Finský sektor větrné energie čelí tuto zimu výrazným potížím kvůli počasí. Dvouciferné mrazy způsobují námrazu a vyřazují řadu zařízení z provozu.
Finsko letos v zimě zažívá dlouhotrvající vlnu chladu s nočními teplotami až –43 stupňů Celsia. V uplynulých týdnech to vedlo k namrzání řady větrných elektráren. Vynucené odstavení zařízení následně přispělo k poklesu výroby elektřiny z větru.
Skandinávská země v posledních letech výrazně rozšířila větrnou energetiku. Podle portálu LowCarbonPower činil její podíl na výrobě elektřiny v loňském roce 25,1 procenta.
„Téměř úplné zastavení“ větrné energie
Problémem však nebyly jen nízké teploty. Pia Isolähteenmäki, poradkyně inženýrské společnosti pro větrnou energii Kjeller Vindteknikk, začátkem února uvedla pro agenturu Bloomberg:
„Ve Finsku se vyskytují nízké mlžné vrstvy přibližně ve výšce rotorových listů, které způsobují tvorbu nového ledu.“
I tenká vrstva ledu podle ní výrazně snižuje účinnost větrných turbín a může vést k poškození. Provozovatelé proto zařízení preventivně odstavují ještě před vznikem vážnějších problémů.
Zvláště zasažen je západ země, kde se nachází mnoho větrných elektráren. Podle agentury Bloomberg došlo v uplynulých týdnech u větrné energie ve Finsku k „téměř úplnému zastavení“ tohoto typu výroby elektřiny.
Potvrzují to i údaje o výrobě elektřiny severského členského státu EU, které analyzoval portál Energy-Charts. Od 18. ledna až do současnosti vyráběla větrná energie výrazně méně elektřiny. Nízký výnos však souvisí také s částečně slabým větrem. Oproti fotovoltaice, která je v zimě tradičně méně výkonná, má za této roční doby obvykle právě větrná energie zajišťovat vyšší produkci elektřiny.
Vyšší ceny elektřiny
Nízké výnosy z větrné energie vedly k nedostatku ve finské výrobě elektřiny. Ten musel být nakonec vyrovnán přeshraničním obchodem s elektřinou. Země jako Švédsko a Norsko prodaly Finsku místy více než 3 gigawatty (GW) výkonu. Při celkové spotřebě až 14,5 GW jde o významný podíl.
Dodatečná poptávka po elektřině následně vyhnala ceny na finské burze elektřiny vzhůru. V uplynulých týdnech stála megawatthodina (MWh) opakovaně více než 300 eur. Za celý loňský rok přitom činila průměrná burzovní cena elektřiny 40,47 eura.
Vrchol dosáhla burzovní cena elektřiny 3. února, kdy MWh krátkodobě vzrostla na přibližně 655 eur.
Podle meteorologických předpovědí má vlna mrazů v regionu v následujících dnech pokračovat.
Jak zabránit námraze
Pro zamezení námrazy na větrných elektrárnách již existují zavedené systémy. V oblastech, kde v zimě hrozí mrazy, jsou k dispozici takzvané systémy vyhřívání lopatek, které mají udržovat rotorové listy dostatečně teplé.
Mezi nejběžnější patří teplovzdušné vytápění uvnitř rotorového listu a elektrotermické topné prvky integrované do povrchu lopatek. Oba systémy mají při silných mrazech bránit tvorbě ledu.
Ve Finsku však zřejmě disponuje takovým vyhříváním jen menší část zařízení. Jedním z důvodů může být snaha o rychlé rozšíření větrné energie. Provozovatelé se proto rozhodli budovat své elektrárny bez tohoto dodatečného vybavení proti námraze.
–etg–
