrální plánování – a nepředvídatelnost se tak pro autoritářský režim stává existenční hrozbou.
„Trump hraje to, čemu říkáme smíšená strategie, jako pokerový hráč, kdy nevíte, kdy bude blafovat nebo dorovnávat a kdy má silnou nebo slabou kartu,“ řekl Campbell pro Epoch Times.
„A přesně tak přistupuje k jednáním a k těmto typům konkurenční dynamiky.“
Podle makro investora se vše vrací ke „Dni osvobození“, kdy Trump „oddělil přátele od nepřátel“.
Dne 2. dubna Trump uvalil vzájemná cla na téměř všechny země, včetně Číny. Mnohé státy usedly s USA k jednacímu stolu; Čína byla jednou z mála, které odpověděly odvetou.
Klíčovou slabinou Číny je podle Campbella to, že chce působit silně; proto v několika kolech eskalace odhalila svou nejsilnější kartu: vzácné zeminy.
Peking má téměř monopol na kritické minerály nezbytné pro moderní výrobu, od automobilů a elektroniky po nejmodernější zbraňové systémy, což podtrhuje strategický význam vzácných zemin v globální ekonomice.
Čína 9. října oznámila, že omezí export všech produktů obsahujících 0,1 procenta nebo více čínských vzácných zemin nebo vyrobených s využitím čínských technologií.
„Přehnali to, protože místo toho, aby to udrželi bilaterální, udělali z toho globální záležitost. A vyděsili celý svět těmito novými omezeními, která měla vstoupit v platnost na konci roku,“ podotýká Wilder.
„A to jen přivedlo všechny na stranu USA. Myslím, že to byla velká chyba ze strany Číňanů. Měli to udržet bilaterálně.“
Podle Campbella Trump nalákal Čínu k použití její karty vzácných zemin a ukázal světu, že pokud ji použije jako páku vůči clům, může ji použít i v jiných otázkách. Díky krokům Pekingu se bolest z toho, co Číňané nazývají „závislost na vzácných zeminách“, stala reálnou.
Alexander Campbell vidí naléhavost, kterou vyvolaly kroky Číny, jako impuls pro Spojené státy k rychlému a rozhodnému jednání.
„Myslím, že Západ je ve skutečnosti velmi dobrý v řešení akutních problémů, když je vnímá jako akutní,“ dodává. „Operace Warp Speed pro vzácné zeminy by v lednu nebyla možná.“
Uzavírání zranitelnosti u vzácných zemin
Kromě setkání s Xiem v Jižní Koreji Trump také navštívil několik asijských zemí a uzavřel rámcové dohody týkající se vzácných zemin, včetně Japonska a Malajsie.
Prezident také před cestou do Asie podepsal dohodu s Austrálií o větším přístupu k australským zásobám a infrastruktuře.
Ian Lange, profesor na Colorado School of Mines a expert na kritické minerály, řekl Epoch Times, že považuje dohody s jinými státy za přínosné. Přesto se domnívá, že domácí úsilí USA je dostatečné k dosažení soběstačnosti ve vzácných zeminách během dvou let.
Australská společnost Lynas Rare Earths Ltd. vlastní rafinerii těžkých vzácných zemin v Malajsii, jedinou na světě, která není kontrolována Číňany, uvádí Lange. A spolupráce s Japonskem, technologickou velmocí, podle něj také pomůže.
Navíc zmiňuje, že recyklované vzácné zeminy mohou pokrýt 20 procent americké poptávky a že lze očekávat více dohod, jako je ta, kterou uzavřelo americké ministerstvo obrany s firmou MP Materials z Las Vegas. Pentagon garantoval minimální výkupní cenu a minimální zisk pro novou továrnu MP na magnety.
Dne 24. října oznámila brazilská společnost Aclara Resources Inc., že vybuduje rafinerii těžkých vzácných zemin v americké Louisianě. Stavba má být dokončena do konce roku 2027.
Trump sdělil, že Spojené státy mohou ukončit závislost na čínských vzácných zeminách během příštích 18 měsíců.
Tato klíčová minerální surovina bude podle Yeh Yao-Yuana, profesora politologie a mezinárodních studií na University of St. Thomas, určovat budoucí soutěž mezi tržním hospodářstvím vedeným Spojenými státy a netržním hospodářstvím vedeným Čínou.
Jak Trump přesvědčí další země k výrobě vzácných zemin navzdory vysokému znečištění při rafinaci, bude podle Yeh zásadní sledovat po celé jeho funkční období.
Co bude dál?
Profesor z University of St. Thomas poznamenává, že Čína bude podle něj nadále používat kartu vzácných zemin jako zbraň – ať už k protiakci vůči napětí s USA, tlaku na Taiwan, nebo k odvedení pozornosti čínské veřejnosti od domácích ekonomických problémů.
Pokud ale Čína bude otálet, prohraje, říká, protože čínský trh není tak velký jako americký a má menší kapacitu odolávat negativním dopadům.
„Co když jednoho dne převis kapacit dopadne i na vzácné zeminy?“ ptá se. „Až ostatní země nebudou potřebovat čínské vzácné zeminy, čím jiným bude Čína držet zbytek světa v šachu?“
Wilder s tím souhlasí.
Vzácné zeminy jsou podle něj „nejlepší kartou“, kterou má Čína, ale Spojené státy mají další karty, jako jsou technologická omezení a finanční sankce.
Současné vztahy USA a Číny jsou v křehké rovnováze.
Wilder považuje příměří za „taktickou pauzu“ s nevyřešenými detaily. Konstatuje, že plánované vzájemné státní návštěvy – Trumpova cesta do Číny v dubnu a následná návštěva Xi Jinpinga ve Spojených státech na podzim – „pomáhají udržet obchodní válku v přerušení“.
„Na obou stranách existují očekávání, a pokud nebudou splněna, může to znovu eskalovat. Trump může návštěvu Pekingu odložit, protože nemusí jet v dubnu.“
–ete–
