Starověký příběh o bitvách a hrdinství se proměnil v jednu z nejznámějších skladeb západní hudby.
Valkýry byly severské ženské válečnické bytosti, které doprovázely padlé hrdiny do Valhally, posmrtného světa. Když se severský bojovník zhroutil v boji, mohl být klidný v tom, že se snese valkýra na svém létajícím koni a odnese ho k zasloužené odměně. Protože hrdinů umíralo mnoho, muselo být i hodně valkýr – a skutečně jich bylo nejméně 25.
Jmenovaly se Brynhild, Geironul, Geirskogul, Goll, Gondul, Gunn, Guth, Herfjotur, Hervor, Hild, Hlathguth, Hlokk, Hrist, Mist, Olrun, Randgrith, Rathgrith, Reginleif, Sigrdrifa, Sigrun, Skeggjold, Skogul, Skuld, Svava a Thruth.
Bude test.
Ve skutečnosti můžete test přeskočit – díky skladateli Richardu Wagnerovi.
Wagnerovy valkýry
Wagner zredukoval počet valkýr na devět a jednu z nich učinil hrdinkou své monumentální operní tetralogie Prsten Nibelungův. Z Brynhild se stala Brünnhilda a zrodilo se spojení německé opery s rohatými přilbami a mohutnými prsními pancíři.
Jízda valkýr otevírá třetí dějství druhého hudebního dramatu z cyklu Prsten, z druhé opery s názvem Valkýra. Ve druhém dějství se postavy Siegmunda a Sieglindy stanou skutečnými milenci navzdory zákonu, který by je měl držet od sebe. (Sieglinda je vdaná a zároveň Siegmundovo dvojče.) Protože ve Valhalle vládnou bohové, musí být tito dva potrestáni. Trest má vykonat Wotan, a přestože jeho sympatie jsou na straně milenců, podřizuje se vůli bohyně Fricky, ochránkyně manželství. Na konci druhého dějství Siegmund i Sieglinda umírají.
Třetí dějství začíná živým popisem valkýr, které se řítí oblohou na svých divokých duchovních koních a nesou padlé hrdiny do Valhally. Osm z nich přilétá a čeká na svou sestru Brünnhildu. Šokující moment nastává, když Brünnhilda dorazí ne s hrdinou, ale se Sieglindou. Následuje zápas o smysl lásky – zápas, který bude utvářet zbytek celého Prstenu.
Povstávající hrdinové
Obliba Jízdy valkýr přesahuje její použití ve Wagnerově hudebním dramatu. Je stálicí symfonických orchestrů, a to jak v klasických, tak populárních programech. (Poslechněte si)
Skladba začíná skupinami krátkých, rychle stoupajících figur ve smyčcích, doprovázených dlouhými, napjatými trylky ve vyšších dřevěných dechových nástrojích. Fagoty a lesní rohy uvádějí charakteristický rytmus, který se stane základem slavné melodie, již v čase 0:21 mohutně rozehrají žestě.
A právě rytmus je klíčový. Wagner píše nad první uvedení melodie v němčině: „Zdůrazňujte ostře a jasně po celou dobu.“ Taktové označení je 9/8, takzvaný „složený rytmus“, který umožňuje pocit širokého tříčtvrtečního rámce. Jde o těžkou hudbu – jak se sluší na obrněné válečnice na jejich válečných koních.
Robustní melodie se dále rozvíjí a v čase 1:17 vstupuje klidná pasáž, která téměř okamžitě ustupuje návratu hrdinského tématu. Střídá se ticho a burácení, až v čase 2:59 celé dílo vstoupí do mohutného opakování. Kdo by se mohl takového skvělého motivu nabažit?
Sláva této skladby však dostala temný nádech ve filmu Francise Forda Coppoly Apokalypsa. Zobrazení bitevních vrtulníků, které za jejích tónů ostřelují vesnice, se vrylo do americké paměti a nezdá se, že by mělo zmizet. Zvažte tuto zprávu agentury Reuters z 21. června 2003:
„Američtí vojáci se v sobotu vybičovali podivným hudebním návratem k vietnamskému válečnému filmu Apokalypsa, než vpadli do iráckých domů při honu na ozbrojence… Zatímco jim v uších stále zněla Wagnerova Jízda valkýr a nad hlavami rachotily vrtulníky, vojáci proráželi kovové brány a stovky z nich podnikaly razie v domech v západním městě Ramádí.“
Jakým tématům z oblasti umění a kultury byste se chtěli věnovat? Náměty či zpětnou vazbu nám prosím pište na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
