Začátkem prosince 2025 oznámila americká ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, že její úřad provede investici ve výši 700 milionů dolarů do pilotního programu regenerativního zemědělství, který je navržen ke zlepšení zdraví půdy na amerických farmách.
„Ochrana a zlepšení zdraví naší půdy je zásadní nejen pro budoucí životaschopnost zemědělské půdy, ale také pro budoucí úspěch amerických farmářů,“ uvedla Rollinsová na tiskové konferenci. „Musíme chránit naši ornici před zbytečnou erozí a zlepšit zdraví půdy a správu zemědělské půdy.“ Investice má podle ministryně podpořit farmáře, kteří se rozhodnou přejít na regenerativní zemědělství.
U vyhlášení programu byli přítomni ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., administrátor Střediska pro Medicare a Medicaid Dr. Mehmet Oz a regenerativní farmáři z Kalifornie, Indiany a Missouri.
Kennedy uvedl, že investice je součástí programu pro „zdravější Ameriku“, který zahrnuje snižování užívání chemických látek při pěstování plodin, vedení lidí ke zdravému stravování a zabezpečení plodin bohatých na živiny.
V rámci programu Udělejme Ameriku zdravější (MAHA) se má podle Kennedyho jednat o součást plánu „jak odstranit epidemii chronických nemocí a přejít na zdravější Ameriku“, což zahrnuje i podporu pro farmáře, kteří chtějí „odstoupit“ od chemikálií a hnojiv a přejít na model, který klade důraz na zdraví půdy.
Co je regenerativní zemědělství
Jde o přístup, kdy se do půdy nezasahuje orbou. Namísto toho se udržuje stálým rostlinným pokryvem, intenzivnějším pěstováním meziplodin a střídáním plodin, a kratší, i když intenzivní pastvou dobytka, popisuje principy český Spolek pro regenerativní zemědělství. Přejít na něj z konvenčního přístupu znamená sice dočasnou ztrátu, ale v průběhu dalších let se mají výnosy a zdraví půdy zlepšit, shodují se příznivci metody.
„Regenerativní zemědělství vyžaduje celkové plánování farmy založené na vědeckých poznatcích a v současnosti ministerstvo nemá dostatečný tým specialistů, kteří by pomohli farmářům navrhnout a implementovat tyto plány,“ uvedla Sarah Starmanová z organizace Friends of the Earth.
Podle ní je pilotní program „krok správným směrem“ a zdůraznila, že „odstranění škodlivých agrochemikálií – syntetických pesticidů a hnojiv, které poškozují lidské zdraví a degradují zdraví půdy – musí být středobodem jakéhokoli regenerativního programu.“
Program ale podle ní bude účinný pouze pokud ministerstvo najme specialisty, kteří pomohou s jeho zaváděním v praxi. Podle ministerstva má přinést snižování administrativní zátěže pro producenty a rozšiřovat přístup pro nové i začínající farmáře.
Co na to říkají američtí farmáři
Rodina Harrisových farmařila na jihu Georgie po tři generace způsobem silně závislým na chemikáliích, pesticidech a antibiotikách. V polovině 90. let zahájila čtvrtá generace farmářů přechod na regenerativní metody, které kladou důraz na budování a ochranu zdravých půd, vyhýbání se syntetickým hnojivům a pesticidům a minimalizaci nebo žádné zpracování půdy.
„Poprvé v mém životě [Ministerstvo zemědělství] veřejně projevuje zájem o tento typ produkce, a to je povzbudivé,“ řekl deníku Epoch Times farmář Will Harris z White Oak, jehož farma začala přecházet na regenerativní zemědělství již v roce 1995.
Používání pesticidů, chemických hnojiv a antibiotik mělo podle Harrise „negativní neúmyslné důsledky jako je degradace půdy i vody a špatná pohoda zvířat“. Harris založil Centrum pro zemědělskou odolnost, organizaci zaměřenou na vzdělávání o výhodách regenerativního zemědělství.
Podle ministra Kennedyho by měli vládní finance podobné projekty podpořit a pomoci farmářům závislým na chemických a hnojivových vstupech s přechodem na model zaměřený na zdraví půdy. „Se zdravím půdy přichází nutriční hustota,“ řekl Kennedy v narážce na důležitost kvality potravin jako základu pro plnohodnotnou výživu.
