Evropská centrální banka urychluje zavádění digitálního eura a zahajuje další fázi projektu. Digitální měna by tak měla být připravena k použití do roku 2029 – navzdory nevyřešeným právním otázkám a rostoucí kritice z oblasti politiky i finančního sektoru.
Evropská centrální banka (ECB) zrychluje tempo v oblasti digitálního eura. Rada Evropské centrální banky právě zahájila další fázi na cestě k digitální měně. Ve „Zprávě o pokroku ve fázi přípravy digitálního eura“ se uvádí:
„Dne 29. října 2025 rozhodla Rada ECB, že Eurosystém bude pokračovat v přípravách a přejde do další fáze projektu digitálního eura. V této fázi bude Eurosystém budovat potřebné technické kapacity před případným rozhodnutím o vydání digitálního eura.“
Cílem centrální banky, jak je uvedeno ve zprávě, je být do roku 2029 připravena na „potenciální první vydání“ digitálního eura.
Pozitivní bilance dvouleté přípravy
Evropská centrální banka (ECB) hodnotí dvouletou přípravu na digitální euro pozitivně. Mezi hlavní výsledky patří návrh pravidel pro digitální měnu, výběr technických poskytovatelů a úspěšné testy v inovačním prostředí ve spolupráci s účastníky trhu. Zároveň technická pracovní skupina potvrdila, že digitální euro by bylo možné integrovat do stávajícího platebního systému.
V následující fázi realizace se poté centrální banka zaměří na tři hlavní oblasti: vývoj technické infrastruktury, úzkou spolupráci s poskytovateli platebních služeb, obchodníky a spotřebiteli, a nakonec podporu legislativního procesu prostřednictvím technických expertíz.
Cílem je přenést výhody hotovosti do digitálního prostoru: vysokou bezpečnost, širokou akceptaci a snadné použití. Digitální euro by zároveň mělo sloužit jako platforma pro inovace i konkurenci a pomoci evropským platebním službám rozšířit jejich dosah na vnitřním trhu – například prostřednictvím otevřených standardů.
Náklady na zavedení se odhadují na přibližně 1,3 miliardy eur
Finanční náklady na vývojovou fázi až do možného prvního vydání jsou v současnosti odhadovány na přibližně 1,3 miliardy eur. Po zahájení provozu očekává ECB roční provozní náklady ve výši zhruba 320 milionů eur. Skutečné náklady se však mohou lišit v závislosti na konečné podobě projektu. ECB zdůrazňuje, že stejně jako při vydávání bankovek bude náklady nést Eurosystém. Ochranné mechanismy, jako jsou limity pro zůstatky, mají zajistit finanční stabilitu.
S cíleným výzkumem uživatelů chce centrální banka zajistit, že digitální euro bude použitelné v každodenním životě – a to i pro malé obchodníky. Hlavní zásadou zůstává spolupráce: úspěch digitálního eura, jak uvádí ECB, závisí do značné míry na podpoře ze strany hospodářství, spotřebitelů a politiky.
Evropský parlament brzdí
Politika by však mohla ECB zkomplikovat plány. Dosud totiž chybí právní základ pro zavedení digitálního eura. A i když návrh příslušného zákona leží před Evropským parlamentem již od roku 2023, dosud se toho moc neudálo. Na začátku listopadu předložil španělský europoslanec Fernando Navarrete Rojas zprávu k návrhu zákona Evropské komise.
Navarrete Rojas, jako zpravodaj Evropského parlamentu, převzal vedení legislativního procesu. Ve výboru připravil zprávu, která stanoví pozici parlamentu k návrhu Komise, a následně vedl jednání s členskými státy a Komisí. S podporou tzv. stínových zpravodajů koordinoval kompromisy mezi frakcemi a nakonec přednesl výsledky v plénu.
Tento report se objevil krátce po zveřejnění plánu ECB pro digitální euro, což pravděpodobně není náhoda.
Zpráva naznačuje, že Navarrete, člen frakce EPP v parlamentu, považuje digitální euro za podpory hodné pouze v případě, že do té doby neexistuje žádná evropská soukromá alternativa. Europoslanec požaduje řadu změn v návrhu zákona Evropské komise. Navrhuje, aby „tržní test“ zajistil, že budou splněny podmínky pro zavedení online verze digitálního eura.
Poslanec souhlasí, že Evropa by měla být v oblasti platebních služeb nezávislejší.
Nicméně zpráva zpochybňuje, zda je technologické nezávislosti vůbec možné dosáhnout prostřednictvím zákonů. Tímto se Navarrete Rojas připojuje k obavám bank, které již dlouho zpochybňují přidanou hodnotu digitálního eura a varují před vysokými náklady.
Banky varují: Digitální euro ohrožuje jiné inovační projekty
Studie, kterou zadaly evropské bankovní asociace a zpracovala firma PwC, odhaduje náklady na zavedení digitálního eura pro bankovní sektor až na 30 miliard eur, a to aniž by přinesla zjevné přínosy pro spotřebitele nebo podniky. Zástupci spořitelen a družstevních bank varují, že projekt v době, kdy už tak pociťujeme vysoké zatížení, vyžaduje značné personální zdroje a ohrožuje jiné inovační projekty. Joachim Schmalzl, člen představenstva Německé spořitelní a úvěrové asociace, uvedl:
„Tyto náklady v době, kdy čelíme mnoha výzvám, nesouhlasí s tím, že z toho nevznikne skutečný přínos.“
Současně bankovní asociace vidí riziko, že mezinárodní technologičtí giganti získají snadnější přístup k evropskému platebnímu systému prostřednictvím státem vytvořené infrastruktury – na úkor domácích poskytovatelů. Proto požadují jasné vymezení rolí mezi veřejným a soukromým sektorem a zapojení stávajících evropských platebních řešení. Digitální euro by mohlo přispět k evropské suverenitě pouze v případě, že bude stávající systémy doplňovat, místo aby vytvářelo paralelní struktury.
