Kenneth LaFave

22. 2. 2026

Valčík č. 2 Dmitrije Šostakoviče vznikl po Stalinově smrti a nese lehkost, kterou skladatel během diktátorovy éry nemohl veřejně projevit.

Složil 15 symfonií a stejný počet smyčcových kvartetů, mezi nimi monumentální partitury mimořádné délky a složitosti, dále koncerty pro klavír, housle a violoncello, opery a operety, desítky sborových i sólových vokálních skladeb, díla pro sólový klavír a rozmanité komorní kompozice i více než 30 filmových partitur. Přesto je dnes ruský skladatel Dmitrij Šostakovič (1906–1975) většině posluchačů znám především díky jediné, nenápadně nazvané drobné skladbě – Valčíku č. 2.

Skladatel pod komunismem

Šostakovič prožil většinu života pod bdělým dohledem sovětského diktátora Josifa Stalina, který se o skladatelův talent živě zajímal. Dne 28. ledna 1936 si Šostakovič otevřel noviny Pravda a zjistil, že byl označen za nepřítele Sovětského svazu. Jeho hudba je kakofonická, hlásala Pravda, nakažená cynismem a postrádající lidové melodie. Pokud soudruh Šostakovič nezmění své způsoby, uzavíral článek, může to skončit špatně.

Šostakovič tak obdržel veřejnou výhrůžku smrtí. Jeho zločinem bylo „estetické formalistické blouznění“. Nikdo ovšem přesně nevěděl, co „formalismus“ znamená. Jisté bylo pouze to, že formalistou je umělec, kterého Stalin nemá rád – a to nebylo nic dobrého.

Po značnou část zbytku života spal Šostakovič oblečený a u dveří měl připravený kufr pro případ, že by uprostřed noci přišla KGB a odvezla ho do gulagu. Hudebně se pak pohyboval na tenké hraně mezi tvorbou, kterou chtěl psát, a hudbou, jež by Stalina neurazila.

Když Stalin v roce 1953 zemřel, muselo to Šostakovičovi připadat, jako by se sevření svěráku kolem jeho samotného života uvolnilo. Jeho hudba z tohoto období bývá lehčí, místy až rozmarná – například hravá mozaika citací jiných skladatelů, která dominuje Symfonii č. 15.

Dmitrij Šostakovič hraje na klavír v 50. letech 20. století. (Vsevolod Tarasevich / CC BY 4.0)

Život valčíku

Valčík č. 2 pochází z prvních let po Stalinově smrti. Zaznívá ve filmu V prvním sledu z roku 1955 a později se stal sedmou položkou (a druhým valčíkem) v osmidílné suitě s názvem Suite for Variety Orchestra No. 1, kterou se skladatelovým svolením upravil Levon Atovmyan. Označení „variety orchestra“ označuje orchestr s nástroji, které se běžně ve standardním symfonickém obsazení nevyskytují, včetně saxofonu a akordeonu.

Zde hrají André Rieu a Johann Strauss Orchestra Valčík č. 2. (Poslechněte si)

Ačkoli úvodní melodie zní v mollové tónině, přesto vyzařuje dobromyslnost a bezstarostnost. V čase 1:26, kdy střední část exploduje do jásavé durové rozjásanosti, je účinek neodolatelný. Ať už byly původní skladatelovy záměry jakékoli a bez ohledu na kontext valčíku jako hudebního čísla ve filmu V prvním sledu, dnes je Valčík č. 2 hymnou pohodové blaženosti. Natolik, že jeden z nejznámějších světových souborů klasické populární hudby, Johann Strauss Orchestra Andrého Rieua (v uvedené interpretaci), jej má ve svém odlehčeném repertoáru nepřetržitě nejméně od roku 1994. Rieu jej z nějakého důvodu uvádí pod názvem „The Second Waltz“.

Proměnlivost popularity konkrétní skladby je těžko ilustrovatelná lépe než právě na příkladu Valčíku č. 2. Skladba náhle pronikla do celosvětového repertoáru populární klasiky poté, co ji režisér Stanley Kubrick zařadil do svého posledního filmu Spalující touha (1999). Následně vstoupila do globálního popového repertoáru, kde od té doby zůstává a dále prosperuje.

Kubrick, který ve svých filmech používal již existující hudbu namísto původních filmových partitur, dříve zpopularizoval Straussovu skladbu „Tak pravil Zarathustra“ ve filmu 2001: Vesmírná odysea a Schubertovo Klavírní trio Es dur ve filmu Barry Lyndon, a s Valčíkem č. 2 tento efekt zopakoval. Skladba zaznívá během úvodních titulků i v následující domácí scéně, dále v koláži dalších domácích výjevů a nakonec při závěrečných titulcích.

Po všech těch zápasech se Stalinem a hrozbě gulagu složil Šostakovič skladbu, která se stala symbolem samotné podstaty radostné každodennosti.

Jakým tématům z oblasti umění a kultury bychom se měli věnovat? Své nápady či zpětnou vazbu nám prosím zasílejte na adresu namety@epochtimes.cz.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.