Benedikt Roezl, český zahradník a cestovatel 19. století, se ve světě proslavil jako neúnavný sběratel exotických rostlin. Jeho expedice do Střední a Jižní Ameriky přinesly do Evropy stovky dosud neznámých orchidejí, z nichž nemalá řada nese jeho jméno.
Mládí
Benedikt Roezl se narodil 13. srpna 1824 v Horoměřicích u Prahy do rodiny zahradníka Vincenta Roezla, který pracoval na tamnějším panství řádu premonstrátů. Jeho matka byla Eleonora Kropáčková, též dcera zahradníka. Měl dvě mladší sestry.
Když bylo Benediktovi pět let, rodina se přestěhovala na jiné premonstrátské panství v obci Pátek nad Ohří, kde jeho otec rovněž pracoval jako zahradník. Zde Benedikt získal základní vzdělání na obecné škole a současně se od dětství seznamoval s odbornou prací v zahradách pod vedením otce.
Ve 12 letech, roku 1836, odešel mladý Benedikt do Děčína, kde nastoupil jako učedník v zahradách hraběte Františka Antonína Thuna. Jeho učitelem byl Franz Josst, významný pěstitel exotických rostlin té doby. Po třech letech učení byl považován za vyučeného zahradníka a následně pracoval v několika zahradách v českých zemích i v zahraničí.
Roku 1846 přijal nabídku práce v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu. Zde díky svým znalostem a píli postupně převzal odpovědnost za tropické skleníky a byl jmenován vrchním zahradníkem. V Gentu měl přístup k široké škále exotických rostlin a seznámil se s tehdy moderními postupy pěstování, ale i obchodu s exotikou. Cestoval po evropských trzích a přístavech a sbíral exempláře orchidejí, které byly schopné v Evropě přežít.
Zámořské cesty
Roku 1854 (či 1855) Benedikt uskutečnil svou první cestu na americký kontinent. Na lodi opustil Evropu z holandského Vlissingenu a doplul do New Orleansu. Z Evropy si přivezl katalog rostlin (rododendrony, fuchsie, kamélie a další), které mu měly pomoci rozjet obchod a zajistit nezávislost.
V květnu roku 1855 již byl na mexické půdě a brzy se vydal se do mexické metropole – Mexika. Cestou se zastavil ve městě Cordoba, v jehož okolí sesbíral téměř tisíc exemplářů různých dřevin, orchidejí a dalších rostlin, které zaslal zpět do Gentu. Do hlavního města dorazil Benedikt sice okraden, ale i tak se mu podařilo zřídit si hostinec, ze kterého podnikal výpravy za rostlinami.
O pár let později se z Mexika přesunul do Santa Borgie, kde si založil zahradnictví. Zde rovněž pěstoval evropské ovocné stromy – jabloně a hrušně – a provozoval pokusy s pěstováním ramie, vlákna rostliny, která sloužila k výrobě textilií.
V říjnu 1859 podnikl Benedikt svou první větší expedici trvající pět měsíců, během níž prošel pět mexických států a sbíral rostliny, které posílal do Evropy. U povstalců byl několikrát zajat a okraden, ale přesto svou sbírku nadále rozšiřoval. V roce 1860 se přestěhoval poblíž vesnice Santecomapan, kde pokračoval v pěstování rostlin a zároveň podnikal další sběry.
Ztráta ruky? To nevadí
V lednu 1868 se Roezl dostal do Havany na Kubě, kde představoval výsledky svých pokusů s ramií. Zde při experimentu s vlastním zařízením – strojem na zpracování ramie – utrpěl vážné zranění, které vedlo k amputaci jeho levé ruky. Po měsíci na Kubě se navrátil zpět do Santecomapan, kde přenechal vedení zahradnictví a sadů příbuzným, kteří přijeli z českých zemí.
Po zotavení opustil své mexické podnikání a věnoval se výhradně sběru rostlin. Během následujících let procestoval rozsáhlé oblasti Severní a Jižní Ameriky: od Mexika přes Kalifornii a Panamu až po Venezuelu, Kolumbii, Peru, Bolívii a Ekvádor. Posílal tisíce rostlin, primárně orchidejí, do Evropy, zejména pro německého zahradníka a obchodníka Henryho F. C. Sandera, jehož zákaznická síť pomáhala šířit jeho sběry po Evropě.
Po více než dvou desetiletích strávených na cestách se Benedikt Roezl v roce 1875 trvale vrátil do Evropy a usadil se v Praze. Zde zúročil své celoživotní sbírky a zkušenosti: byl jedním ze zakladatelů prvního českého odborného zahradnického spolku Flora a v roce 1880 také botanický časopis se stejným názvem, v němž publikoval dvě své studie mapující jeho expedice a objevy.
Během posledních let svého života se Roezl těšil celosvětového uznání. V roce 1884 mu byl udělen řád sv. Stanislava ruským carem za jeho celoživotní přínos botanice a objevování nových druhů rostlin na botanicko-zahradnické výstavě v Petrohradě. Dne 14. října 1885 zemřel Benedikt Roezl na Smíchově u Prahy ve věku šedesáti jedna let. Údajně se jeho pohřbu zúčastnil i sám císař.