Navarrete Rojas vidí v digitálním euru pouze jeden skutečný pokrok: možnost platit i bez internetového připojení. Plánovaná offline funkce umožní bezpečné transakce i v situacích, kdy dojde k výpadku kartových nebo mobilních sítí – například při poruchách, v odlehlých oblastech nebo v zahraničí. Jinak, podle jeho názoru, současné platební systémy již spolehlivě pokrývají potřeby.
Co hovoří pro digitální euro?
Evropská centrální banka (ECB) zdůrazňuje v argumentačním dokumentu z roku 2022, že platební systémy se díky digitalizaci výrazně mění a používání hotovosti klesá. Aby i nadále zajistila přístup k bezpečným, státem garantovaným penězům, podporuje ECB zavedení digitálního eura. To by mělo hotovost doplnit, ale nenahradit.
ECB argumentuje, že peníze centrální banky jsou nezbytnou měnovou kotvou pro finanční systém. Pokud by hotovost ztratila na významu, mohly by převzít kontrolu soukromé peníze – například bankovní vklady nebo platební systémy velkých globálních technologických společností. To by podle ECB ohrozilo stabilitu, nezávislost a suverenitu evropského platebního systému. Digitální euro by mělo zabránit tomu, aby Evropa byla závislá na platebních poskytovatelích mimo Evropu anebo na zahraničních digitálních měnách.
ECB rovněž vidí v digitálním euru příležitost pro podporu inovací a konkurence v evropském platebním sektoru. Mohlo by usnadnit přístup k moderním platebním řešením, zejména pro osoby, které dosud mají omezený přístup k finančním službám.
Podle ECB je pro širokou akceptaci klíčové, aby digitální euro bylo snadno použitelné, bezpečné, nákladově efektivní a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany osobních údajů. Zároveň musí být přijata opatření, která zajistí, že digitální euro nebude ve velkém měřítku využíváno jako investice – aby se neohrozila stabilita bankovního systému.
Celkově ECB představuje digitální euro jako veřejné dobro, které zachovává stabilitu měnového systému, posiluje evropskou autonomii a činí ekonomiku efektivnější.
Kritika sledovatelných online plateb
Existují však i kritici plánů ECB. Ve společném prohlášení Evropský výbor pro ochranu osobních údajů a Evropský inspektor ochrany údajů již ve fázi zahájení projektu varovali, že digitální euro bude přijato pouze tehdy, pokud bude zajišťovat úroveň ochrany soukromí a osobních údajů, která se co nejvíce přiblíží úrovni hotovosti.
Kritizují především to, že současný návrh předpokládá sledování všech online plateb. To považují za nepotřebné i neúměrné a za ohrožení důvěry občanů v novou měnu.
Parlamentní výbor a úřad proto doporučují umožnit anonymní nebo alespoň nevyzpytatelné používání digitálních plateb pro malé částky. Dále upozorňují na to, že zavedení centrálního přístupového systému pro uživatelské identifikace není dostatečně právně podloženo, a že role a oprávnění pro zpracování údajů ECB a poskytovatelů platebních služeb by měly být jasněji definovány. Také plánovaný mechanismus pro detekci podvodů je popsán příliš vágně a mohl by vést k neúměrnému přístupu k údajům, pokud nebude přísněji omezen.
Obavy v legislativním návrhu dosud nevyřešeny
V současném návrhu zákona však tyto obavy nebyly zcela vyřešeny.
Ačkoli nařízení stanoví, že digitální euro by mělo být navrženo podle principu „ochrany soukromí prostřednictvím technologií“ a mělo by umožnit kromě té online i speciálně chráněnou offline verzi použití, klíčový požadavek úřadů na anonymní nebo alespoň nevyzpytatelné online platby pro menší částky dosud zůstal nezohledněn.
Plánované zavedení centrálního přístupového systému pro uživatelské identifikace je stále v plánu, aniž by byla jasně definována jeho nezbytnost a právní ochrana ochrany osobních údajů.
Stejně tak není jednoznačně specifikováno vymezení oprávnění pro zpracování údajů mezi ECB a poskytovateli platebních služeb. Navrhovaný mechanismus pro detekci podvodů je stále popsán pouze v hrubých rysech. Tímto způsobem není riziko neúměrného zásahu do platebních údajů zcela eliminováno.
Rozhodnutí o zákonu do konce roku 2026
Po předložení návrhu zprávy ve Výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu následuje interní porada, během které budou předloženy a schváleny změnové návrhy. Následně bude návrh projednán v plénu parlamentu v prvním čtení. Až poté začne fáze vyjednávání mezi parlamentem, radou a komisí, během které musí být vypracován společný text zákona. Očekává se, že konečná verze bude připravena až po dosažení kompromisu mezi těmito třemi institucemi. Podle údajů Deutsche Bundesbank je dokončení legislativního procesu očekáváno na konec roku 2026.
–etg–
