Alena Schillerová (ANO) coby očekávaná ministryně financí avizovala, že jednou z prvních věcí, které po nástupu do úřadu učiní, je opětovné zavedení Dluhopisů republiky. Ty mají dle ní přinést fyzickým osobám možnost bezpečného zhodnocení jejich investic.
Tak jako v letech 2018-2022, i u nové vlny by státní dluhopisy pro občany byly vydávány v částkách od 1 000 Kč do 3 milionů, uvedla místopředsedkyně hnutí ANO 11. listopadu pro televizi CNN Prima News. Pro jiná média pak dodala, že cenné papíry by se vydávaly na dobu šesti let s tím, že držitelé, kteří si je ponechají až do konce splatnosti, získají bonus.
„Zvážíme i protiinflační dluhopis,“ dodala. Tento druh dluhopisu, který dřívější Babišova vláda už emitovala, je vázaný na růst cen a v době vysoké inflace byl velmi výhodný pro věřitele, méně už pro stát. V roce 2022, kdy proběhla vlna vysoké inflace, je Fialova vláda zrušila.
„Stát by se nechoval jako řádný hospodář, kdyby si půjčoval takto nevýhodně za draho ve chvíli, kdy existovaly na trhu daleko levnější možnosti půjčování si,“ vysvětlil důvod tehdejšího rozhodnutí vlády Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a tehdejší ekonomický poradce premiéra Fialy.
Zároveň však dodal, že byla chyba zrušit i všechny ostatní dluhopisy pro drobné investory. „Myslím si, že to je správný nástroj, který by měla země mít, tak aby občanům nabídla přímou investici do fungování státu, ve kterém žijí, a pomohli financovat stát a jeho další rozvoj,“ sdělil Epoch Times.
Státní dluh činil ke konci třetího čtvrtletí roku 2025 3,517 bilionu Kč. Podle odhadů ministerstva financí dosáhne do konce roku 3,614 bilionu, což by bylo 43,1 procenta HDP. Domácnosti aktuálně drží méně než tři a půl procenta všech státních dluhopisů v oběhu, uvedl ekonom Jan Berka pro Seznamzprávy.
Schillerová pro CNN Prima News prohlásila, že by ráda, aby občané drželi ve svých rukou kolem pěti procent státního dluhu. Výši úroků však zatím odmítla prozradit. Pro Seznamzprávy uvedla, že budou vycházet z aktuální situace na trhu.
Rozjezd už příští rok?
Dluhopisy republiky by nová vláda chtěla zavést co nejdříve. „Byla by to jedna z prvních věcí, jakmile převezmeme ministerstvo financí, do které bychom se pustili,“ uvedla politička v televizi s tím, že je přesvědčena, že „se to dá zvládnout už během roku 2026“.
Záměrem dluhopisů je podle Schillerové to, aby část státního dluhu měly v držení české domácnosti a občané. „Proč by na úrocích ze státního dluhu měli vydělávat jen zahraniční banky a velcí investoři? Ať vydělá i česká rodina!,“ napsala na svém profilu na síti X. V současnosti mohou státní dluhopisy nakupovat jen banky a obchodníci s cennými papíry.
Podle Křečka jde pro drobné střadatele o vhodnou alternativu k bankovním produktům, a pokud finanční instituce nabízejí na termínovaných vkladech nízké úroky, jde jednoznačně o výhodnější možnost. „U dluhopisů je vyšší úroková sazba, než bývá běžně na spořících účtech i terminovaných vkladech. Zároveň by dluhopisy vždycky měly umožnit porazit inflaci, pokud zrovna není inflace mimořádně vysoká,“ uvedl s tím, že dle očekávání jeho i jiných ekonomů by se inflace v příštích letech neměla nijak výrazněji zvyšovat nad 2 procenta. Jako největší inflační hrozby budoucnosti vidí pouze nárůst mezd a emisní povolenky pro domácnosti.
Nezdaněný zisk
I kdyby zůstala inflace na aktuálních 2,5 procenta, podotkl Křeček, úrokové sazby na českých dluhopisech výrazně přesahují 3 procenta. „V tuto chvíli dluhopisy nejenom že chrání před inflací, ale i vedou k nějakému reálnému zhodnocení. A takto by to mělo být i dlouhodobě, že tato velice bezpečná investice povede i k určitému zhodnocení,“ okomentoval.
Oproti jiným kapitálovým investicím budou mít státní dluhopisy pro fyzické osoby další podstatnou výhodu – úroky budou osvobozeny od 15procentní daně, jak zdůraznila Schillerová. „I kdyby na dluhopisu byla stejná sazba jako na spořícím úctu, tak je výhodné mít peníze v tom dluhopisu, protože tam právě není ta srážková daň,“ kvitoval Křeček.
Vláda, ať už ta současná nebo budoucí, má sice možnost osvobození od daně z příjmů u státních dluhopisů zrušit, ale ekonom poznamenal, že nic takového nepředpokládá. Vláda by navíc tento krok musela provést legislativně a získat pro to většinu v parlamentu, dodal.
