V době, kdy se do roku 2050 očekává nárůst zlomenin o 32 procent, vědci varují, že jedním z viníků mohou být mikroplasty.
Drobné plastové částice, které znečišťují vzduch, vodu i potraviny, byly nyní nalezeny hluboko uvnitř lidských kostí – a podle vědců představují zdravotní riziko. Vyplývá to z analýzy 62 studií.
Přehledová práce, publikovaná v odborném časopise Osteoporosis International, ukazuje, že mikroplasty a nanoplasty mohou pronikat přímo do kostní tkáně. Ačkoli zatím neexistují studie na lidech, které by jednoznačně prokázaly jejich škodlivý vliv, pokusy na zvířatech a buněčných kulturách naznačují riziko oslabení kostí a jejich deformací. Tyto závěry přicházejí v době, kdy Mezinárodní nadace pro osteoporózu odhaduje, že do roku 2050 vzroste počet zlomenin souvisejících s osteoporózou o 32 procent.
Současná zdravotnická opatření se zaměřují především na snižování kostních komplikací prostřednictvím pohybu, stravy a léků, avšak role mikroplastů zůstává zatím jen málo prozkoumaná.
„Přestože jsou osteometabolická onemocnění poměrně dobře popsána, stále existuje mezera v našem porozumění tomu, jak mikroplasty ovlivňují jejich vznik a vývoj,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie Rodrigo Bueno de Oliveira, koordinátor brazilské Laboratoře pro minerální a kostní výzkum v nefrologii.
Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidských kostech. Buněčné studie ukazují, že tyto plastové částice mohou poškozovat kostní buňky tím, že urychlují jejich stárnutí, mění jejich vývoj a vyvolávají zánět. Mikroplasty mohou rovněž ovlivňovat buňky kostní dřeně, které jsou klíčové pro tvorbu krevních buněk.
Jak se mikroplasty dostávají do kostí a jak je poškozují
Výzkumy odhalily přítomnost mikroplastů v lidské kostní tkáni, chrupavkách i meziobratlových ploténkách, přičemž jejich množství v kostech dosahuje v průměru desítek částic na gram.
Plastové částice se do těla dostávají vdechováním, požitím i kontaktem s kůží.
Jakmile se dostanou do organismu, ty nejmenší z nich putují krevním oběhem a ukládají se v různých tkáních. Hustá síť cév v kosterním systému umožňuje těmto částicím pronikat do oblastí, kde probíhá tvorba a odbourávání kostní hmoty.
Autoři přehledu analyzovali buněčné studie, které ukazují, že kostní kmenové buňky jsou schopny mikroplasty vstřebávat. To vede ke vzniku zánětu a ke změnám buněčné aktivity. Mikroplasty navíc stimulují kmenové buňky kostní dřeně k produkci většího množství osteoklastů – buněk, které odbourávají kostní tkáň. Pokusy na zvířatech pak ukazují, že vystavení mikroplastům vede k deformacím kostí a ke zlomeninám.
„V této studii pozorované nepříznivé účinky vyústily znepokojivě až v narušení růstu kostry u zvířat,“ uvedl Oliveira.
Přesah za hranice kostí: rozsáhlé dopady na zdraví
Mikroplastové částice – menší než zrnko rýže – byly kromě kostí nalezeny i v dalších částech lidského těla, včetně krve, slin, jater a ledvin. Již nyní jsou spojovány s poškozením střev, záněty jater a narušením rovnováhy střevního mikrobiomu.
Výzkum zdravotních dopadů mikroplastového znečištění nadále přináší znepokojivá zjištění. Studie dokumentují přítomnost mikroplastů v lidské krvi, srdci, placentě, mateřském mléce i mozku.
Tým Rodriga Bueno de Oliveiry zahajuje nový výzkumný projekt, který má zjistit, zda vystavení mikroplastům zhoršuje metabolická onemocnění kostí a může ovlivňovat pevnost stehenní kosti.
„Jedním z našich cílů je vytvořit důkazy naznačující, že mikroplasty by mohly představovat potenciálně ovlivnitelný environmentální faktor, který by například mohl vysvětlit očekávaný nárůst počtu zlomenin,“ uvedl Oliveira.
„Ačkoli je výzkum dopadů na lidské zdraví relativně nový, je dobře zdokumentováno, že požití mikroplastů způsobuje škody u myší, ryb a dalších organismů,“ uvedla pro Epoch Times Lisa Erdle, ředitelka vědy a inovací neziskového výzkumného institutu 5 Gyres Institute, který se studiem mikroplastů zabývá více než 15 let a na této studii se nepodílel. Mezi popsané dopady patří změny chování a fyziologických funkcí, oxidační stres a zpomalený růst.
„U lidí studie prokázaly podobné účinky, jako je oxidační stres a zánětlivá reakce, a mikroplasty byly rovněž spojeny s narušením hormonální rovnováhy, kardiovaskulárními onemocněními a demencí,“ uvedla Erdle. „Další výzkum probíhá, ale už teď víme dost na to, abychom jednali.“
Rozsah plastového znečištění je alarmující. Každoročně se vyrobí a spotřebuje více než 400 milionů tun plastů, které znečišťují prostředí od pláží a řek až po oceánské hlubiny sahající téměř 11 kilometrů pod hladinu.
Co můžete udělat
„Nejúčinnějším způsobem, jak omezit vystavení plastům, je odstranit jednorázové plasty z každodenního života,“ uvedla pro Epoch Times Aminah Taariq-Sidibe, manažerka iniciativy End Plastics na EarthDay.org.
I drobné změny v běžných návycích mohou mít skutečný dopad. Odborníci doporučují:
V domácnosti
Používat filtrační systémy na vodu, které cílí na mikroplasty.
Upřednostňovat skleněné nebo nerezové nádoby před plastovými.
Neohřívat jídlo v plastových obalech.
Zvýšit příjem brukvovité zeleniny, jako je brokolice či květák, která podporuje přirozené detoxikační procesy.
V širším měřítku
Omezit jednorázové plasty, zejména balenou vodu – jedna studie zjistila téměř 240 000 nanoplastových částic v jednom litru balené vody.
Dávat přednost kohoutkové vodě, která podle výzkumů obsahuje nižší koncentrace mikro- a nanoplastů.
Volit oblečení a textilie z přírodních vláken místo syntetických.
Správně třídit a recyklovat plasty, aby se snížilo znečištění životního prostředí.
Erdle upozornila, že jakmile se mikroplasty dostanou do přírody, je téměř nemožné je odstranit. „Nejúčinnější způsob, jak zmírnit problém mikroplastového znečištění, je řešit ho u zdroje – nahrazováním plastů lepšími alternativami.“
–ete–