Regenerativní farmář Allen Williams z Mississippi, který spoluzaložil projekty pomáhající farmářům, rančerům a pěstitelům zavádět regenerativní principy a praktiky, je průkopníkem řady protokolů pro regenerativní pastvu a techniky pro pěstování krmiva. Dnes učí tyto principy farmáře po celém světě.
„Nikdy jsme neměli takovou alokaci financí vyčleněnou na regenerativní zemědělství,“ řekl Williams deníku Epoch Times a poznamenal, že je „opatrně optimistický“.
„Otevírá to dveře pro budoucí financování a pro formování budoucí zemědělské politiky na Kapitolu, protože více zákonodárců bude obeznámeno s výhodami regenerativních metod zemědělství,“ míní Williams. „Je to stále vláda, stále byrokracie, ale je to naprosto významný krok vpřed. Zvyšuje to povědomí veřejnosti a zájem o to, o čem regenerativní zemědělství je, což je stejně důležité jako samotných 700 milionů dolarů.“
Williams definuje regenerativní zemědělství jako „zemědělství a rančování v souladu s přírodou za účelem opravy, revitalizace a obnovy funkce ekosystému.“
„Začíná to životem v půdě a poté se to rozšiřuje na život nad ní,“ řekl Williams. „To jasně odlišuje regenerativní zemědělství od konvenčního, protože konvenční způsob se zaměřuje na chemii půdy, ne na život v půdě.“
Kelly Ryersonová, spoluzakladatelka iniciativy regenerativního zemědělství American Regeneration, dlouhodobě kritizuje používání chemikálií a herbicidu Roundup v zemědělství, ale zároveň uznává, že zemědělství došlo do bodu, kdy se bez těchto chemikálií neumí obejít.
„Glyfosát a všechny chemikálie a pesticidy jsou rozhodně problém,“ řekla Ryersonová deníku Epoch Times. „Ale farmáři nemohou změnit svou několik desetiletí trvající závislost přes noc. Ztráta přístupu ke glyfosátu by je mohla vést k používání ještě toxičtějších náhradních chemikálií.
„Jsme na pesticidním běžeckém pásu. Podporovat regenerativní zemědělství je řešení,“ míní Ryersonová.
„Glyfosát je všude“
V roce 1970 chemici Monsanto Phil Hamm a John Franz identifikovali herbicidní účinnost glyfosátu a patentovali ho pro použití jako herbicid v roce 1971.
jejich produkt Roundup byl poprvé prodán komerčně společností Monsanto v roce 1974. Dnes je tento glyfosát podle Global Glyphosate Study nejvíce používaným herbicidem v historii.
V roce 1996 Bayer/Monsanto pustili do prodeje geneticky modifikované osivo Roundup Ready, které bylo vyvinuto tak, aby plodiny byly rezistentní vůči Roundupu.
Použití glyfosátu se tím urychlilo, protože farmáři široce přijali tato osiva, což jim umožnilo aplikovat pesticid na plodiny k zabíjení plevelů a přežití osiva.
Vůči výrobci Roundupu bylo podáno mnoho žalob, které přípravek spojovaly s rakovinou. Předloni publikoval tým vědců z výzkumných institucí ze Spojených států amerických a Thajska studii, ve které poukazují na souvislosti mezi chronickým onemocněním jater, rakovinou jater a výskytem glyfosátu v lidském těle.
„Glyfosát je všude,“ řekla Ryersonová. „Je téměř ve všech našich neorganických potravinách. Je ve vzduchu a ve vodě. Parky, školy, golfová hřiště a mnoho sportovních hřišť je postříkáno glyfosátem.“
Ryersonová je ze svých zkušeností z praxe přesvědčená, že chemikálie a toxiny jsou hlavní příčinou epidemie chronických nemocí. „Existuje jedno společné vlákno, a to je to, co jíme. Je zásadní změnit náš potravinový systém, aby nebyl otrávený chemickými toxiny,“ míní Ryersonová.
Článek byl sestaven díky reportáži Jeffa Louderbacka.
